Před měsícem se objevila znepokojivá zpráva, která na základě satelitních snímků odhalila, že Čína buduje v oblasti Jü-men v provincii Kan-su, zhruba 1.300 kilometrů od Pekingu, na 120 sil pro mezikontinentální balistické rakety. Situaci rozebral editorial serveru Washington Post, který v této souvislosti od počátku vznášel otázky ohledně čínských záměrů.
Čínské ambice rostou
Minulý týden se objevila další zpráva, která hovoří o druhé základně ve výstavbě, připomíná renomovaný deník. Nastiňuje, že tentokrát má jít o 120 raketových sil nedaleko města Hami na východě provincie Sin-ťiang, ve vzdálenosti necelých 400 kilometrů od prvního odhaleného objektu.
S ohledem na obě lokality, kde dochází k budování raketových sil, se zdá, že Čína hodlá zdesetinásobit svůj arzenál mezikontinentálních balistických střel, pokud bude každé silo obsazeno, konstatuje americký server. "Co se to děje?" pokládá Washington Post řečnickou otázku.
Čína v minulých letech prohlašovala, že zastává přístup "minimálního odstrašení", připomíná vlivný deník. Podotýká, že země vlastnila zhruba 200 jaderných hlavic, tedy mnohem méně než Spojené státy a Rusko.
Peking se také neuchýlil k tomu, aby vydržoval část svých raket ve stavu stálé pohotovosti, jak činí Washington a Moskva, upozorňuje editorial. Dodává, že podle všech indicií Čína vynakládala své zdroje na modernizaci konvenčních, nejaderných sil a před posledními odhaleními disponovala zhruba stovkou ze země odpalovaných mezikontinentálních balistických raket rozmístěných ve zhruba dvaceti silech a mobilních odpalovacích zařízeních.
"Čínské jaderné ambice ale rostou," píše washingtonský deník. Vysvětluje, že nová raketová sila odhalili Matt Korda a Hans Kristensen z Federace amerických vědců při analýze satelitních snímků pořízených společností Planet Labs, přičemž zjistili, že nad budovanými sily vznikají stejné kopulovité struktury, jaké byly pozorovány v Jü-menu a výcvikovém prostoru Ťi-lan-tchaj v čínském Vnitřním Mongolsku.
Korda a Kristensen tvrdí, že podle všech náznaků nyní Čína buduje na 250 raketových sil, což představuje vůbec největší expanzi čínského jaderného arzenálu, shrnuje prestižní server. Vyzdvihuje, že počet čínských sil ve výstavbě převyšuje počet sil pro mezikontinentální balistické střely, které momentálně provozuje Rusko, a dosahuje více než poloviny všech amerických zbraní tohoto typu.
Zlověstný signál
Jak vědci upozorňují, jedná se o největší výstavbu raketových sil od podobných studenoválečných amerických a sovětských projektů, uvádí Washington Post. Konstatuje, že již při objevu první základny se vyrojily spekulace, že Čína může hrát matoucí hru a do velkého počtu sil rozmístit jen několik málo raket, avšak objev druhé základny tuto teorii zpochybňuje.
Druhá základna je podle renomovaného deníku znepokojivým důkazem o velké expanzi čínského atomového arzenálu, před kterou varoval letos v dubnu v americkém Kongresu velitel amerických strategických jaderných sil, admirál Charles Richard.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Čína se již zaměřuje na vytvoření triády jaderných zbraní odpalovaných ze země, vzduchu i moře, jakou mají Ruska a Spojené státy, navíc bude brzy disponovat technologií MIRV, která umožňuje na jednu raketu instalovat několik bojových hlavic schopných útočit na různé cíle, varuje americký server. Zmiňuje názor admirála Richarda, že Peking také část svých jaderných sil převádí do módu, který umožňuje jejich odpal ve chvíli, kdy systém včasné výstrahy zaznamená start raket protivníka, tudíž přijímá strategii "vysoké pohotovosti".
"Je nezodpovědnou otázkou, co si Čína myslí, že získá přechodem na jadernou pozici bližší té Spojených států a Ruska," píše vlivný deník. Deklaruje, že odpovědí Spojených států a Západu může být buď posílení vlastního jaderného arzenálu - tedy nový závod ve zbrojení -, nebo dohody o omezení atomových zbraní, o které ale Peking příliš nejeví zájem.
Nová raketová sila tak washingtonský server označuje za "zlověstný signál" rostoucí výzvy, která je dále podtržena dalšími zdroji napětí mezi Spojenými státy a Čínou.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
před 2 hodinami
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
před 3 hodinami
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
před 4 hodinami
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
před 6 hodinami
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
před 6 hodinami
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
před 7 hodinami
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
před 8 hodinami
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
před 9 hodinami
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
před 10 hodinami
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 11 hodinami
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 11 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 11 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 13 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 14 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 14 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 16 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Zdroj: David Holub