Před měsícem se objevila znepokojivá zpráva, která na základě satelitních snímků odhalila, že Čína buduje v oblasti Jü-men v provincii Kan-su, zhruba 1.300 kilometrů od Pekingu, na 120 sil pro mezikontinentální balistické rakety. Situaci rozebral editorial serveru Washington Post, který v této souvislosti od počátku vznášel otázky ohledně čínských záměrů.
Čínské ambice rostou
Minulý týden se objevila další zpráva, která hovoří o druhé základně ve výstavbě, připomíná renomovaný deník. Nastiňuje, že tentokrát má jít o 120 raketových sil nedaleko města Hami na východě provincie Sin-ťiang, ve vzdálenosti necelých 400 kilometrů od prvního odhaleného objektu.
S ohledem na obě lokality, kde dochází k budování raketových sil, se zdá, že Čína hodlá zdesetinásobit svůj arzenál mezikontinentálních balistických střel, pokud bude každé silo obsazeno, konstatuje americký server. "Co se to děje?" pokládá Washington Post řečnickou otázku.
Čína v minulých letech prohlašovala, že zastává přístup "minimálního odstrašení", připomíná vlivný deník. Podotýká, že země vlastnila zhruba 200 jaderných hlavic, tedy mnohem méně než Spojené státy a Rusko.
Peking se také neuchýlil k tomu, aby vydržoval část svých raket ve stavu stálé pohotovosti, jak činí Washington a Moskva, upozorňuje editorial. Dodává, že podle všech indicií Čína vynakládala své zdroje na modernizaci konvenčních, nejaderných sil a před posledními odhaleními disponovala zhruba stovkou ze země odpalovaných mezikontinentálních balistických raket rozmístěných ve zhruba dvaceti silech a mobilních odpalovacích zařízeních.
"Čínské jaderné ambice ale rostou," píše washingtonský deník. Vysvětluje, že nová raketová sila odhalili Matt Korda a Hans Kristensen z Federace amerických vědců při analýze satelitních snímků pořízených společností Planet Labs, přičemž zjistili, že nad budovanými sily vznikají stejné kopulovité struktury, jaké byly pozorovány v Jü-menu a výcvikovém prostoru Ťi-lan-tchaj v čínském Vnitřním Mongolsku.
Korda a Kristensen tvrdí, že podle všech náznaků nyní Čína buduje na 250 raketových sil, což představuje vůbec největší expanzi čínského jaderného arzenálu, shrnuje prestižní server. Vyzdvihuje, že počet čínských sil ve výstavbě převyšuje počet sil pro mezikontinentální balistické střely, které momentálně provozuje Rusko, a dosahuje více než poloviny všech amerických zbraní tohoto typu.
Zlověstný signál
Jak vědci upozorňují, jedná se o největší výstavbu raketových sil od podobných studenoválečných amerických a sovětských projektů, uvádí Washington Post. Konstatuje, že již při objevu první základny se vyrojily spekulace, že Čína může hrát matoucí hru a do velkého počtu sil rozmístit jen několik málo raket, avšak objev druhé základny tuto teorii zpochybňuje.
Druhá základna je podle renomovaného deníku znepokojivým důkazem o velké expanzi čínského atomového arzenálu, před kterou varoval letos v dubnu v americkém Kongresu velitel amerických strategických jaderných sil, admirál Charles Richard.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Čína se již zaměřuje na vytvoření triády jaderných zbraní odpalovaných ze země, vzduchu i moře, jakou mají Ruska a Spojené státy, navíc bude brzy disponovat technologií MIRV, která umožňuje na jednu raketu instalovat několik bojových hlavic schopných útočit na různé cíle, varuje americký server. Zmiňuje názor admirála Richarda, že Peking také část svých jaderných sil převádí do módu, který umožňuje jejich odpal ve chvíli, kdy systém včasné výstrahy zaznamená start raket protivníka, tudíž přijímá strategii "vysoké pohotovosti".
"Je nezodpovědnou otázkou, co si Čína myslí, že získá přechodem na jadernou pozici bližší té Spojených států a Ruska," píše vlivný deník. Deklaruje, že odpovědí Spojených států a Západu může být buď posílení vlastního jaderného arzenálu - tedy nový závod ve zbrojení -, nebo dohody o omezení atomových zbraní, o které ale Peking příliš nejeví zájem.
Nová raketová sila tak washingtonský server označuje za "zlověstný signál" rostoucí výzvy, která je dále podtržena dalšími zdroji napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
Související
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede
Čína , Jaderné zbraně , Rakety , Čínská armáda
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
před 18 minutami
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
před 1 hodinou
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 3 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 4 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 7 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.
Zdroj: Libor Novák