Vzpomínku na krvavou bitvu 1. světové války kazí diplomatický spor

Politici reprezentují země, jejichž jednotky se před sto lety na poloostrově vylodily, aby získaly strategickou výhodu a přístup k Černému moři na úkor Osmanské říše, která proti spojencům bojovala po boku Německa a Rakousko-Uherska. Nejpočetněji byly zastoupeny jednotky australského a novozélandského expedičního sboru (ANZAC), Britové a Francouzi.

Francouzský prezident François Hollande ale na Gallipoli nedorazí, protože se dnes účastní pietních akcí v Jerevanu, kde si Arménie připomíná 100. výročí zahájení masového vyvražďování Arménů v tehdejší Osmanské říši.

Zdroj: YouTube

Právě souběh těchto dvou událostí vyvolal v Turecku i v Arménii zjitřené reakce: Jerevan obvinil Ankaru, že hlavní část vzpomínkových akcí schválně posunula na dnešek, i když invaze začala až 25. dubna 1915. Jerevan si myslí, že Ankara tak chce zastínit pietní akt v Arménii. Prezident Erdogan to odmítl a obvinil naopak Arménii, že má v úmyslu "urážet Turecko", které v souvislosti s masakry obviňuje z genocidy.

Bitva o Gallipoli trvala celkem devět měsíců a skončila neúspěchem spojenců. Nepominutelnou zásluhu na tom měl podplukovník osmanské armády a pozdější turecký prezident Mustafa Kemal - Atatürk. Na bitevním poli zůstalo přes 130.000 mrtvých různých národností, mezi nimi i 11.410 mužů australského a novozélandského expedičního sboru a 25.000 členů britských jednotek. Na druhé straně padlo na 86.000 tureckých vojáků.