Svět řeší, jak se asijské země vyhnuly druhé vlně

Zatímco evropské státy čelí v uplynulých týdnech druhé vlně epidemie, zemím v Asii a Oceánii se dosud podařilo zabránit výraznému zvýšení počtu nakažených koronavirem. Upozorňuje na to dnes francouzský deník Le Monde. Země jako Čína, Tchaj-wan, Thajsko, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie či Nový Zéland nezaznamenaly druhou vlnu epidemie nebo dokázaly křivku nákazy rychle zploštit.

Podle francouzského deníku stojí za úspěšným zvládnutím epidemie v těchto zemích pomalé či takřka žádné uvolňování opatření, jež byla zavedena za první vlny. K výraznějšímu rozvolnění opatření se uchýlily v uplynulých týdnech Austrálie či Nový Zéland, ale až v době, kdy se počet nových případů nákazy přiblížil k nule.

Výraznou roli ve strategii těchto zemí hrálo uzavření hranic a omezení cestování. Mnohé ze zmíněných států zavedly zákaz vstupu či povinnou karanténu pro cestující ze zahraničí. "Japonsko povolilo svým občanům žijícím v zahraničí vrátit se do země až v létě, což je pro demokratickou zemi výrazný akt diskriminace. Austrálie zakázala svým občanům cestovat do zahraničí," uvádí některé příklady deník.

Také kontrola karantény je v mnoha případech striktnější. "Na Tchaj-wanu nakažení lidé bez příznaků mohou strávit karanténu doma, denně jsou ale kontrolováni po telefonu, musí mít zapnutou GPS lokalizaci a za porušení karantény hrozí vysoké postihy," píše Le Monde. Obyvatelé Hongkongu, kteří se vrací ze zahraničí, také mohou strávit karanténu doma, ale jen za podmínky, že si nasadí elektronický náramek. V Jižní Koreji, kde druhá vlna epidemie vypukla, ale byla úřady rychle zvládnuta, se osvědčilo masivní testování a trasování spojené s rozsáhlým přístupem k digitálním údajům.

"Viděno zpětně ale tato individuální omezení vypadají jako méně nákladná a méně ohrožující svobodu než opakované uzávěry, jež se týkají celé společnosti," uvádí Le Monde. Podle deníku asijský přístup také méně poškozuje ekonomiku, než plošné závěry typické pro evropské země. Omezení cestování se sice těžce promítlo do cestovního ruchu, země ale nemusely zavádět další zákazy jako uzávěru restaurací, obchodů či jiných podnikatelských a průmyslových aktivit.

Ovšem i asijské země se chystají některá omezení postupně uvolňovat. Týká se to především cestovního ruchu. Hongkong a Singapur do konce listopadu chystají dohodu, jež umožní obyvatelům těchto dvou oblastí cestovat bez povinnosti karantény. Podobnou dohodu chtějí uzavřít do ledna také Thajsko a Čína, která ale podmínky příjezdu pro cestující ze zemí jako Británie či Filipíny tento týden zpřísnila. Austrálie částečně zrušila omezení pro cestující z Nového Zélandu. Staronová premiérka Nového Zélandu Jacinda Ardernová ale již ohlásila, že ostrovní stát kontroly na hranicích neuvolní, a to pravděpodobně ani v období Vánoc.

Související

Americký prezident Joe Biden.

Američanům se děje přesně to, co si nepřáli. Jde o vliv v Asii

Spojeným státům se nedaří uplatnit svůj vliv v Asii. Po dlouhou dobu se Američané snažili přenést svou pozornost z Blízkého východu, administrativy jednotlivých prezidentů ale jednaly nekoherentně a Washington to stálo důležité mocenské postavení. Čína je teď na vzestupu a USA s tím nemohou moc dělat. 
Tibetský duchovní vůdce Dalajláma Rozhovor

Povstání Tibeťanů proti čínské armádě vypuklo před 65 lety. Spustila jej fáma, uvádí odborník Kučera

Před 65 lety, 10. března 1959, vypuklo v tibetské Lhase rozsáhlé povstání. Přestože odpor místního obyvatelstva proti čínské nadvládě sílil již delší dobu, bezprostřední rozbuškou se stala fáma o chystaném zatčení tibetského duchovního vůdce Dalajlámy a jeho následný útěk, vysvětluje Ondřej Kučera v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na moderní čínské dějiny z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci také upozorňuje, že Tibet měl před čínskou anexí velice komplikované postavení a vnitřní uspořádání, nejednalo se však o otrokářský režim, jak bývá Pekingem podsouváno. Dále vysvětlil například to, jakou roli v eskalaci odporu v Tibetu sehrály Spojené státy, proč je obtížné určit počet obětí povstání a jaké mělo dopad na další vývoj Tibetu.

Více souvisejících

Asie Čína Tchaj-Wan Japonsko Le Monde Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel

Ukrajina chce s Českem podepsat novou dohodu, prozradil Zelenskyj

Česko je mezi zeměmi, s nimiž Ukrajina plánuje podepsat nové dohody. Po návratu ze summitu NATO to v neděli řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dohody chystá Kyjev také se Slovinskem a Irskem. Zelenskyj také potvrdil, že je na cestě další vojenská pomoc. 

včera

včera

Miroslav Kalousek

Odpudivá propaganda. Kalousek odsoudil reakci europoslance Turka na atentát

Naprostá většina reakcí z Česka i ze světa především odsoudila sobotní atentát na amerického exprezidenta Donalda Trumpa a jakékoliv násilí v politice. Nový český europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé) šel dál, za což si vysloužil ostrou kritiku například ze strany exministra financí Miroslava Kalouska. 

včera

Barbora Krejčíková se setkala s princeznami Kate a Charlotte.

Kate předala trofej vítězi Wimbledonu. Mluvila i s českou šampionkou Krejčíkovou

Britská princezna Kate se v neděli dočkala ovací vestoje od publika při mužském finále tenisového Wimbledonu. Šlo o její teprve druhé veřejné vystoupení od konce března, kdy světu oznámila, že jí byla diagnostikována rakovina. S manželkou následníka trůnu se setkala i nová česká wimbledonská šampionka Barbora Krejčíková. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Atentát na Trumpa či Fica? Došly argumenty a přichází násilí. Expert pro EZ řekl, co bude dál

Svět se vzpamatovává z dalšího atentátu na důležitou politickou osobnost. Po slovenském premiérovi Robertu Ficovi schytal ránu ze střelné zbraně republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump. Je naživu a v pořádku. Podle bezpečnostního experta Tomáše Řepy z Univerzity obrany v Brně ale dva atentáty v rámci západních demokracií za poslední měsíce mohou znamenat „jedině to, že se společnost dále radikalizuje“.

včera

včera

včera

včera

Osmasedmdesátiletý bývalý prezident byl po střelbě v Butleru v Pensylvánii sveden z pódia s krví rozmazanou po obličeji, zatímco střelec a kolemjdoucí byli zabiti a dva diváci kriticky zraněni (14. července 2024).

Děkuji Bohu, ale nezačnu se bát. Donald Trump opět promluvil

Bývalý americký prezident Donald Trump se v neděli podruhé od atentátu veřejně vyjádřil k tomu, co se stalo. Republikánský prezidentský kandidát poděkoval Bohu a dal najevo, že ani nyní se nezačne bát. Trump se už za pár dní chystá znovu veřejně vystoupit.

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Na Krejčíkovou ve Wimbledonu navázala Siniaková. S Townsendovou vyhrála turnaj ve čtyřhře

Sobota byla ve Wimbledonu ryze českým dnem. Poté, co ve finále ženského singlu uspěla po Janě Novotné, Petře Kvitové a Markétě Vondroušové jako čtvrtá Češka v historii v éře samostatného státu Barbora Krejčíková, připsal si český tenis ještě ten samý den úspěch i v ženské čtyřhře. Finále turnaje totiž ovládl česko-americký pár Kateřina Siniaková-Taylor Tonwsendová poté, co dvakrát 7:6 porazil kanadsko-novozélandské duo Gabriela Dabrowská-Erin Routliffeová.

včera

včera

včera

Co bude dál? Trumpův kult posílí, míní analytici. Kampaň se změní, ale nikdo neví jak

Spojené státy americké zažily atentát na exprezidenta Donalda Trumpa, který usiluje o návrat do Bílého domu. Co bude dál? Odpovědi na zásadní otázku se v analytických textech věnují přední světová média v čele s americkou CNN a britskou BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy