Ázerbájdžán v Karabachu údajně ovládl desítky pozic. Úřady přistoupily na příměří

Baku v úterý spustilo v tomto sporném regionu pozemní vojenskou "protiteroristickou" operaci, jejímž deklarovaným cílem je "obnovení ústavního pořádku". "Více než 60 bojových pozic arménských (separatistických) ozbrojených jednotek je nyní pod kontrolou našich ozbrojených sil," řekl na tiskové konferenci mluvčí ázerbájdžánského ministerstva obrany.

Arménští separatisté po vypuknutí ofenzivy vyzvali Baku k jednání. Ázerbájdžán však mírové rozhovory podmínil jejich kapitulací a rozpuštěním jejich separatistické vlády. "Protiteroristická opatření skončí, pokud (síly Karabachu) složí zbraně," oznámil prezidentský úřad po úterním telefonátu.

Alijev řekl Blinkenovi, že "zástupci arménských obyvatel žijících v oblasti Karabachu v naší zemi dostali od vlády prezidenta Ázerbájdžánu několikrát pozvání na dialog o záležitostech reintegrace, ale odmítli to". "Byly však k dialogu pozváni znovu, když už pokračovala protiteroristická opatření," dodal Alijev.

Boje si zatím vyžádaly nejméně 27 lidských životů, včetně dvou civilistů, informovali separatisté. Rusko prohlásilo, že 2000 příslušníků jeho mírové mise v Náhorním Karabachu evakuovalo civilisty a poskytovalo zdravotní pomoc.

Ázerbájdžánské síly porušily příměří s Arménií a zahájily v úterý raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach, spornou oblast mezi Arménií a Ázerbájdžánem s převážně arménským obyvatelstvem.  

V hlavním karabašském městě Stěpanakertu byly podle televize BBC slyšet sirény a minometná palba. Z města jsou hlášeny výbuchy a pod dělostřeleckou a raketovou palbou jsou i další města a vesnice v okolí.

Představitelé odtržené oblasti uvedli, že ázerbájdžánská armáda "porušila příměří podél celé linie kontaktu s raketovými dělostřeleckými údery". Hovoří o "velké vojenské ofenzivě". Ázerbájdžán pro změnu tvrdí, že jde o "protiteroristickou" operaci v reakci na opakované útoky arménské armády na ázerbájdžánské pozice.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že se při této "operaci" zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Novinářka Siranush Sargsyan ale uvedla, že byly zasaženy obytné oblasti města, včetně budovy vedle ní.  

Ázerbájdžán také kritizoval přítomnost arménské armády v Náhorním Karabachu. Arménské ministerstvo obrany ale v reakci uvedlo, že jeho armáda v této oblasti vůbec nepůsobí.

Baku je podle úřadů ochotno jednat s Armény z Náhorního Karabachu, ale za podmínky, že se vzdají. Tvrdí také, že vůči Arménii nemá žádné vojenské plány. Podle prohlášení je záměrem Ázerbájdžánu "uzavřít kapitolu nepřátelství a konfrontace." Arménská média poté uvedla, že úřady Náhorního Karabachu přistoupily na návrh ruských mírových sil na příměří.

Náhorní Karabach byl historicky osídlen převážně Armény, a to i přes většinové ázerbájdžánské obyvatelstvo v okolních nížinách. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a následující válce se Náhorní Karabach stal místem konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

V roce 1994 bylo uzavřeno příměří, které ukončilo aktivní boje, ale konflikt zůstal nerozřešený. Náhorní Karabach je od té doby fakticky samostatnou entitou, která však není mezinárodně uznávaným státem.

Po konfliktu v 90. letech je kontrolován arménskými ozbrojenými silami a funguje zde vlastní správa. Republika Náhorní Karabach je uznávána jen několika státy, ale Ázerbájdžán považuje toto území za svou součást a považuje jej za okupované arménskými silami.

Konflikt kolem Náhorního Karabachu zůstal nevyřešeným a napjatým tématem v regionu po mnoho let. V roce 2020 vypukla další válka mezi Ázerbájdžánem a Arménií, která skončila podepsáním příměří v listopadu 2020.

Toto příměří přineslo změny v kontrole území a posílilo postavení Ázerbájdžánu. Konflikt o Náhorní Karabach zůstává jedním z nejkomplikovanějších a nevyřešených konfliktů v regionu