Americký útok u Homsu je jen začátek, doufá Erdogan. Opozice se bojí Asadovy pomsty

Ankara - Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan doufá, že dnešní útok amerických sil na leteckou základnu u syrského města Homs je jen začátek. Syrská svobodná armáda (FSA), která bojuje proti Bašáru Asadovi a Islámskému státu (IS) se obává pomsty Damašku vůči civilistům.

Deník Shopaholičky

Erdogan řekl, že doufá, že útok na základnu je jen prvním krokem a že budou následovat další akce, které ochrání Syřany. Ukázala se podle něj oprávněnost požadavku Ankary na vytvoření bezpečných zón v Sýrii. "Vítám tento konkrétní a pozitivní krok. Je dostatečný? Myslím, že ne. Abychom dosáhli prokazatelných výsledků, je třeba zajistit ochranu utlačovaných syrských občanů," řekl Erdogan.

I když je útok na základnu Šajrát pozitivní čin, podle Erdogana sám o sobě nestačí. Turecko stojí v syrském konfliktu na straně oponentů syrského režimu. "Vyhlasme v severní Sýrii u turecké hranice bezpečnostní zóny. Mohou mít 4000 až 5000 kilometrů čtverečních. Postavme tam domy a usaďme syrské občany," řekl Erdogan k dlouhodobému požadavku Turecka na vytvoření bezpečných zón.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že bezpečné zóny jsou v Sýrii teď důležitější než kdykoliv dříve. V zemi by podle něj měla být založena přechodná vláda, ve které by Asad neměl místo.

FSA vyzvala Washington k pokračování podobných akcí, které by zabránily syrskému režimu v používání leteckých základen a zakázaných zbraní. Útok na základnu Šajrát označili povstalci z této skupiny za "správný odrazový můstek" pro boj s terorismem a pro nalezení politického řešení syrské války.

"Podle nás je zodpovědnost Spojených států stále veliká a nekončí touto operací," uvádí se v prohlášení FSA. Povstalci v něm rovněž varují před nebezpečím "aktů pomsty" na civilistech ze strany syrské vlády a jejích spojenců, jimiž jsou zejména Rusko a Írán.

K pokračování takových náletů, jakým byl dnešní útok amerických sil střelami s plochou dráhou letu Tomahawk na leteckou základnu u Homsu vyzval dnes také mluvčí povstalecké skupiny Džajš al-Islám a bývalý hlavní vyjednávač opozice na mírových rozhovorech OSN Muhammad Allúš. "Útok na jednu základnu nestačí, je tady 26 letišť, která režim používá k bombardování civilistů," řekl Allúš agentuře AFP.

Slovensko považuje útok amerických sil na leteckou základnu syrské armády za snahu předejít dalšímu případnému použití chemických zbraní. "Je nezpochybnitelné, že v Sýrii došlo k použití chemických zbraní, které způsobily utrpení a smrt desítek nevinných lidí. To se nesmí opakovat. V tomto kontextu vnímáme zásah, který vykonaly Spojené státy na vojenskou infrastrukturu pod kontrolou syrského režimu, jako úsilí předejít dalšímu případnému použití chemických zbraní v budoucnu," uvedl ministr zahraničí Miroslav Lajčák.

Také řekl, že Bratislava prosazuje politické řešení syrského konfliktu. "Apelujeme na všechny aktéry, aby zintenzivnili své úsilí. Chceme vidět i Evropskou unii jako vážného a vlivného hráče při hledání takového mírového politického řešení," uvedl Lajčák.

Deník Shopaholičky

Související

USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel

Před pěti lety dopadlo na syrskou vojenskou základnu Šajrát téměř šest desítek amerických střel s plochou dráhou letu. Jednalo se o proklamovanou odvetu za chemický útok v Chán Šajchúnu, k němuž došlo 4. dubna 2017. Americká reakce však měla spíše symbolický než vojenský rozměr, domnívá se Jan Daniel, vedoucí Výzkumné skupiny pro Střední východ a severní Afriku na pražském Ústavu mezinárodních vztahů. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz mimo jiné přiblížil, proč se kolem zmíněných událostí vyrojilo velké množství konspiračních teorií, jaká byla role Ruska či jak křehká je v současnosti zdánlivá konsolidace syrského vládnoucího režimu.
USS Ross odpaluje střelu Tomahawk na Sýrii

Rusko a Čína se hlásí o slovo, moc USA upadá? Analytik varuje před sílícím chaosem

NÁZOR - Spojenými státy vedený úder na Sýrii je možná za námi, alespoň pro zatím, ale válka, která jej vyvolala - stejně jako širší mezinárodní konfrontace, která ji živí -, se jen více zamotala. S tímto tvrzením vystoupil v komentáři pro server Reuters ředitel think tanku Project for the Study of the 21st century, bezpečnostní a mezinárodněpolitický analytik Peter Apps.

Více souvisejících

útok USA na Sýrii (7. 4. 2017) Recep Tayyip Erdogan Turecko Slovensko USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy