ROZHOVOR | Nechají vojáci bojovníky IS z Mosulu utéct? Vojensky je to dobrá strategie, ale nikdo to nepřizná, vysvětluje pro EZ expert

ROZHOVOR - Před týdnem zahájila irácká armáda ve spolupráci s dalšímu skupinami ofenzivu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého města Mosul z rukou Islámského státu (IS). O tom, kdo vlastně proti džihádistům stojí, a jak může boj vypadat, jsme na konci minulého týdne mluvili s Lukášem Dyčkou, bezpečnostním expertem z Univerzity obrany.

V pondělí 17. října vypukla bitva o Mosul. Podle různých informací stojí proti džihádistům Islámského státu až 50 tisíc bojovníků. Dá se nějak shrnout, kdo všechno se vlastně obléhání města účastní?

Těch skupin je hodně. Především je to irácká armáda a irácké síly. Do města by měli vstoupit především sunnitští vojáci. V těch 50 tisících jsou také Kurdové a šíitské skupiny, které do města údajně nemají vstoupit. Ti tvoří asi 15 tisíc vojáků, kteří Mosul obkličují především ze severu, ale do města by neměli vstoupit, protože město je převážně sunnitské. Aby nedošlo ke třenicím, měly by do něj vstoupit právě jen irácké sunnitské síly. Takže to jsou tři skupiny - iráčtí šíité, iráčtí sunnité a Kurdové.

A jsou tu také skupiny placené Tureckem, převážně Turkméni a někteří místní sunnité. Všichni ostatní aktéři nejsou rádi, že tam tyto skupiny jsou. Ale turecký prezident Receep Tayyip Erdogan chce svůj podíl na vítězství, takže trvá na tom, že do bitvy v nějaké formě zapojí. Zatím to vypadá, že Tureckem placené skupiny se omezí na obsazení několika vesnic nebo částí nárazníkového prostoru kolem Mosulu. Ale přímo do Mosulu je nikdo nepustí.

Podle minulé úterý BBC uvedla, že se fronta nacházela asi 20 kilometrů od Mosulu. O několik dní později Irák vydal zprávu, že postup k městu pokračuje rychleji, než se předpokládalo. Dá se odhadnout, kdy se bojovníci dostanou přímo k městu?

Je to 20 kilometrů od města, ale jen v některých částech, jinde je to třeba 50 kilometrů, obklíčení zatím není vůbec těsné. Také souhlasím, že boje pokračují relativně dobře, protože bojovníci Islámského státu se v okolí města nemají kde skrýt. Ve chvíli, kdy irácké síly disponují leteckou podporou ze strany Západu, tedy Američanů, Francouzů a Britů, by byla hloupost, kdyby se Islámský stát vystavoval útoku letadel někde uprostřed pouště. Pro jeho bojovníky je nejlepší nechat spojenecké síly dojít do Mosulu a až tam s nimi bojovat. Špatně se to odhaduje, ale předpokládám, že do Mosulu se dostanou v rámci týdnů.

Sýrie i vůdce Hizballáhu varují, že má USA vlastní plán a že chce způsobit invazi bojovníků IS z Iráku do Sýrie, aby tam podkopali režim Bašára Asada. Jde jen o konspirační teorii, nebo by něco takového podle vás Washington opravdu mohl zamýšlet?

Řekl bych, že to bude konspirační teorie. Západ samozřejmě nemá rád syrský režim. Ale ve chvíli, kdy by nechali islamisty utéct do Sýrie, aby tam svrhli vládu, pořád budou existovat islamisté, se kterými by se musel vypořádat. To znamená, že ani tímto způsobem by si západní koalice a na ni navázaní Iráčané nepomohli. Obklíčení Mosulu zatím není příliš těsné, protože to je obrovský prostor, na kterém působí relativně málo vojáků. Myslím si, že islamisté budou utíkat, což může být zneužito a označeno za úmyslný čin, ale úmysl to jistě nebyl.

Na Mosulu je zajímavá ještě jedna věc - na to, že je to milionové město, se uvnitř nachází asi 10 tisíc bojovníků Islámského státu, a kolem něj asi 35 až 50 tisíc vojáků, kteří se ho snaží dobýt. A to je velmi málo na tak velké město. Takže se může zdát, že se na většině míst skoro nic neděje, protože hustota bojů je malá. A kdybyste tam byli, věřím, že najdete místa, kterých se boje ani nedotknou.

Přesto se spekuluje se o tom, zda bojovníci ponechají volnou nějakou únikovou cestu z města, nebo zda smyčku stáhnou úplně. Pro jakou možnost se podle vás armáda rozhodne? A jaké výhody tyto dvě strategie mají?

Z vojenského hlediska to je stará taktika, už od dob Alexandra Velikého. Ve chvíli, kdy nepříteli nedáte možnost úniku, samozřejmě bojuje do posledního muže a bojuje statečně, protože ví, že stejně nemá jinou možnost a že zemře. A poslední, čeho chcete dosáhnout, je, aby nepřítel bojoval do posledního muže. Mnohem jednodušší je, když se nepřítel vzdá a jeho morálka se zlomí. Z vojenského hlediska je tedy lepší jim nechat koridor, aby mohli utéct. Jenže z politického hlediska vám to nikdy nikdo nepřizná, protože by to zavánělo konspiračními teoriemi o tom, že je nechali úmyslně utéct.

Politikové vždycky tvrdí a budou tvrdit, že cílem je nepřítele porazit Ale vojensky je logičtější jim koridor nechat, aby až se zlomí morálka a disciplína, utekli. Protože ti, kteří utečou, budou z větší části dezertéři, kteří nebudou chtít dál bojovat, vydají se někam jinam a nebudou zabíjet vaše vojáky. Vy tím pádem ušetříte a zbavíte se problémů.

V čem vůbec spočívají záludnosti boje ve městě jako je Mosul?

Obecně se dá říci, že boje v této oblasti a po celém Blízkém východě, jsou specifické tím, že je všude poušť. Není tu žádné místo, kam se schovat, neexistuje žádné přirozené krytí. Kdybyste bojovali v Evropě, pořád se můžete schovat do hor, údolí nebo lesů. Ale tady nic takového není. Jediné krytí, které vám krajina poskytuje, je v zastavěných oblastech. Znamená to, že se boje nevyhnutelně týkají především měst a zastavěných oblastí, protože jinde to nejde. A čím větší leteckou převahu bude mít irácká vláda a na ni napojené skupiny, tím více se budou bojovníci snažit bojovat ve městech, protože tam se dá ukrýt. A specifikum Mosulu spočívá v tom, že je velmi velký a hodně hustě zalidněný a že těch vojáků na straně islamistů, ale i na straně Iráčanů, je strašně málo na tak velký prostor. Nepůjde o takovou bitvu, jako byla třeba známá bitva u Stalingradu během druhé světové války.

Humanitární organizace varují, že ve městě zůstává 700 tisíc až 1,5 milionu obyvatel. Je vůbec nějakým způsobem možné zajistit, aby byly civilní oběti co možná nejmenší?

Viděl jsem, že Iráčané varovali občany a že po městě rozmístili letáky. Nabádají je k tomu, aby se zabarikádovali v domech, vypli přípojky plynu, aby nedošlo k nějakému zášlehu a všecho tam nevybuchlo. Lidé by podle jejich pokynů měli zůstat doma a nikam neutíkat. Iráčané i další skupiny jsou si dobře vědomy, že uprchlická vlna by byla velký problém. A to jednak proto, že by mezi uprchlíky mohla být skryta celá řada bojovníků Islámského státu, které nikdy úplně neodhalíte.

Když se o uprchlíky musíte starat, znamená to obrovskou ekonomickou zátěž a přináší to velké problémy. Myslím si, že se Iráčané snaží, aby další uprchlická vlna nebyla. A co se týká ztrát na životech, boje v zastavěné oblasti jsou vždy velmi problémové. Abyste omezili počet mrtvých, musíte mít sofisitkovanou technologii, kterou, obávám se, Iráčané nemají. A velká část vojáků nemá ani přiliš velké zkušenosti a jejich schopnost využívat ty technologie je malá, takže to sebou civilní ztráty ponese. Znovu bych ale zdůraznil, že vojáků je relativně málo a nečekám žádné statisícové ztráty.

Situaci v oblasti sleduje i Rusko. Podle prohlášení jednoho z vysoce postavených generálů se v oblasti Mosulu pohybují ruská letadla i drony, které situaci sledují. Je nějaká šance, že by Rusko do tohoto boje nakonec také zasáhlo? Má vůbec důvod zasahovat?

Spíše si myslím, že ne. Teď se soustředí na bitvu kolem Aleppa, což je jejich hlavní starost. Nemyslím si, že by z toho cokoliv měli. Úplně to nevylučuji, ale myslím si, že to není pravděpodobné. Sledovat to samozřejmě budou, ale bombardováním by usnadili práci Američanům i bojujícím Iráčanům, a nejsem si jistý, proč by to zrovna teď dělali.

Odborníci varují, že boj o Mosul rozhodně nebude žádnou bleskovou akcí. Dokázal byste odhadnout, jak dlouho mohou boje trvat? Jak rychle se mohou síly bojující proti IS města zmocnit?

Vím, že to zní jako výmluva, ale na Blízkém východě se nedá odhadnout skoro nic. Vidím to řádově na dobu týdnů či měsíců. Dokážu si představit, že bojovníci z Islámského státu by mohli být do Vánoc z Mosulu pryč. Vzniknou ale další problémy, protože je to velké město, kde dosud vládli islamisté. Objeví se skupiny, které budou chtít rabovat, objeví se tam kriminalita, objeví se skupiny, které si budou chtít vyřizovat vlastní účty. Takže i když vyženete Islámský stát, neznamená to, že automaticky zavládne mír. Nic takového bych nečekal.

Iráčané a ostatní jsou si toho dobře vědomi, takže se připravují ne na porážku Islámského státu v Mosulu, s tou totiž každý počítá, ale spíše na to, co bude potom. Patnáctitisícová skupina policistů se bude snazit ve městě udržet pořádek. Mít na město s 1,5 miliony obyvatel 15 tisíc policistů není úplně málo. Nemyslím si však, že to v situaci, kdy bude mít spousta lidí, bude stačit.

IS bude o město jistě bojovat všemi silami. Už před vypuknutím bojů se hovořilo o tom, že mohou džihádisté některé oblasti podminovat, nebo že vyšlou sebevražedné atentátníky. Jakou další taktiku by mohli použít?

Islámský stát už tradičně hlavně do velkých oblastí na okrajích měst posílá automobily napěchované výbušninami a řízené sebevražednými atentátníky. Zahajuje tak svůj útok. Zároveň také město podkopali různými tunely, aby si usnadnili přesun z jedné části města do druhé. Ve chvíli, kdy čelíte vzdušné nadvládě, je pohyb po povrchu velice riskantní, protože z letadla je mnohem jednodušší vás zlikvidovat. Předpokládám, že se budou hodně pohybovat v podzemí a budou se objevovat na nečekaných místech. Poslední dobou se také ukazuje, že mají velmi efektivní ostřelovače, tedy snipery, které rozmístí po městě. Budou nepozorovaně čekat, a až se bude zdát, že je oblast vyčištěna, postřílí pár vojáků, aby vyvolali chaos. Spojenci budou nuceni stáhnout své sily zpět, aby oblast zajistily, a to jim bude znesnadňovat postup.

Jak pravděpodobné je, že se IS bude chtít mstít a že podnikne nějaké velké útoky – ať už na Blízkém východě, nebo třeba v Evropě?

Je to možné, ale útoky neprovádí nějaká entita, která si říká Islámský stát, ale konkrétní lidé, kteří si pak na sebe dají nálepku Islámského státu. A ve chvíli, kdy prohrává, přestává být atraktivní jako tato nálepka. Téměř žádný terorista se nechce vázat s organizací, která prohrává. Přestává to být tak lákavé, jako třeba před rokem nebo rokem a půl. Já útoky nevylučuji, víceméně předpokládám, že nějaký přijde, ale nebude to žádné inferno, žádná masová záležitost. Prostě se to stane. Nevím, jak to říct méně drastiky, ale počítat se s tím musí. Islámský stát prohrává a to je pozitivní.

Díky za rozhovor.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lukáš Dyčka Irák

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

ODS

Zemřel Petr Pleva, bývalý poslanec za ODS

Českou politickou scénu na přelomu března a dubna zasáhla smutná zpráva. Ve věku 66 let v úterý zemřel Petr Pleva, někdejší politik ODS a bývalý poslanec. Věcem veřejným se věnoval i na komunální úrovni v Brně. 

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Rakousko zakázalo americkým vojenským letounům bojujícím s Íránem využívat svůj vzdušný prostor

Rakousko se rozhodlo zaujmout nekompromisní postoj vůči vojenským aktivitám Spojených států na Blízkém východě. Vídeň oficiálně oznámila, že americkým vojenským letounům zapojeným do konfliktu s Íránem zakazuje využívat svůj vzdušný prostor. Tento krok odůvodňuje zákonem o trvalé neutralitě a jasným politickým vymezením vůči administrativě prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Pam Bondi

Trump nečekaně odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou

Prezident USA Donald Trump se rozhodl odvolat Pam Bondiovou z funkce ministryně spravedlnosti, což potvrdily webu CNN zdroje blízké Bílému domu. Na její místo dočasně nastoupí Todd Blanche, dosavadní náměstek ministryně, který povede resort jako úřadující generální prokurátor. Trump toto rozhodnutí oznámil na své sociální síti Truth Social s tím, že Bondiová přechází do soukromého sektoru.

včera

Prezident Trump

Trump odstartoval válku, kterou Evropa nechtěla. Ukončením snahy o otevření Hormuzského průlivu ji hodil přes palubu

Politická a ekonomická stabilita Evropy prochází v posledních týdnech zatěžkávací zkouškou, kterou vyvolala jednostranná rozhodnutí Washingtonu. Americký prezident Donald Trump koncem února oznámil začátek války s Íránem a vzkázal tamnímu lidu, aby po skončení bojů převzal vládu do svých rukou. Podobně asertivní tón nyní volí i směrem ke svým evropským spojencům, kteří se potýkají s drtivými následky tohoto konfliktu.

včera

Benzinky

USA zažívají kvůli válce v Íránu cenový šok. Počet lidí nespokojených s Trumpem roste

Současné prudké zdražování pohonných hmot se zdaleka netýká pouze tradičně nákladnějších demokratických států, jako je například Kalifornie. Aktuální data asociace AAA, která analyzovala stanice CNN, ukazují překvapivý trend u republikánských regionů. Sedm amerických států s nejvýraznějším nárůstem cen za poslední měsíc tvoří výhradně oblasti, kde v roce 2024 zvítězil Donald Trump.

včera

včera

včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán se Trumpa stále nezalekl. Teherán slibuje ničivou odvetu

Írán reagoval na nejnovější výhrůžky, které americký prezident Donald Trump pronesl ve svém projevu k národu. Opět pohrozil útoky na íránské elektrárny a ropná zařízení. Teherán mu vzkázal, ať se připraví na odvetu, protože Američané musí zaplatit za vyvolanou agresi. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pokus o vraždu ve vězení. Vězeň napadl jiného příborem

Policie se od středy zabývá násilným činem v jedné z českých věznic. V Kynšperku nad Ohří došlo k napadení mezi dvojicí trestanců. Zatímco jeden z nich skončil s vážným zraněním v nemocnici, druhý je podezřelý z pokusu o vraždu. 

včera

včera

včera

Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil

Americký prezident Donald Trump tentokrát v jedné věci se svým projevem neuspěl. Nepodařilo se mu uklidnit trhy s ropou či akciemi. Investoři zjevně přestávají důvěřovat jeho slovům, že válečný konflikt s Íránem brzy skončí. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy