Brutální zásah čínské armády proti demonstrujícím studentům na pekingském náměstí Tchien-an-men, který si vyžádal více než tisícovku lidských životů, ukončil v noci ze 3. na 4. června 1989 šest neklidných týdnů. Během nich statisíce lidí prostřednictvím demonstrací a hladovek volali po větší demokratizaci země. Masakr demonstrujících studentů pro Čínu znamenal několikaletou ztrátu tváře v zahraničí a dodnes představuje citlivé téma čínské historie.
Dramatickým událostem na nejrozlehlejším prostranství světa, jehož název česky znamená náměstí Brány nebeského klidu, předcházela snaha tehdejšího nejmocnějšího muže Číny Teng Siao-pchinga hospodářsky pozdvihnout zemi zdevastovanou téměř třemi desítkami let ekonomických a sociálních experimentů Mao Ce-tunga.
Rychlý hospodářský rozvoj podpořený zavedením "čtyř modernizací" ale doprovázela celá řada nežádoucích účinků, například hyperinflace. Zejména ta byla příčinou mnoha kritických hlasů na adresu dosud nedotknutelné strany a její ideologie. Kritikou nešetřili ani intelektuálové, které trápila především malá míra svobody v politické a umělecké oblasti.
První studenti se na náměstí Tchien-an-men začali shromažďovat dva dny po smrti vůdčí osobnosti liberalizace a demokratizace čínské politiky, bývalého předsedy ÚV KS Číny Chu Jao-panga, který zemřel 15. dubna 1989. Pietní akce za oblíbeného politika ale velmi rychle přerostla v manifestaci za prohloubení demokratických změn, za svobodu projevu, tisku a potírání korupce a protestní shromáždění se rozšířila i do dalších měst. Díky dočasně nestranně informujícím médiím byly zprávy o aktuálním dění dostupné po celé Číně.
Manifestace vyvrcholily během čtyřdenní návštěvy generálního tajemníka ÚV KSSS Michaila Gorbačova v polovině května. Ještě před jeho příjezdem zahájila část studentů protestní hladovku ve snaze zvýraznit své požadavky a navázat dialog s vedením státu, 17. května se pak na náměstí sešly více jak dva miliony Číňanů. Studentský pokus o dialog s premiérem Li Pchengem skončil 18. května neúspěchem.
Komunistické vedení sledovalo od počátku protestní dění s nelibostí. Vybraní činitelé už osmý den demonstrací konstatovali, že nepokoje ohrožují vedoucí úlohu komunistické strany. Přesto ve straně existovalo umírněné křídlo zosobňované generálním tajemníkem ÚV KS Čao C'-Jangem, které doporučovalo zahájit se studenty dialog. Na tajné domácí poradě u tehdejšího vrchního velitele ozbrojených sil Teng Siao-pchinga bylo ale rozhodnuto jinak. Nad reformním křídlem převážily hlasy staré gardy soudruhů klonící se k rázné protiakci.
Události nabraly rychlý spád. Teng, aniž by umožnil stálému výboru politbyra (nejsilnějšímu orgánu v zemi) hlasovat, vyhlásil 20. května v některých částech Pekingu částečný výjimečný stav. Druhého června dostala armáda příkaz vyčistit náměstí za jakoukoliv cenu. V noci ze 3. na 4. června začaly tanky brutálně rozhánět demonstranty. V pět hodin ráno 4. června bylo po šesti týdnech náměstí Tchien-an-men vyklizeno.
Údaje o počtu obětí se rozcházejí
Podle oficiálních údajů KS Číny z roku 1996 přišlo při událostech v celé Číně o život 931 lidí a více než 20.000 jich bylo zraněno. Pod tankovými pásy nebo při střelbě našlo smrt 523 osob a zranění utrpělo více než 10.000 lidí. Amnesty International udává ale nejméně 1300 mrtvých, jiné zdroje uvádějí na 7000 mrtvých a podle před dvěma lety odtajněných britských dokumentů bylo na náměstí Nebeského klidu obětí minimálně 10.000. Tehdejší premiér Li Pcheng si pro svou bezvýhradnou podporu tvrdého zásahu vysloužil přezdívku "řezník z Tchien-an-men".
Demonstrující, kteří zákrok přežili, byli vystaveni vlně represí. Tisíce lidí byly zatčeny a kolem třech desítek jich je stále ve vězení. Pro čínskou vládu byl masakr kvůli drtivé kritice ze zahraničí dlouho velkým traumatem. Evropské hospodářské společenství reagovalo na potlačení studentských demonstrací zmražením diplomatických vztahů (obnoveny byly v roce 1992) a zavedením zbrojního embarga, jež stále platí. USA krátkodobě uvalily sankce na mezivládní obchod.
O demonstracích z roku 1989 se doposud nepíše v žádných čínských učebnicích a toto téma je v Číně nadále tabuizováno. Každoročně si ale výročí událostí připomínají aktivisté po celém světě, včetně Hongkongu a Tchaj-wanu.
1. listopadu 2024 16:19
"Nezájem." Čína se konečně vyjádřila k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině
Související
"Nezájem." Čína se konečně vyjádřila k nasazení severokorejských vojáků na Ukrajině
Němci odhalili čínskou špionku. Informace získávala na citlivém místě
Čína , Masakr na Tchien-an-men (1989)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 1 hodinou
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.
Zdroj: Libor Novák