Si Ťin-pching se dlouho neobjevil na veřejnosti, vyvolalo to spekulace o převratu

Čínská komunistická strana před blížícím se sjezdem potvrdila, že "jádrem" strany je její vůdce a prezident země Si Ťin-pching. Čínský prezident se od summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu neobjevil na veřejnosti, což na sociálních sítích v posledních dnech vyvolalo spekulace o převratu v Číně.

Analytici oslovení agenturou Bloomberg tyto zvěsti ale odmítli a uvedli, že Si je s největší pravděpodobností v covidové karanténě, která je po návratu ze zahraničí v Číně povinná.

Komunistická strana Číny o víkendu zveřejnila seznam 2296 delegátů, kteří se zúčastní stranického sjezdu, jehož začátek je plánován na 16. října. Očekává se, že prezident Si Ťin-pching si na sjezdu zajistí pokračování v čele strany na třetí funkční období.

Lidový deník, který je oficiálním listem čínské komunistické strany, v dnešním úvodníku vyzval delegáty, aby se semkli "za soudruhem Si Ťin-pchingem, který je jádrem strany". "Jádrem" stranického vedení byli v minulosti nazváni jen tři politici - zakladatel komunistické Číny a vůdce první generace Mao Ce-tung, reformní vůdce druhé generace Teng Siao-pching a vůdce třetí generace exprezident Ťiang Ce-min. Si Ťin-pchinga strana takto poprvé označila v roce 2016.

Prezident Si nebyl vidět na veřejnosti od poloviny září, kdy se v Samarkandu v Uzbekistánu zúčastnil regionálního summitu. Pro čínského prezidenta to byla první zahraniční cesta po více než dvou letech.

Siova následná absence na veřejnosti odpovídá přísným pravidlům, které Čína uplatňuje, aby bránila šíření koronaviru, napsala dnes agentura Bloomberg. Peking požaduje, aby lidé, kteří se vrátili z ciziny, strávili sedm dní v karanténním hotelu a poté další tři dny v karanténě doma.

Nepřítomnost prezidenta na veřejnosti ale v posledních dnech podnítila spekulace, že Si byl svržen při vnitrostranickém převratu a je v domácím vězení. Na sociálních sítích kolovalo mimo jiné video zachycující údajnou vojenskou kolonu mířící k Pekingu. Spekulacemi o převratu se zabývala například i indická média.

Podle analytiků ze střediska Eurasia Group, citovaných agenturou Bloomberg, zvěsti o puči v Číně "pocházejí patrně od osob, které jsou na sociálních sítích častými zdroji dezinformací". "Zveřejnění seznamu delegátů stranického sjezdu by při takovémto scénáři bylo vysoce nepravděpodobné," uvedli analytici.

"Před sjezdem očekáváme další fámy týkající se postavení prezidenta Sia. Budou ale pravděpodobně nepodložené, pokud nebudou okamžitě zřetelné personální či politické změny, které by zpochybňovaly Siovu vůdčí roli," uvedl analytik Neil Thomas a jeho kolegové.

Sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, který se koná jednou za pět let, obvykle trvá týden a jeho nejdůležitějším úkolem je volba nového stranického vedení. Si Ťin-pching stojí v čele Komunistické strany Číny od listopadu 2012 a prezidentem je od března 2013. Teoreticky může vládnout neomezeně dlouho, protože v roce 2018 čínský parlament vyškrtl z ústavy klauzuli omezující výkon funkce prezidenta na dva po sobě následující mandáty, tedy na deset let.

Před letošním sjezdem ale prezident Si Ťin-pching čelí stále větším výzvám doma i v zahraničí, píše agentura Bloomberg. Poukazuje přitom na slábnoucí čínskou ekonomiku, na kterou dopadají přísné covidové uzávěry, či problémy na čínském trhu s nemovitostmi. Na mezinárodní scéně je pak Čína pod tlakem USA a jejich spojenců kvůli porušování lidských práv menšinových Ujgurů, upevňování vlády nad Hongkongem či postoji k ruské invazi na Ukrajinu, již Peking odmítl odsoudit.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

Si Ťin-pching Čína

Aktuálně se děje

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

včera

včera

včera

včera

včera

Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy