Prezident Si Ťin-pching navštívil Tibet, a stal se tak prvním vůdcem Číny za poslední tři desetiletí, který přicestoval na anektované území na oficiální návštěvu. S odvoláním na čínská státní média o tom dnes informovaly světové agentury.
Prezident byl v Tibetu od středy do dneška, státní média však o návštěvě informovala až po jejím ukončení, uvedl server BBC News. Si Ťin-pching navštívil region už před deseti lety, tehdy však ještě v roli viceprezidenta. Posledním čínským vůdcem, který oficiálně přijel do Tibetu, byl Ťiang Ce-min v roce 1990.
Na záběrech čínské státní televize CCTV bylo nyní vidět, jak Si Ťin-pching opouští letadlo a vítá ho dav lidí krojích, který mává čínskými vlajkami, popisuje BBC News. Prezident přicestoval nejprve na jihovýchod regionu, odkud se vlakem vypravil po nově elektrifikované trati do metropole Lhasy. Tam navštívil mimo jiné palác Potála, jenž býval sídlem tibetského duchovního vůdce dalajlamy do doby, než uprchl po neúspěšném povstání proti čínské komunistické nadvládě do indického exilu.
Obyvatelé hlavního města podle nevládní organizace International Campaign for Tibet den před prezidentovou návštěvou popisovali "neobvyklé aktivity a monitorování jejich pohybu". Státní média poté informovala, že hlava státu se zajímala o etnické a náboženské záležitosti a o ochranu tibetské kultury. Peking čelí obviněním, že v převážně buddhistickém regionu potlačuje náboženské svobody a podrývá místní kulturu. Čínská vláda to odmítá a tvrdí, že se region za její vlády ekonomicky rozvinul.
Čína v 50. letech anektovala Tibet a snahy Pekingu přetvořit buddhistickou zemi v socialistickou sekulární společnost a vnutit Tibeťanům komunismus vyústily v roce 1959 v povstání, při kterém zemřelo podle odhadů 87.000 lidí, a které vedlo k útěku dalajlamy. Počínání Číny v regionu, jenž má status autonomní oblasti, kritizují skupiny ochránců lidských práv i tibetský exil.
V posledních letech Čína posílila kontrolu buddhistických klášterů a rozšířila výuku v čínštině namísto tibetštiny, poznamenala agentura AP. Bezpečnostní složky kritiky této politiky zatýkají a hrozí jim dlouhé tresty vězení - zejména pokud úřady shledaly, že jsou napojeni na tibetského duchovního vůdce. Toho Peking viní ze separatismu. Čínský prezident nyní podle agentury Reuters vyzval Tibeťany, aby "následovali stranu" a zaúkoloval místní úřady prací na tom, aby se místní obyvatelé více ztotožnili s "velkou vlastí", Číňany, čínskou kulturou, Komunistickou stranou Číny a socialismem.
Agentury v souvislosti s jeho návštěvou zmiňují rovněž strategickou důležitost oblasti v případě vztahů s Indií, kterou od Tibetu dělí sporná hranice. Loňské potyčky mezi indickými a čínskými vojáky na hranici, které si vyžádaly ztráty na životech na obou stranách, dramaticky zhoršily už tak napjaté vztahy mezi Pekingem a Dillí.
Organizace International Campaign for Tibet, která sídlí ve Washingtonu, rovněž upozornila na to, jakým způsobem úřady návštěvu zorganizovaly. Z "naprosté absence jakéhokoli bezprostředního pokrytí návštěvy státními médii" podle ní vyplývá, že Tibet zůstává pro Peking nadále citlivou otázkou a čínské úřady nemají důvěru ve svou legitimitu mezi Tibeťany. Politolog Jang Čchao-chuej z Pekingské univerzity se pak domnívá, že násilný střet mezi čínskou policií a tibetskými mnichy v roce 2008 zanechal v místních orgánech na dlouhá léta nejistotu, zda bude návštěva čínského vůdce vítaná a bezpečná. Dalším důvodem pro řídké návštěvy čínských vrcholných činitelů je podle něj vysoká nadmořská výška, která může být pro lidi, kteří nejsou na tamní klima zvyklí, nepříjemná.
Související
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
Čína , tibet , Si Ťin-pching
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 1 hodinou
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák