Americká letadla masakrují civilisty. Takhle to dál nejde, zuří odborník

Před dvěma týdny americká armáda konečně přiznala to, co nevládní monitorovací skupiny tvrdí již měsíce - Spojenými státy vedená koalice bojující od srpna 2014 s Islámským státem (IS) zabila během prvních čtyř měsíců vlády prezidenta Trumpa ohromný počet iráckých a syrských civilistů, konstatuje Micah Zenko, expert na mezinárodní vztahy působící v think tanku Council on Foreign Relations. V komentáři pro server New York Times varuje, že ztráty civilistů jsou "závratné", jak minulý týden prohlásil šéf nezávislé komise OSN pro vyšetřování syrské občanské války.

Více bomb, více mrtvých

Americké Centrální velení - Centcom, vojenský orgán zodpovědný za operace na Blízkém východě, ve svém stanovisku z 2. června přiznal, že koaliční nálety neúmyslně usmrtily nejméně 484 civilistů, přičemž o čtyři měsíce dříve Centcom hovořil o 199 obětech za celou dobu bombardovací kampaně, připomíná expert. Dodává, že odhady nezávislých pozorovatelů jsou mnohem vyšší, například skupina Airwars hovoří o téměř 4000 mrtvých v důsledku koaličních náletů.     

Počet civilních obětí roste především z důvodu, že se boje přesouvají hlouběji do velkých měst, avšak byť se počty mrtvých zvyšují, americká armáda k záležitosti přistupuje laxně, což platí i o vyšetřování a vyvozování odpovědnosti za zabité civilisty, poukazuje Zenko. Soudí, že identifikace důvodu těchto tragických chyb, vyvození možných důsledků a prosazování standardů vlastních americké armádě by mohlo ušetřit tisíce životů.

"Trump dal armádě plnou moc v rozhodování jak a kolik síly nasadit, tedy pravomoc, kterou si Obamův Bílý dům držel pevněji," píše odborník. Odkazuje nicméně na tvrzení amerického ministra obrany Jamese Mattise z 28. května, podle něhož se pravidla pro nasazení síly nezměnily a nedošlo k žádnému rozvolnění snahy Spojených států chránit nevinné obyvatele. Jeden z hlavních důvodů masivního nárůstu civilních obětí tak spočívá v tom, že USA shazují více bomb - jen mezi posledním měsícem Obamova prezidentství a koncem prvního měsíce Trumpa v úřadu došlo k více než dvacetiprocentnímu nárůstu, vysvětluje Zenko.

K náletům dochází také v zalidněných oblastech jako Mosul, poslední bašta IS v Iráku, pokračuje expert. Jako příklad uvádí půltunovou bombu svrženou 17. května na dva ostřelovače, která však odpálila muniční sklad, v důsledku čehož se zřítila obytná budova a dle Centcomu zabila 105 iráckých civilistů. Dokud bude IS využívat obytné budovy jako velící stanoviště, sklady a bojová postavení, počty mrtvých civilistů zřejmě porostou, očekává odborník s tím, že se objevují další komplikující faktory.   

Kongres musí jednat

Byť americká armáda posiluje bombardování, neexistuje nezávislé hodnocení zpravodajských informací sloužících k vytipování cílů, kritizuje Zenko. Odkazuje na generála Richarda Coea, který šetřil chybný zářijový útok na syrský vojenský konvoj, přičemž kritizoval absenci nějakého "druhého týmu" zpochybňujícího rozhodovací proces, což je běžné v mnoha na velitelstvích. "Od každé osoby se čeká, že to učiní sama a pak průběžně předloží výhody a nevýhody těm, kdo rozhodují," cituje expert generála. Dodává, že jedinci odpovědní za výběr cílů nemohou zároveň hodnotit vlastní úsudek.  

Do 13. června v americké armádě pouze dva lidé vyšetřovali na plný úvazek úmrtí syrských a iráckých civilistů a ačkoliv nyní jejich počet stoupl na sedm, dle Zenka jde stále o mizivý zlomek 10 tisíc vojáků rozmístěných v Kataru na americkém velitelství letecké kampaně. Podobné případy přitom v Afghánistánu během posílené americký vojenské přítomnosti v roce 2011 prověřovaly desítky pracovníků a pokud armádu zajímají civilní ztráty, je nutné angažovat více vyškolených a zkušených vyšetřovatelů, deklaruje odborník.        

"Také zde již neexistuje žádná veřejná zodpovědnost," kritizuje expert. Připomíná, že 26. května tiskový mluvčí americké armády potvrdil, že Pentagon nebude dále přiznávat, zda jsou přímo americké letouny zodpovědné za incidenty, při nichž umírají civilisté, a raději se zastřeší pojmem "koaliční síly". Spojené státy přitom provádějí 95% všech náletů v Sýrii a 68% útoků v Iráku, tudíž by se Centcom měl hlásit ke svým akcím, nikoliv se zbavovat odpovědnosti, apeluje Zenko.

Rovněž americký Kongres nevykazuje velký zájem určit klíčové důvody zabíjení civilistů, hnát k zodpovědnosti velitele na nižší úrovni či zajistit, aby se z chybných úderů vyvozovaly závěry pro budoucí operace, konstatuje odborník. Doporučuje, aby Kongres uplatňoval svou dozorčí roli a vyžadoval od Pentagonu zprávy o krocích podniknutých k zmírnění civilních škod, poskytl prostředky na dodatečný výcvik amerických a dalších koaličních důstojníků, případně pořádal veřejná slyšení s vysokými civilními i vojenskými americkými činiteli.          

Od začátku války s IS proběhlo na 22 tisíc náletů,  přičemž američtí vojenští představitelé opakovaně tvrdí, že dělají vše, co je možné, pro ochranu civilistů, uvádí Zenko. "Dodržování tohoto slibu není pouze správnou věcí - je také strategicky zásadní pro dlouhodobou efektivitu boje s terorismem," uzavírá odborník.

Související

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

Více souvisejících

Americká armáda (U.S. ARMY) Irák Sýrie Americká armáda (U.S. AIR FORCE)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 3 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 8 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

včera

Tanker Safesea Vishnu pod útokem

Válka v Íránu stojí USA miliardy dolarů. Námořnictvo není připraveno eskortovat tankery přes Hormuzský průliv

Americký ministr energetiky Chris Wright ve čtvrtek otevřeně přiznal, že námořnictvo Spojených států není v tuto chvíli připraveno doprovázet ropné tankery skrze strategický Hormuzský průliv. Toto prohlášení přichází jen 48 hodin poté, co tentýž ministr na sociálních sítích mylně tvrdil, že americké síly úspěšně asistovaly při průjezdu prvního plavidla. Tato dezinformace tehdy nakrátko srazila ceny ropy, než byla Bílým domem dementována, což vyvolalo další prudký růst cen na trzích.

včera

Tlačte na Putina, ne na nás, vyzval Zelenskyj Trumpa

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zvýšil tlak na Vladimira Putina. Zelenskyj zdůraznil, že po více než čtyřech letech války je ukrajinský lid sice unavený, ale morálka zůstává vysoká a země není ochotna přistoupit na ruská ultimáta ohledně odevzdání rozsáhlých území na východě státu. Podle jeho slov by měl Trump svou vyjednávací sílu zaměřit na agresora, nikoliv na oběť.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy