Vrátí se al-Káida? Experti poukázali na důležité souvislosti

Mýtus blokující debatu

Jednání s Tálibánem, která vede zvláštní zmocněnec americké administrativy Zalmaj Chálizád, zaznamenala pokrok směrem k dohodě, která má zahrnovat stažení amerických vojáků z Afghánistánu, připomínají odborníci. Podotýkají, že americký prezident Donald Trump minulý měsíc označil za "absurdní", že Spojené státy po dvou desetiletích patu udržují v zemi svou vojenskou přítomnost.

S tím souhlasí i politici z Demokratické strany, z nichž vzejde Trumpův protikandidát pro příští prezidentské volby - většina z nich volá po ukončení afghánské války -, uvádějí politologové. Doplňují, že také stále menší počet republikánů je připraven americkou vojenskou přítomnost v zemi obhajovat.

Přesto přežívá mýtus, který ovlivňuje politickou vůli k ukončení afghánské války a má potenciál zablokovat debatu o stažení vojáků, obávají se Glaser s Muellerem. Vysvětlují, že nejčastějším argumentem pro setrvání v Afghánistánu je strach, že pokud zemi ovládne Tálibán, nechá tam opět zakořenit teroristickou síť al-Káida, která bude znovu připravovat útoky na USA.

Experti často tvrdí, že jediným důvodem, proč nedošlo k opakování útoků z 11. září 2001, které byly mimochodem plánovány především v německém Hamburku, je skutečnost, že al-Káida potřebuje větší operační území, nastiňují oba politologové. Dodávají, že tím územím má být nevyhnutelně Afghánistán.

"Prakticky všichni stoupenci války v Afghánistánu zdůrazňují toto tvrzení," pokračují Mueller a Glaser. Konstatují, že se jím řídil prezident Barack Obama a i generál David Petraeus, který velel americkým jednotkám v Afghánistánu, nedávno uvedl, že stažení vojáků je nadále předčasné a přináší riziko, že v zemi vznikne útočiště teroristických skupin, podobně jako vznikl v Iráku Islámský stát (IS) poté, co ze země odešly v roce 2011 americké jednotky.   

Toto myšlení převzal i Trump, který během prvního roku v úřadu posvětil navýšení počtu vojáků a Afghánistánu, ačkoliv jeho původní instinkt velel stáhnout se, poukazují experti. Doplňují, že poradci ovšem prezidenta přesvědčili, že unáhlený odchod by vytvořil vakuum, které by zaplnili teroristé, stejně jako před rokem 2001.

Válka, kterou nelze vyhrát

"Toto klíčové ospravedlňování setrvávání v Afghánistánu nebylo téměř vůbec ověřeno. V mnoha směrech je chybné," píšou Glaser a Mueller. Předně nepovažují za pravděpodobné, že by Tálibán po svém vítězství opět pozval do země al-Káidu, jelikož jejich vzájemné vztahy jsou napjaté již od roku 1996, kdy se poprvé objevil Usáma bin Lábin a jeho muži. Už tehdy jim Tálibán nabídl útočiště, ale trval na tom, aby se zdrželi plamenných prohlášení a teroristických aktivit, dokud budou v zemi, poukazují politologové. Připomínají, že Usáma tento slib často opakoval a porušoval.

Novinář Arnaud de Borchgrave prohlásil, že byl ohromen nevraživostí, které se Usámovi dostávalo ze strany vůdce Tálibánu, když s ním krátce před 11. září 2001 vedl rozhovor, připomínají odborníci. Odkazují též na tvrzení vojenské akademie West Point, že vztahy mezi Tálibánem a al-Káidou byly v té době "velmi napjaté" a projevovala se v nich vzájemná nedůvěra a rozdílné ambice.

Útoky z 11. září nejen zničily zmíněnou dohodu, ale Usáma jimi přivedl své hostitele k vojenské likvidaci, zdůrazňují Mueller s Glaserem. Domnívají se, že to poslední, co by Tálibán chtěl, pokud opět ovládne Afghánistán, je teroristická skupinana jeho území, která bude neustále přitahovat útoky ze zahraničí, protože hnutí na rozdíl od al-Káidy sleduje silně lokální cíle a má primárně zájem na ovládání Afghánistánu.    

Navíc není vůbec jasné, zda by se al-Káida chtěla vrátit do zničeného, chudého, nebezpečného a fragmentovaného Afghánistánu, i kdyby takové pozvání obdržela, protože afghánské útočiště by bylo sotva bezpečnější než to, které má skupina v sousedním Pákistánu, soudí politologové. Odmítají i obavy, že by se v zemi po odchodu amerických vojáků uchytila odnož IS, jelikož ten v Afghánistánu utrpěl několik taktických nezdarů, nemá podporu místních obyvatel a Tálibán proti němu dlouhé roky aktivně bojuje, tudíž je zcela nepravděpodobné, že by mu následně poskytl útočiště.

"Co je nejdůležitější, tvrzení, že teroristé potřebují hodně prostoru a soukromí k osnování spiknutí velkého rozsahu na Západě, bylo opakovaně vyvráceno tragickými teroristickými útoky v Madridu v roce 2004, v Londýně v roce 2005, v Paříži v roce 2015 a v Bruselu a Istanbulu v roce 2016," píšou Glaser a Mueller. Připomínají, že žádný útočníků nepůsobil v útočišti teroristů a plány nebyly zosnovány žádnou skupinou, která by jím disponovala.

Velení al-Káidy po 11. září nebylo nikdy příliš efektivní a problémy skupiny nepramení z toho, že nemá dostatečně velké území, konstatují experti. Odmítají představu, že Tálibán lze porazit a v Afghánistánu ponechat nezávislou demokratickou vládu. Tálibán tak po americkém odchodu dost možná zaznamená značné zisky, přiznávají Mueller a Glaser. Za mýtus však označují tvrzení, že územní útočiště je pro teroristy důležité při plánování zahraničních útoků, a konstatují, že proto by tento argument neměl zaznívat k ospravedlňování války, kterou USA nemohou vyhrát.