Čínská komunistická strana před blížícím se sjezdem potvrdila, že "jádrem" strany je její vůdce a prezident země Si Ťin-pching. Čínský prezident se od summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu neobjevil na veřejnosti, což na sociálních sítích v posledních dnech vyvolalo spekulace o převratu v Číně.
Analytici oslovení agenturou Bloomberg tyto zvěsti ale odmítli a uvedli, že Si je s největší pravděpodobností v covidové karanténě, která je po návratu ze zahraničí v Číně povinná.
Komunistická strana Číny o víkendu zveřejnila seznam 2296 delegátů, kteří se zúčastní stranického sjezdu, jehož začátek je plánován na 16. října. Očekává se, že prezident Si Ťin-pching si na sjezdu zajistí pokračování v čele strany na třetí funkční období.
Lidový deník, který je oficiálním listem čínské komunistické strany, v dnešním úvodníku vyzval delegáty, aby se semkli "za soudruhem Si Ťin-pchingem, který je jádrem strany". "Jádrem" stranického vedení byli v minulosti nazváni jen tři politici - zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.
Prezident Si nebyl vidět na veřejnosti od poloviny září, kdy se v Samarkandu v Uzbekistánu zúčastnil regionálního summitu. Pro čínského prezidenta to byla první zahraniční cesta po více než dvou letech.
Siova následná absence na veřejnosti odpovídá přísným pravidlům, které Čína uplatňuje, aby bránila šíření koronaviru, napsala dnes agentura Bloomberg. Peking požaduje, aby lidé, kteří se vrátili z ciziny, strávili sedm dní v karanténním hotelu a poté další tři dny v karanténě doma.
Nepřítomnost prezidenta na veřejnosti ale v posledních dnech podnítila spekulace, že Si byl svržen při vnitrostranickém převratu a je v domácím vězení. Na sociálních sítích kolovalo mimo jiné video zachycující údajnou vojenskou kolonu mířící k Pekingu. Spekulacemi o převratu se zabývala například i indická média.
Podle analytiků ze střediska Eurasia Group, citovaných agenturou Bloomberg, zvěsti o puči v Číně "pocházejí patrně od osob, které jsou na sociálních sítích častými zdroji dezinformací". "Zveřejnění seznamu delegátů stranického sjezdu by při takovémto scénáři bylo vysoce nepravděpodobné," uvedli analytici.
"Před sjezdem očekáváme další fámy týkající se postavení prezidenta Sia. Budou ale pravděpodobně nepodložené, pokud nebudou okamžitě zřetelné personální či politické změny, které by zpochybňovaly Siovu vůdčí roli," uvedl analytik Neil Thomas a jeho kolegové.
Sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který se koná jednou za pět let, obvykle trvá týden a jeho nejdůležitějším úkolem je volba nového stranického vedení. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Teoreticky může vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.
Před letošním sjezdem ale prezident Si Ťin-pching čelí stále větším výzvám doma i v zahraničí, píše agentura Bloomberg. Poukazuje přitom na slábnoucí čínskou ekonomiku, na kterou dopadají přísné covidové uzávěry, či problémy na čínském trhu s nemovitostmi. Na mezinárodní scéně je pak Čína pod tlakem USA a jejich spojenců kvůli porušování lidských práv menšinových Ujgurů, upevňování vlády nad Hongkongem či postoji k ruské invazi na Ukrajinu, již Peking odmítl odsoudit.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Peking se války Ruska proti Ukrajině údajně neúčastní, mírovou konferenci ale podpoří
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák