ROZHOVOR | Nechají vojáci bojovníky IS z Mosulu utéct? Vojensky je to dobrá strategie, ale nikdo to nepřizná, vysvětluje pro EZ expert

ROZHOVOR - Před týdnem zahájila irácká armáda ve spolupráci s dalšímu skupinami ofenzivu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého města Mosul z rukou Islámského státu (IS). O tom, kdo vlastně proti džihádistům stojí, a jak může boj vypadat, jsme na konci minulého týdne mluvili s Lukášem Dyčkou, bezpečnostním expertem z Univerzity obrany.

V pondělí 17. října vypukla bitva o Mosul. Podle různých informací stojí proti džihádistům Islámského státu až 50 tisíc bojovníků. Dá se nějak shrnout, kdo všechno se vlastně obléhání města účastní?

Těch skupin je hodně. Především je to irácká armáda a irácké síly. Do města by měli vstoupit především sunnitští vojáci. V těch 50 tisících jsou také Kurdové a šíitské skupiny, které do města údajně nemají vstoupit. Ti tvoří asi 15 tisíc vojáků, kteří Mosul obkličují především ze severu, ale do města by neměli vstoupit, protože město je převážně sunnitské. Aby nedošlo ke třenicím, měly by do něj vstoupit právě jen irácké sunnitské síly. Takže to jsou tři skupiny - iráčtí šíité, iráčtí sunnité a Kurdové.

A jsou tu také skupiny placené Tureckem, převážně Turkméni a někteří místní sunnité. Všichni ostatní aktéři nejsou rádi, že tam tyto skupiny jsou. Ale turecký prezident Receep Tayyip Erdogan chce svůj podíl na vítězství, takže trvá na tom, že do bitvy v nějaké formě zapojí. Zatím to vypadá, že Tureckem placené skupiny se omezí na obsazení několika vesnic nebo částí nárazníkového prostoru kolem Mosulu. Ale přímo do Mosulu je nikdo nepustí.

Podle minulé úterý BBC uvedla, že se fronta nacházela asi 20 kilometrů od Mosulu. O několik dní později Irák vydal zprávu, že postup k městu pokračuje rychleji, než se předpokládalo. Dá se odhadnout, kdy se bojovníci dostanou přímo k městu?

Je to 20 kilometrů od města, ale jen v některých částech, jinde je to třeba 50 kilometrů, obklíčení zatím není vůbec těsné. Také souhlasím, že boje pokračují relativně dobře, protože bojovníci Islámského státu se v okolí města nemají kde skrýt. Ve chvíli, kdy irácké síly disponují leteckou podporou ze strany Západu, tedy Američanů, Francouzů a Britů, by byla hloupost, kdyby se Islámský stát vystavoval útoku letadel někde uprostřed pouště. Pro jeho bojovníky je nejlepší nechat spojenecké síly dojít do Mosulu a až tam s nimi bojovat. Špatně se to odhaduje, ale předpokládám, že do Mosulu se dostanou v rámci týdnů.

Sýrie i vůdce Hizballáhu varují, že má USA vlastní plán a že chce způsobit invazi bojovníků IS z Iráku do Sýrie, aby tam podkopali režim Bašára Asada. Jde jen o konspirační teorii, nebo by něco takového podle vás Washington opravdu mohl zamýšlet?

Řekl bych, že to bude konspirační teorie. Západ samozřejmě nemá rád syrský režim. Ale ve chvíli, kdy by nechali islamisty utéct do Sýrie, aby tam svrhli vládu, pořád budou existovat islamisté, se kterými by se musel vypořádat. To znamená, že ani tímto způsobem by si západní koalice a na ni navázaní Iráčané nepomohli. Obklíčení Mosulu zatím není příliš těsné, protože to je obrovský prostor, na kterém působí relativně málo vojáků. Myslím si, že islamisté budou utíkat, což může být zneužito a označeno za úmyslný čin, ale úmysl to jistě nebyl.

Na Mosulu je zajímavá ještě jedna věc - na to, že je to milionové město, se uvnitř nachází asi 10 tisíc bojovníků Islámského státu, a kolem něj asi 35 až 50 tisíc vojáků, kteří se ho snaží dobýt. A to je velmi málo na tak velké město. Takže se může zdát, že se na většině míst skoro nic neděje, protože hustota bojů je malá. A kdybyste tam byli, věřím, že najdete místa, kterých se boje ani nedotknou.

Přesto se spekuluje se o tom, zda bojovníci ponechají volnou nějakou únikovou cestu z města, nebo zda smyčku stáhnou úplně. Pro jakou možnost se podle vás armáda rozhodne? A jaké výhody tyto dvě strategie mají?

Z vojenského hlediska to je stará taktika, už od dob Alexandra Velikého. Ve chvíli, kdy nepříteli nedáte možnost úniku, samozřejmě bojuje do posledního muže a bojuje statečně, protože ví, že stejně nemá jinou možnost a že zemře. A poslední, čeho chcete dosáhnout, je, aby nepřítel bojoval do posledního muže. Mnohem jednodušší je, když se nepřítel vzdá a jeho morálka se zlomí. Z vojenského hlediska je tedy lepší jim nechat koridor, aby mohli utéct. Jenže z politického hlediska vám to nikdy nikdo nepřizná, protože by to zavánělo konspiračními teoriemi o tom, že je nechali úmyslně utéct.

Politikové vždycky tvrdí a budou tvrdit, že cílem je nepřítele porazit Ale vojensky je logičtější jim koridor nechat, aby až se zlomí morálka a disciplína, utekli. Protože ti, kteří utečou, budou z větší části dezertéři, kteří nebudou chtít dál bojovat, vydají se někam jinam a nebudou zabíjet vaše vojáky. Vy tím pádem ušetříte a zbavíte se problémů.

V čem vůbec spočívají záludnosti boje ve městě jako je Mosul?

Obecně se dá říci, že boje v této oblasti a po celém Blízkém východě, jsou specifické tím, že je všude poušť. Není tu žádné místo, kam se schovat, neexistuje žádné přirozené krytí. Kdybyste bojovali v Evropě, pořád se můžete schovat do hor, údolí nebo lesů. Ale tady nic takového není. Jediné krytí, které vám krajina poskytuje, je v zastavěných oblastech. Znamená to, že se boje nevyhnutelně týkají především měst a zastavěných oblastí, protože jinde to nejde. A čím větší leteckou převahu bude mít irácká vláda a na ni napojené skupiny, tím více se budou bojovníci snažit bojovat ve městech, protože tam se dá ukrýt. A specifikum Mosulu spočívá v tom, že je velmi velký a hodně hustě zalidněný a že těch vojáků na straně islamistů, ale i na straně Iráčanů, je strašně málo na tak velký prostor. Nepůjde o takovou bitvu, jako byla třeba známá bitva u Stalingradu během druhé světové války.

Humanitární organizace varují, že ve městě zůstává 700 tisíc až 1,5 milionu obyvatel. Je vůbec nějakým způsobem možné zajistit, aby byly civilní oběti co možná nejmenší?

Viděl jsem, že Iráčané varovali občany a že po městě rozmístili letáky. Nabádají je k tomu, aby se zabarikádovali v domech, vypli přípojky plynu, aby nedošlo k nějakému zášlehu a všecho tam nevybuchlo. Lidé by podle jejich pokynů měli zůstat doma a nikam neutíkat. Iráčané i další skupiny jsou si dobře vědomy, že uprchlická vlna by byla velký problém. A to jednak proto, že by mezi uprchlíky mohla být skryta celá řada bojovníků Islámského státu, které nikdy úplně neodhalíte.

Když se o uprchlíky musíte starat, znamená to obrovskou ekonomickou zátěž a přináší to velké problémy. Myslím si, že se Iráčané snaží, aby další uprchlická vlna nebyla. A co se týká ztrát na životech, boje v zastavěné oblasti jsou vždy velmi problémové. Abyste omezili počet mrtvých, musíte mít sofisitkovanou technologii, kterou, obávám se, Iráčané nemají. A velká část vojáků nemá ani přiliš velké zkušenosti a jejich schopnost využívat ty technologie je malá, takže to sebou civilní ztráty ponese. Znovu bych ale zdůraznil, že vojáků je relativně málo a nečekám žádné statisícové ztráty.

Situaci v oblasti sleduje i Rusko. Podle prohlášení jednoho z vysoce postavených generálů se v oblasti Mosulu pohybují ruská letadla i drony, které situaci sledují. Je nějaká šance, že by Rusko do tohoto boje nakonec také zasáhlo? Má vůbec důvod zasahovat?

Spíše si myslím, že ne. Teď se soustředí na bitvu kolem Aleppa, což je jejich hlavní starost. Nemyslím si, že by z toho cokoliv měli. Úplně to nevylučuji, ale myslím si, že to není pravděpodobné. Sledovat to samozřejmě budou, ale bombardováním by usnadili práci Američanům i bojujícím Iráčanům, a nejsem si jistý, proč by to zrovna teď dělali.

Odborníci varují, že boj o Mosul rozhodně nebude žádnou bleskovou akcí. Dokázal byste odhadnout, jak dlouho mohou boje trvat? Jak rychle se mohou síly bojující proti IS města zmocnit?

Vím, že to zní jako výmluva, ale na Blízkém východě se nedá odhadnout skoro nic. Vidím to řádově na dobu týdnů či měsíců. Dokážu si představit, že bojovníci z Islámského státu by mohli být do Vánoc z Mosulu pryč. Vzniknou ale další problémy, protože je to velké město, kde dosud vládli islamisté. Objeví se skupiny, které budou chtít rabovat, objeví se tam kriminalita, objeví se skupiny, které si budou chtít vyřizovat vlastní účty. Takže i když vyženete Islámský stát, neznamená to, že automaticky zavládne mír. Nic takového bych nečekal.

Iráčané a ostatní jsou si toho dobře vědomi, takže se připravují ne na porážku Islámského státu v Mosulu, s tou totiž každý počítá, ale spíše na to, co bude potom. Patnáctitisícová skupina policistů se bude snazit ve městě udržet pořádek. Mít na město s 1,5 miliony obyvatel 15 tisíc policistů není úplně málo. Nemyslím si však, že to v situaci, kdy bude mít spousta lidí, bude stačit.

IS bude o město jistě bojovat všemi silami. Už před vypuknutím bojů se hovořilo o tom, že mohou džihádisté některé oblasti podminovat, nebo že vyšlou sebevražedné atentátníky. Jakou další taktiku by mohli použít?

Islámský stát už tradičně hlavně do velkých oblastí na okrajích měst posílá automobily napěchované výbušninami a řízené sebevražednými atentátníky. Zahajuje tak svůj útok. Zároveň také město podkopali různými tunely, aby si usnadnili přesun z jedné části města do druhé. Ve chvíli, kdy čelíte vzdušné nadvládě, je pohyb po povrchu velice riskantní, protože z letadla je mnohem jednodušší vás zlikvidovat. Předpokládám, že se budou hodně pohybovat v podzemí a budou se objevovat na nečekaných místech. Poslední dobou se také ukazuje, že mají velmi efektivní ostřelovače, tedy snipery, které rozmístí po městě. Budou nepozorovaně čekat, a až se bude zdát, že je oblast vyčištěna, postřílí pár vojáků, aby vyvolali chaos. Spojenci budou nuceni stáhnout své sily zpět, aby oblast zajistily, a to jim bude znesnadňovat postup.

Jak pravděpodobné je, že se IS bude chtít mstít a že podnikne nějaké velké útoky – ať už na Blízkém východě, nebo třeba v Evropě?

Je to možné, ale útoky neprovádí nějaká entita, která si říká Islámský stát, ale konkrétní lidé, kteří si pak na sebe dají nálepku Islámského státu. A ve chvíli, kdy prohrává, přestává být atraktivní jako tato nálepka. Téměř žádný terorista se nechce vázat s organizací, která prohrává. Přestává to být tak lákavé, jako třeba před rokem nebo rokem a půl. Já útoky nevylučuji, víceméně předpokládám, že nějaký přijde, ale nebude to žádné inferno, žádná masová záležitost. Prostě se to stane. Nevím, jak to říct méně drastiky, ale počítat se s tím musí. Islámský stát prohrává a to je pozitivní.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Dyčka Irák

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje

Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy