Tají Čína pravdu o novém koronaviru? Z Washingtonu zní obavy

Chyby nelze opakovat

Podle renomovaného serveru ale není brzy na to, abychom se poučili z předchozích dvou podobných událostí, syndromu akutního respiračního selhání (SARS), který se šířil v Číně v roce 2002, a blízkovýchodního respiračního syndromu (MERS), který se objevil v roce 2012 v Saúdské Arábii.

Oba případy ukázaly, že pro záchranu životů jsou klíčem transparentnost a rychlá mezinárodní spolupráce, upozorňuje washingtonský deník. Nabádá, že je třeba čelit tendenci autoritářských režimů v případě problému věci zakrývat.

"Čína byla otřesena chybami při řešení SARS, který mezi listopadem 2002 a červencem 2003 zabil 774 lidí, z toho 349 v Číně, a nakazil přes 8 tisíc (lidí) ve světě," pokračuje editorial. Odkazuje na závěry následného zhodnocení čínské reakce, které zjistily, že fatální období váhání ohledně sdělování informací a reakce vedlo v zemi k šíření strachu, paniky a spekulací.

Čínské vedení se tentokrát snaží ukázat, že reaguje jinak, přiznává americký server. Zmiňuje prohlášení pekingské vládní agentury, že každý, kdo bude záměrně odkládat či skrývat hlášení výskytu nemoci z vlastních zájmů, bude "nabit na věčný pilíř hanby".   

Ač jde o lehce teatrální sdělení, podle prestižního deníku je správnou zprávou. Dodává, že skutečným testem bude ale její realizace, protože místní orgány se mohou bát postihu, pokud by se virus zdánlivě vymkl kontrole, a tak budou mít tendence využít rozsáhlé čínské cenzurní mechanismy, aby potlačily fakta.

Washington Post připomíná, že jeho novináři již zaznamenal případ, kdy jistá žena za podivných okolností zemřela na podezřelou infekci, z čehož vyvozuje, že čínská vláda nechtěla, aby se rodina oběti dozvěděla, že šlo právě o koronavirus.

Výzva nekončí

Čína zpočátku tvrdila, že se zdá, že nový virus se nešíří z člověka na člověka, ale následně oznámila opak, poukazuje editorial. Konstatuje, že vypuknutí každé nákazy sice doprovází značná nejistota, ale Peking nesmí situaci komplikovat záměrným matením.

"Čína se rychle podělila o genetickou sekvenci nového viru se zbytkem světa, ale tím výzva nekončí," zdůrazňuje vlivný deník. Za klíčové neznámé označuje, zda se virus šíří z člověka na člověka a jak je smrtící, k jejichž objasnění by Čína měla brzy přispět.  

Případy jiných epidemií, od prasečí chřipky po ebolu, v posledních letech ukázaly, že zajistit si důvěru veřejnosti v době krize je stejně důležité jako její biomedicínské aspekty, deklaruje washingtonský server. Středeční rozhodnutí o zákazu vycestování z Wu-chanu, kde žije 11 milionů lidí, proto označuje za velký risk.

Rozhodnutí o uvalení liberijského města Monrovia do karantény během epidemie eboly v roce 2014 totiž vyvolalo pouze chaos, jelikož lidé v pásmu se snažili uniknout, připomíná prestižní deník.

Zhodnocení reakce na SARS zjistilo, že tajnůstkaření vytvořilo informační vakuum, které znesnadňovalo úřadům jejich postup, upozorňuje editorial. Dodává, že na přelomu lunárního nového roku, kdy se v Číně dalo do pohybu 400 milionů lidí, nezbývá než doufat, že čínské vedení si tentokrát povede lépe.