Palestinská hnutí Hamas a Fatah se dohodla na politickém smíru

Gaza - Radikální hnutí Hamas, které po deset let ovládalo Gazu, se dohodlo s umírněným Fatahem na politickém smíru. Palestinci by tak opět mohli mít jednotné vedení.

Hamas vyhrál v roce 2006 volby na palestinských územích, ale vláda, v níž byl zastoupen, nezískala mezinárodní důvěru a rozpadla se. V bojích mezi Fatahem a Hamasem pak zvítězil v Pásmu Gazy a od roku 2007 mu vládl. Oslabila ho ale izraelská a egyptská blokáda.

Zástupci obou organizací jednali dva dny v Egyptě a prostředníkem byla egyptská tajná služba. "Fatah a Hamas dnes brzy ráno dosáhly s velkorysou pomocí Egypta dohody," uvedl šéf Hamasu Ismáíl Haníja.

Mluvčí Fatahu ještě před zahájením rozhovorů řekl, že cílem tohoto kola bude umožnit palestinské samosprávě operovat i v Pásmu Gazy. "Chceme rozšířit vládu práva na Gazu, jak je tomu na Západním břehu Jordánu," sdělil mluvčí. Hamas dal před třemi týdny najevo, že je připraven předat odpovědnost za správu Gazy samosprávě.

Palestinská samospráva v Ramalláhu oznámila, že její předseda Mahmúd Abbás dohodu uvítal a do měsíce navštíví Pásmo Gazy. Bude to jeho první návštěva od roku 2007.

V ulicích Gazy oslavovalo uzavření dohody několik tisíc Palestinců.  "Legitimní vláda...se vrátí (do Gazy)," řekl čelní představitel delegace Fatahu Azzám Ahmad při slavnostním podepsání dohody mezi hnutími a dodal, že palestinská samospráva, jež sídlí na Západním břehu Jordánu, bude v Gaze "bez výjimky kontrolovat veškeré instituce" a také hraniční přechody s Izraelem a Egyptem.

Hamas podle dohody předá kontrolu nad hraničním přechodem do Egypta - Rafáh - palestinské vládě. Ostrahu v Rafáhu zajistí prezidentská garda, která by na místě měla začít operovat už 1. listopadu.Trvalé otevření Rafáhu bude znamenat velkou úlevu pro dva miliony obyvatel pásma, kteří kvůli izraelské a egyptské blokádě hranice nemohli volně cestovat. Podle dohody budou na provoz v Rafáhu dohlížet evropští pozorovatelé.

Odpovědnost za vládnutí v Pásmu Gazy podle dohody přejde na kabinet premiéra Ramího Hamdalláha, který předsedá vládě na Západním břehu. Vznikne výbor, který bude mít čtyři měsíce na to, aby rozhodl o osudu tisíců dosavadních zaměstnanců správy Hamasu. Někteří z nich budou začleněni do společné vlády. Další výbor pak rozhodne o zapojení 3000 lidí do policejní jednotky v Gaze. Oficiální předání administrativní kontroly by mělo vstoupit v platnost do 1. prosince.

Izraelská vláda naopak v prohlášení zdůraznila, že sjednocení palestinské vlády musí být v souladu s mezinárodními dohodami; požaduje, aby se Hamas vzdal svého ozbrojeného křídla a aby sjednocená vláda uznala Izrael. 

Izraelský tisk upozorňuje, že i když je nyní Hamas ochoten dělit se o vládu v Pásmu Gazy, v bezpečnostních otázkách shoda nepanuje. Hamas má vlastní ozbrojené křídlo a o něm se v Egyptě nyní nehovořilo. Na to upozorňuje i agentura Reuters, která podotýká, že ačkoliv se k policistům v Gaze přidá asi 3000 členů bezpečnostních složek Fatahu, Hamas zřejmě zůstane nejsilnější palestinskou ozbrojenou skupinou, jelikož má asi 25.000 bojovníků.

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.

Více souvisejících

Pásmo Gazy Hamás Fatah Mahmúd Abbás

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl

Podle nových vědeckých hypotéz mohlo být středeční ničivé zemětřesení ve Venezuele, které bylo původně označeno za vzácný dvojitý otřes neboli doublet, ve skutečnosti jedním masivním zemětřesením. Potvrzení této skutečnosti by mohlo zásadně ovlivnit seismologický výzkum a předpovídání závažnosti budoucích otřesů, přestože z hlediska lidských ztrát a materiálních škod na zemském povrchu nehraje přesná interpretace roli.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci

Vlna veder, která v současné době sužuje západní Evropu, je podle vědců nejintenzivnější a nejrozsáhlejší v historii a její vznik by byl bez klimatické krize způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožný. Téměř polovina z 850 největších evropských měst navíc zažívá vůbec nejhorší zátěž horkem, což je kombinace extrémních teplot a vysoké vlhkosti vzduchu.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán

Evropská komise připravuje plány, které by kandidátským zemím umožnily čerpat ekonomické výhody ještě před jejich oficiálním vstupem do Evropské unie. Tento koncept takzvané postupné integrace má za cíl urychlit proces rozšiřování bloku, aniž by se zároveň snižovaly nároky na samotné přijetí.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu

Íránský útok bezpilotním letounem na nákladní loď v Hormuzském průlivu si vynutil pozastavení evakuačních operací Organizace spojených národů, které měly z oblasti dostat uvízlá plavidla a námořníky. K incidentu došlo pouhé hodiny poté, co tamní revoluční gardy varovaly, že bezpečný průjezd bude umožněn pouze přes trasy určené Íránem.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc

Záchranáři prohledávají trosky zřícených budov a snaží se najít přeživší po dvou silných otřesech země, které zasáhly Venezuelu nedaleko hlavního města. Katastrofa si vyžádala nejméně 235 lidských životů a minimálně 4300 osob utrpělo zranění. Zpod trosek v Caracasu i v nedalekém pobřežním městě La Guaira se stále ozývá volání o pomoc. Mnoho lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se bojí vrátit do poškozených domovů, takže nocují přímo na ulici. Obavy z dalšího nárůstu počtu obětí jsou vysoké.

před 5 hodinami

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

Přeživší zemětřesení popsali chvíle hrůzy a destrukce. Venezuele nabízí pomoc celý svět

Obyvatelé venezuelského hlavního města Caracasu popsali momenty hrůzy a destrukce, které provázely ničivé otřesy země. Lidé v panice utíkali z kymácejících se budov a následně strávili dlouhé hodiny venku na prostranstvích, přičemž mnozí z nich našli útočiště ve školách přeměněných na nouzová centra. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy