ROZHOVOR | Nechají vojáci bojovníky IS z Mosulu utéct? Vojensky je to dobrá strategie, ale nikdo to nepřizná, vysvětluje pro EZ expert

ROZHOVOR - Před týdnem zahájila irácká armáda ve spolupráci s dalšímu skupinami ofenzivu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého města Mosul z rukou Islámského státu (IS). O tom, kdo vlastně proti džihádistům stojí, a jak může boj vypadat, jsme na konci minulého týdne mluvili s Lukášem Dyčkou, bezpečnostním expertem z Univerzity obrany.

V pondělí 17. října vypukla bitva o Mosul. Podle různých informací stojí proti džihádistům Islámského státu až 50 tisíc bojovníků. Dá se nějak shrnout, kdo všechno se vlastně obléhání města účastní?

Těch skupin je hodně. Především je to irácká armáda a irácké síly. Do města by měli vstoupit především sunnitští vojáci. V těch 50 tisících jsou také Kurdové a šíitské skupiny, které do města údajně nemají vstoupit. Ti tvoří asi 15 tisíc vojáků, kteří Mosul obkličují především ze severu, ale do města by neměli vstoupit, protože město je převážně sunnitské. Aby nedošlo ke třenicím, měly by do něj vstoupit právě jen irácké sunnitské síly. Takže to jsou tři skupiny - iráčtí šíité, iráčtí sunnité a Kurdové.

A jsou tu také skupiny placené Tureckem, převážně Turkméni a někteří místní sunnité. Všichni ostatní aktéři nejsou rádi, že tam tyto skupiny jsou. Ale turecký prezident Receep Tayyip Erdogan chce svůj podíl na vítězství, takže trvá na tom, že do bitvy v nějaké formě zapojí. Zatím to vypadá, že Tureckem placené skupiny se omezí na obsazení několika vesnic nebo částí nárazníkového prostoru kolem Mosulu. Ale přímo do Mosulu je nikdo nepustí.

Podle minulé úterý BBC uvedla, že se fronta nacházela asi 20 kilometrů od Mosulu. O několik dní později Irák vydal zprávu, že postup k městu pokračuje rychleji, než se předpokládalo. Dá se odhadnout, kdy se bojovníci dostanou přímo k městu?

Je to 20 kilometrů od města, ale jen v některých částech, jinde je to třeba 50 kilometrů, obklíčení zatím není vůbec těsné. Také souhlasím, že boje pokračují relativně dobře, protože bojovníci Islámského státu se v okolí města nemají kde skrýt. Ve chvíli, kdy irácké síly disponují leteckou podporou ze strany Západu, tedy Američanů, Francouzů a Britů, by byla hloupost, kdyby se Islámský stát vystavoval útoku letadel někde uprostřed pouště. Pro jeho bojovníky je nejlepší nechat spojenecké síly dojít do Mosulu a až tam s nimi bojovat. Špatně se to odhaduje, ale předpokládám, že do Mosulu se dostanou v rámci týdnů.

Sýrie i vůdce Hizballáhu varují, že má USA vlastní plán a že chce způsobit invazi bojovníků IS z Iráku do Sýrie, aby tam podkopali režim Bašára Asada. Jde jen o konspirační teorii, nebo by něco takového podle vás Washington opravdu mohl zamýšlet?

Řekl bych, že to bude konspirační teorie. Západ samozřejmě nemá rád syrský režim. Ale ve chvíli, kdy by nechali islamisty utéct do Sýrie, aby tam svrhli vládu, pořád budou existovat islamisté, se kterými by se musel vypořádat. To znamená, že ani tímto způsobem by si západní koalice a na ni navázaní Iráčané nepomohli. Obklíčení Mosulu zatím není příliš těsné, protože to je obrovský prostor, na kterém působí relativně málo vojáků. Myslím si, že islamisté budou utíkat, což může být zneužito a označeno za úmyslný čin, ale úmysl to jistě nebyl.

Na Mosulu je zajímavá ještě jedna věc - na to, že je to milionové město, se uvnitř nachází asi 10 tisíc bojovníků Islámského státu, a kolem něj asi 35 až 50 tisíc vojáků, kteří se ho snaží dobýt. A to je velmi málo na tak velké město. Takže se může zdát, že se na většině míst skoro nic neděje, protože hustota bojů je malá. A kdybyste tam byli, věřím, že najdete místa, kterých se boje ani nedotknou.

Přesto se spekuluje se o tom, zda bojovníci ponechají volnou nějakou únikovou cestu z města, nebo zda smyčku stáhnou úplně. Pro jakou možnost se podle vás armáda rozhodne? A jaké výhody tyto dvě strategie mají?

Z vojenského hlediska to je stará taktika, už od dob Alexandra Velikého. Ve chvíli, kdy nepříteli nedáte možnost úniku, samozřejmě bojuje do posledního muže a bojuje statečně, protože ví, že stejně nemá jinou možnost a že zemře. A poslední, čeho chcete dosáhnout, je, aby nepřítel bojoval do posledního muže. Mnohem jednodušší je, když se nepřítel vzdá a jeho morálka se zlomí. Z vojenského hlediska je tedy lepší jim nechat koridor, aby mohli utéct. Jenže z politického hlediska vám to nikdy nikdo nepřizná, protože by to zavánělo konspiračními teoriemi o tom, že je nechali úmyslně utéct.

Politikové vždycky tvrdí a budou tvrdit, že cílem je nepřítele porazit Ale vojensky je logičtější jim koridor nechat, aby až se zlomí morálka a disciplína, utekli. Protože ti, kteří utečou, budou z větší části dezertéři, kteří nebudou chtít dál bojovat, vydají se někam jinam a nebudou zabíjet vaše vojáky. Vy tím pádem ušetříte a zbavíte se problémů.

V čem vůbec spočívají záludnosti boje ve městě jako je Mosul?

Obecně se dá říci, že boje v této oblasti a po celém Blízkém východě, jsou specifické tím, že je všude poušť. Není tu žádné místo, kam se schovat, neexistuje žádné přirozené krytí. Kdybyste bojovali v Evropě, pořád se můžete schovat do hor, údolí nebo lesů. Ale tady nic takového není. Jediné krytí, které vám krajina poskytuje, je v zastavěných oblastech. Znamená to, že se boje nevyhnutelně týkají především měst a zastavěných oblastí, protože jinde to nejde. A čím větší leteckou převahu bude mít irácká vláda a na ni napojené skupiny, tím více se budou bojovníci snažit bojovat ve městech, protože tam se dá ukrýt. A specifikum Mosulu spočívá v tom, že je velmi velký a hodně hustě zalidněný a že těch vojáků na straně islamistů, ale i na straně Iráčanů, je strašně málo na tak velký prostor. Nepůjde o takovou bitvu, jako byla třeba známá bitva u Stalingradu během druhé světové války.

Humanitární organizace varují, že ve městě zůstává 700 tisíc až 1,5 milionu obyvatel. Je vůbec nějakým způsobem možné zajistit, aby byly civilní oběti co možná nejmenší?

Viděl jsem, že Iráčané varovali občany a že po městě rozmístili letáky. Nabádají je k tomu, aby se zabarikádovali v domech, vypli přípojky plynu, aby nedošlo k nějakému zášlehu a všecho tam nevybuchlo. Lidé by podle jejich pokynů měli zůstat doma a nikam neutíkat. Iráčané i další skupiny jsou si dobře vědomy, že uprchlická vlna by byla velký problém. A to jednak proto, že by mezi uprchlíky mohla být skryta celá řada bojovníků Islámského státu, které nikdy úplně neodhalíte.

Když se o uprchlíky musíte starat, znamená to obrovskou ekonomickou zátěž a přináší to velké problémy. Myslím si, že se Iráčané snaží, aby další uprchlická vlna nebyla. A co se týká ztrát na životech, boje v zastavěné oblasti jsou vždy velmi problémové. Abyste omezili počet mrtvých, musíte mít sofisitkovanou technologii, kterou, obávám se, Iráčané nemají. A velká část vojáků nemá ani přiliš velké zkušenosti a jejich schopnost využívat ty technologie je malá, takže to sebou civilní ztráty ponese. Znovu bych ale zdůraznil, že vojáků je relativně málo a nečekám žádné statisícové ztráty.

Situaci v oblasti sleduje i Rusko. Podle prohlášení jednoho z vysoce postavených generálů se v oblasti Mosulu pohybují ruská letadla i drony, které situaci sledují. Je nějaká šance, že by Rusko do tohoto boje nakonec také zasáhlo? Má vůbec důvod zasahovat?

Spíše si myslím, že ne. Teď se soustředí na bitvu kolem Aleppa, což je jejich hlavní starost. Nemyslím si, že by z toho cokoliv měli. Úplně to nevylučuji, ale myslím si, že to není pravděpodobné. Sledovat to samozřejmě budou, ale bombardováním by usnadili práci Američanům i bojujícím Iráčanům, a nejsem si jistý, proč by to zrovna teď dělali.

Odborníci varují, že boj o Mosul rozhodně nebude žádnou bleskovou akcí. Dokázal byste odhadnout, jak dlouho mohou boje trvat? Jak rychle se mohou síly bojující proti IS města zmocnit?

Vím, že to zní jako výmluva, ale na Blízkém východě se nedá odhadnout skoro nic. Vidím to řádově na dobu týdnů či měsíců. Dokážu si představit, že bojovníci z Islámského státu by mohli být do Vánoc z Mosulu pryč. Vzniknou ale další problémy, protože je to velké město, kde dosud vládli islamisté. Objeví se skupiny, které budou chtít rabovat, objeví se tam kriminalita, objeví se skupiny, které si budou chtít vyřizovat vlastní účty. Takže i když vyženete Islámský stát, neznamená to, že automaticky zavládne mír. Nic takového bych nečekal.

Iráčané a ostatní jsou si toho dobře vědomi, takže se připravují ne na porážku Islámského státu v Mosulu, s tou totiž každý počítá, ale spíše na to, co bude potom. Patnáctitisícová skupina policistů se bude snazit ve městě udržet pořádek. Mít na město s 1,5 miliony obyvatel 15 tisíc policistů není úplně málo. Nemyslím si však, že to v situaci, kdy bude mít spousta lidí, bude stačit.

IS bude o město jistě bojovat všemi silami. Už před vypuknutím bojů se hovořilo o tom, že mohou džihádisté některé oblasti podminovat, nebo že vyšlou sebevražedné atentátníky. Jakou další taktiku by mohli použít?

Islámský stát už tradičně hlavně do velkých oblastí na okrajích měst posílá automobily napěchované výbušninami a řízené sebevražednými atentátníky. Zahajuje tak svůj útok. Zároveň také město podkopali různými tunely, aby si usnadnili přesun z jedné části města do druhé. Ve chvíli, kdy čelíte vzdušné nadvládě, je pohyb po povrchu velice riskantní, protože z letadla je mnohem jednodušší vás zlikvidovat. Předpokládám, že se budou hodně pohybovat v podzemí a budou se objevovat na nečekaných místech. Poslední dobou se také ukazuje, že mají velmi efektivní ostřelovače, tedy snipery, které rozmístí po městě. Budou nepozorovaně čekat, a až se bude zdát, že je oblast vyčištěna, postřílí pár vojáků, aby vyvolali chaos. Spojenci budou nuceni stáhnout své sily zpět, aby oblast zajistily, a to jim bude znesnadňovat postup.

Jak pravděpodobné je, že se IS bude chtít mstít a že podnikne nějaké velké útoky – ať už na Blízkém východě, nebo třeba v Evropě?

Je to možné, ale útoky neprovádí nějaká entita, která si říká Islámský stát, ale konkrétní lidé, kteří si pak na sebe dají nálepku Islámského státu. A ve chvíli, kdy prohrává, přestává být atraktivní jako tato nálepka. Téměř žádný terorista se nechce vázat s organizací, která prohrává. Přestává to být tak lákavé, jako třeba před rokem nebo rokem a půl. Já útoky nevylučuji, víceméně předpokládám, že nějaký přijde, ale nebude to žádné inferno, žádná masová záležitost. Prostě se to stane. Nevím, jak to říct méně drastiky, ale počítat se s tím musí. Islámský stát prohrává a to je pozitivní.

Díky za rozhovor.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Dyčka Irák

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů

Vystoupení Donalda Trumpa na Světovém ekonomickém fóru v Davosu 2026 se do historie zapíše jako jeden z nejkontroverznějších projevů moderní diplomacie. Kromě radikálních požadavků však jeho řeč obsahovala řadu faktických chyb a zavádějících tvrzení, která okamžitě začali rozebírat analytici i historici. Nejsledovanějším přešlapem se stalo opakované zaměňování Grónska s Islandem.

před 2 hodinami

Donald Trump v OSN

Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou

Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze návrhem, že jeho nově založená „Rada míru“ by v budoucnu mohla nahradit Organizaci spojených národů. Původně měl tento orgán sloužit pouze k dohledu nad rekonstrukcí Pásma Gazy, ale podle návrhu stanov, který získala CNN, jsou ambice rady mnohem širší. Trump kritizoval OSN s tím, že organizace nikdy nenaplnila svůj potenciál a nebyla schopna vyřešit konflikty, které on sám urovnal bez její pomoci.

před 3 hodinami

Donald Trump

Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se

Americký prezident Donald Trump se ve svém dnešním vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ostře vymezil proti americké angažovanosti v konfliktu na Ukrajině. Během svého projevu, který byl jinak protkán tématy ekonomické síly a snahy o získání Grónska, věnoval Ukrajině jen několik chladných vět. Podle jeho slov se tato válka Spojených států v zásadě netýká.

před 3 hodinami

Donald Trump

Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu

Americký prezident Donald Trump ve svém dnešním vystoupení v Davosu otevřeně vyzval k okamžitému zahájení jednání o koupi Grónska. Přestože dánská vláda tento záměr opakovaně odmítla, Trump v sále Světového ekonomického fóra prohlásil, že Spojené státy jsou jedinou mocností schopnou tento „obrovský kus ledu“ efektivně chránit a rozvíjet. Podle něj jde o strategickou nezbytnost pro národní i mezinárodní bezpečnost v době rostoucího napětí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili

Americký prezident Donald Trump dnes vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Přestože jeho přílet provázely komplikace – prezidentský speciál Air Force One se musel krátce po startu vrátit kvůli „menší závadě na elektroinstalaci“ – Trump dorazil do švýcarského letoviska včas. Na pódium vstoupil za potlesku zaplněného sálu a svůj projev zahájil slovy, že přichází s „fenomenálními zprávami“ z Ameriky.

před 4 hodinami

Tomáš Řepa

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

před 4 hodinami

HT dveře

Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem

Stoupající nároky na bezpečnost, energetickou úsporu i vzhled bydlení mění způsoby, jakými Češi rekonstruují nebo staví své domovy. Výrazně se to projevuje i u tak zdánlivě samozřejmé části domu, jakou jsou vchodové dveře. Už dávno neplatí, že mají pouze chránit vstup – stále více lidí si uvědomuje, že kvalitní vchodové dveře do rodinného domu ovlivňují i komfort, spotřebu energií, a dokonce i tržní hodnotu nemovitosti.

před 5 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte

V Davosu a Oslu dnes zazněly klíčové hlasy, které se snaží udržet jednotu Severoatlantické aliance uprostřed hluboké krize vyvolané americkými nároky na Grónsko. Zatímco diplomatické napětí mezi Washingtonem a evropskými metropolemi eskaluje, bezpečnostní představitelé varují, že vnitřní spory nesmí zastínit hrozbu, kterou pro Západ stále představuje Rusko.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že se Izrael oficiálně připojí k nově vznikající „Radě míru“, kterou z iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ustavuje Bílý dům. Přestože Netanjahuův úřad ještě nedávno složení výkonného výboru této organizace ostře kritizoval, nakonec převážil zájem na úzké spolupráci s Washingtonem při poválečné správě Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Evropská unie

Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly

Evropská unie se v reakci na hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska rozhodla k razantnímu kroku. Evropský parlament dnes podle BBC pozastavil schvalování klíčové obchodní dohody s USA, která byla v přípravě od loňského července. Bernd Lange, předseda parlamentního výboru pro mezinárodní obchod, na tiskové konferenci prohlásil, že v situaci, kdy USA používají cla jako nástroj politického nátlaku a ohrožují suverenitu členského státu, není jiná možnost než spolupráci přerušit.

před 7 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO

Evropská unie se ocitla na historickém rozcestí, kde stará spojenectví přestávají platit a bezpečnostní záruky se rozplývají v arktické mlze. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém úterním projevu k Evropskému parlamentu ve Štrasburku varovala, že Evropa musí urychlit svůj tlak na nezávislost. Intenzivní snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa ovládnout Grónsko totiž zpochybnila transatlantickou alianci, kterou Evropané po desetiletí považovali za samozřejmost.

před 8 hodinami

Světové ekonomické forum 2026

Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých

Téměř 400 milionářů a miliardářů z 24 zemí světa adresovalo světovým lídrům v Davosu otevřený dopis, v němž požadují vyšší zdanění superbohatých. Podle signatářů, mezi nimiž nechybí herec Mark Ruffalo, hudebník Brian Eno či dědička impéria Disney Abigail Disneyová, dosáhla majetková nerovnost bodu, kdy ohrožuje samotné základy demokracie. Extrémní bohatství podle nich umožňuje úzké skupině lidí kupovat si politický vliv a ovládat vládní rozhodování.

před 9 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům

Americký ministr financí Scott Bessent, který již dorazil do švýcarského Davosu, vyslal evropským lídrům jasný vzkaz: mají se „posadit a počkat“, až prezident Donald Trump dorazí a osobně předloží své argumenty. Bessent se tak pokusil uklidnit rozjitřenou atmosféru před očekávaným příletem šéfa Bílého domu, jehož cesta se kvůli technické závadě na letadle Air Force One zpozdila přibližně o tři hodiny.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti

Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.

před 10 hodinami

Air Force One

Letadlo s Trumpem mířící do Davosu se kvůli poruše muselo vrátit

Donald Trump vyráží na Světové ekonomické fórum do Davosu, kde hodlá s předními světovými lídry řešit svou kontroverzní vizi ohledně Grónska. Prezident Spojených států prohlásil, že má v plánu celou řadu schůzek zaměřených právě na toto území. Jeho cesta však nezačala úplně hladce, protože start provázely nečekané technické komplikace.

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Výhled počasí na příští týden. Zima se otěží nepustí

Meteorologové už mají první představu o počasí v příštím týdnu. Výrazná změna se neočekává. Přes den bude kolem nuly, v noci má mrznout. Vyloučeno není ani sněžení. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Krasobruslení, ilustrační fotografie.

Reshtenko se postaral o první krasobruslařskou medaili pro Česko z ME po 13 letech

Pokud se o něčem dá říct, že se někde kruh uzavřel, může to být nečekaný český úspěch na krasobruslařském mistrovství Evropy v anglickém Sheffieldu. Právě odsud totiž přišla během víkendu zpráva o zisku bronzové medaile, která skončila na krku Georgiia Reshtenka. A v čem že spočívá onen příslovečný uzavřený kruh? Jedná se totiž o první krasobruslařskou medaili z evropského šampionátu pro českého reprezentanta po dlouhých 13 letech, přičemž naposledy se takovýto počin podařil Michalu Březinovi, současnému trenérovi Reshtenka.

včera

včera

Na ME v rychlobruslení zajela Zdráhalová životní výkony. Ke stříbru přidala i zlato

Rychlobruslařka Nikola Zdráhalová má za sebou životní výkony a jen necelý měsíc před začátkem Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzu. Na mistrovství Evropy v Polsku totiž nejprve v sobotu získala na trati dlouhé 1500 metrů stříbrnou medaili, aby pak tento svůj výkon v neděli přebila zlatou medailí na trati dlouhé 1000 metrů.

Zdroj: David Holub

Další zprávy