ROZHOVOR | Nechají vojáci bojovníky IS z Mosulu utéct? Vojensky je to dobrá strategie, ale nikdo to nepřizná, vysvětluje pro EZ expert

ROZHOVOR - Před týdnem zahájila irácká armáda ve spolupráci s dalšímu skupinami ofenzivu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého města Mosul z rukou Islámského státu (IS). O tom, kdo vlastně proti džihádistům stojí, a jak může boj vypadat, jsme na konci minulého týdne mluvili s Lukášem Dyčkou, bezpečnostním expertem z Univerzity obrany.

V pondělí 17. října vypukla bitva o Mosul. Podle různých informací stojí proti džihádistům Islámského státu až 50 tisíc bojovníků. Dá se nějak shrnout, kdo všechno se vlastně obléhání města účastní?

Těch skupin je hodně. Především je to irácká armáda a irácké síly. Do města by měli vstoupit především sunnitští vojáci. V těch 50 tisících jsou také Kurdové a šíitské skupiny, které do města údajně nemají vstoupit. Ti tvoří asi 15 tisíc vojáků, kteří Mosul obkličují především ze severu, ale do města by neměli vstoupit, protože město je převážně sunnitské. Aby nedošlo ke třenicím, měly by do něj vstoupit právě jen irácké sunnitské síly. Takže to jsou tři skupiny - iráčtí šíité, iráčtí sunnité a Kurdové.

A jsou tu také skupiny placené Tureckem, převážně Turkméni a někteří místní sunnité. Všichni ostatní aktéři nejsou rádi, že tam tyto skupiny jsou. Ale turecký prezident Receep Tayyip Erdogan chce svůj podíl na vítězství, takže trvá na tom, že do bitvy v nějaké formě zapojí. Zatím to vypadá, že Tureckem placené skupiny se omezí na obsazení několika vesnic nebo částí nárazníkového prostoru kolem Mosulu. Ale přímo do Mosulu je nikdo nepustí.

Podle minulé úterý BBC uvedla, že se fronta nacházela asi 20 kilometrů od Mosulu. O několik dní později Irák vydal zprávu, že postup k městu pokračuje rychleji, než se předpokládalo. Dá se odhadnout, kdy se bojovníci dostanou přímo k městu?

Je to 20 kilometrů od města, ale jen v některých částech, jinde je to třeba 50 kilometrů, obklíčení zatím není vůbec těsné. Také souhlasím, že boje pokračují relativně dobře, protože bojovníci Islámského státu se v okolí města nemají kde skrýt. Ve chvíli, kdy irácké síly disponují leteckou podporou ze strany Západu, tedy Američanů, Francouzů a Britů, by byla hloupost, kdyby se Islámský stát vystavoval útoku letadel někde uprostřed pouště. Pro jeho bojovníky je nejlepší nechat spojenecké síly dojít do Mosulu a až tam s nimi bojovat. Špatně se to odhaduje, ale předpokládám, že do Mosulu se dostanou v rámci týdnů.

Sýrie i vůdce Hizballáhu varují, že má USA vlastní plán a že chce způsobit invazi bojovníků IS z Iráku do Sýrie, aby tam podkopali režim Bašára Asada. Jde jen o konspirační teorii, nebo by něco takového podle vás Washington opravdu mohl zamýšlet?

Řekl bych, že to bude konspirační teorie. Západ samozřejmě nemá rád syrský režim. Ale ve chvíli, kdy by nechali islamisty utéct do Sýrie, aby tam svrhli vládu, pořád budou existovat islamisté, se kterými by se musel vypořádat. To znamená, že ani tímto způsobem by si západní koalice a na ni navázaní Iráčané nepomohli. Obklíčení Mosulu zatím není příliš těsné, protože to je obrovský prostor, na kterém působí relativně málo vojáků. Myslím si, že islamisté budou utíkat, což může být zneužito a označeno za úmyslný čin, ale úmysl to jistě nebyl.

Na Mosulu je zajímavá ještě jedna věc - na to, že je to milionové město, se uvnitř nachází asi 10 tisíc bojovníků Islámského státu, a kolem něj asi 35 až 50 tisíc vojáků, kteří se ho snaží dobýt. A to je velmi málo na tak velké město. Takže se může zdát, že se na většině míst skoro nic neděje, protože hustota bojů je malá. A kdybyste tam byli, věřím, že najdete místa, kterých se boje ani nedotknou.

Přesto se spekuluje se o tom, zda bojovníci ponechají volnou nějakou únikovou cestu z města, nebo zda smyčku stáhnou úplně. Pro jakou možnost se podle vás armáda rozhodne? A jaké výhody tyto dvě strategie mají?

Z vojenského hlediska to je stará taktika, už od dob Alexandra Velikého. Ve chvíli, kdy nepříteli nedáte možnost úniku, samozřejmě bojuje do posledního muže a bojuje statečně, protože ví, že stejně nemá jinou možnost a že zemře. A poslední, čeho chcete dosáhnout, je, aby nepřítel bojoval do posledního muže. Mnohem jednodušší je, když se nepřítel vzdá a jeho morálka se zlomí. Z vojenského hlediska je tedy lepší jim nechat koridor, aby mohli utéct. Jenže z politického hlediska vám to nikdy nikdo nepřizná, protože by to zavánělo konspiračními teoriemi o tom, že je nechali úmyslně utéct.

Politikové vždycky tvrdí a budou tvrdit, že cílem je nepřítele porazit Ale vojensky je logičtější jim koridor nechat, aby až se zlomí morálka a disciplína, utekli. Protože ti, kteří utečou, budou z větší části dezertéři, kteří nebudou chtít dál bojovat, vydají se někam jinam a nebudou zabíjet vaše vojáky. Vy tím pádem ušetříte a zbavíte se problémů.

V čem vůbec spočívají záludnosti boje ve městě jako je Mosul?

Obecně se dá říci, že boje v této oblasti a po celém Blízkém východě, jsou specifické tím, že je všude poušť. Není tu žádné místo, kam se schovat, neexistuje žádné přirozené krytí. Kdybyste bojovali v Evropě, pořád se můžete schovat do hor, údolí nebo lesů. Ale tady nic takového není. Jediné krytí, které vám krajina poskytuje, je v zastavěných oblastech. Znamená to, že se boje nevyhnutelně týkají především měst a zastavěných oblastí, protože jinde to nejde. A čím větší leteckou převahu bude mít irácká vláda a na ni napojené skupiny, tím více se budou bojovníci snažit bojovat ve městech, protože tam se dá ukrýt. A specifikum Mosulu spočívá v tom, že je velmi velký a hodně hustě zalidněný a že těch vojáků na straně islamistů, ale i na straně Iráčanů, je strašně málo na tak velký prostor. Nepůjde o takovou bitvu, jako byla třeba známá bitva u Stalingradu během druhé světové války.

Humanitární organizace varují, že ve městě zůstává 700 tisíc až 1,5 milionu obyvatel. Je vůbec nějakým způsobem možné zajistit, aby byly civilní oběti co možná nejmenší?

Viděl jsem, že Iráčané varovali občany a že po městě rozmístili letáky. Nabádají je k tomu, aby se zabarikádovali v domech, vypli přípojky plynu, aby nedošlo k nějakému zášlehu a všecho tam nevybuchlo. Lidé by podle jejich pokynů měli zůstat doma a nikam neutíkat. Iráčané i další skupiny jsou si dobře vědomy, že uprchlická vlna by byla velký problém. A to jednak proto, že by mezi uprchlíky mohla být skryta celá řada bojovníků Islámského státu, které nikdy úplně neodhalíte.

Když se o uprchlíky musíte starat, znamená to obrovskou ekonomickou zátěž a přináší to velké problémy. Myslím si, že se Iráčané snaží, aby další uprchlická vlna nebyla. A co se týká ztrát na životech, boje v zastavěné oblasti jsou vždy velmi problémové. Abyste omezili počet mrtvých, musíte mít sofisitkovanou technologii, kterou, obávám se, Iráčané nemají. A velká část vojáků nemá ani přiliš velké zkušenosti a jejich schopnost využívat ty technologie je malá, takže to sebou civilní ztráty ponese. Znovu bych ale zdůraznil, že vojáků je relativně málo a nečekám žádné statisícové ztráty.

Situaci v oblasti sleduje i Rusko. Podle prohlášení jednoho z vysoce postavených generálů se v oblasti Mosulu pohybují ruská letadla i drony, které situaci sledují. Je nějaká šance, že by Rusko do tohoto boje nakonec také zasáhlo? Má vůbec důvod zasahovat?

Spíše si myslím, že ne. Teď se soustředí na bitvu kolem Aleppa, což je jejich hlavní starost. Nemyslím si, že by z toho cokoliv měli. Úplně to nevylučuji, ale myslím si, že to není pravděpodobné. Sledovat to samozřejmě budou, ale bombardováním by usnadili práci Američanům i bojujícím Iráčanům, a nejsem si jistý, proč by to zrovna teď dělali.

Odborníci varují, že boj o Mosul rozhodně nebude žádnou bleskovou akcí. Dokázal byste odhadnout, jak dlouho mohou boje trvat? Jak rychle se mohou síly bojující proti IS města zmocnit?

Vím, že to zní jako výmluva, ale na Blízkém východě se nedá odhadnout skoro nic. Vidím to řádově na dobu týdnů či měsíců. Dokážu si představit, že bojovníci z Islámského státu by mohli být do Vánoc z Mosulu pryč. Vzniknou ale další problémy, protože je to velké město, kde dosud vládli islamisté. Objeví se skupiny, které budou chtít rabovat, objeví se tam kriminalita, objeví se skupiny, které si budou chtít vyřizovat vlastní účty. Takže i když vyženete Islámský stát, neznamená to, že automaticky zavládne mír. Nic takového bych nečekal.

Iráčané a ostatní jsou si toho dobře vědomi, takže se připravují ne na porážku Islámského státu v Mosulu, s tou totiž každý počítá, ale spíše na to, co bude potom. Patnáctitisícová skupina policistů se bude snazit ve městě udržet pořádek. Mít na město s 1,5 miliony obyvatel 15 tisíc policistů není úplně málo. Nemyslím si však, že to v situaci, kdy bude mít spousta lidí, bude stačit.

IS bude o město jistě bojovat všemi silami. Už před vypuknutím bojů se hovořilo o tom, že mohou džihádisté některé oblasti podminovat, nebo že vyšlou sebevražedné atentátníky. Jakou další taktiku by mohli použít?

Islámský stát už tradičně hlavně do velkých oblastí na okrajích měst posílá automobily napěchované výbušninami a řízené sebevražednými atentátníky. Zahajuje tak svůj útok. Zároveň také město podkopali různými tunely, aby si usnadnili přesun z jedné části města do druhé. Ve chvíli, kdy čelíte vzdušné nadvládě, je pohyb po povrchu velice riskantní, protože z letadla je mnohem jednodušší vás zlikvidovat. Předpokládám, že se budou hodně pohybovat v podzemí a budou se objevovat na nečekaných místech. Poslední dobou se také ukazuje, že mají velmi efektivní ostřelovače, tedy snipery, které rozmístí po městě. Budou nepozorovaně čekat, a až se bude zdát, že je oblast vyčištěna, postřílí pár vojáků, aby vyvolali chaos. Spojenci budou nuceni stáhnout své sily zpět, aby oblast zajistily, a to jim bude znesnadňovat postup.

Jak pravděpodobné je, že se IS bude chtít mstít a že podnikne nějaké velké útoky – ať už na Blízkém východě, nebo třeba v Evropě?

Je to možné, ale útoky neprovádí nějaká entita, která si říká Islámský stát, ale konkrétní lidé, kteří si pak na sebe dají nálepku Islámského státu. A ve chvíli, kdy prohrává, přestává být atraktivní jako tato nálepka. Téměř žádný terorista se nechce vázat s organizací, která prohrává. Přestává to být tak lákavé, jako třeba před rokem nebo rokem a půl. Já útoky nevylučuji, víceméně předpokládám, že nějaký přijde, ale nebude to žádné inferno, žádná masová záležitost. Prostě se to stane. Nevím, jak to říct méně drastiky, ale počítat se s tím musí. Islámský stát prohrává a to je pozitivní.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Dyčka Irák

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy