Turecko vzteky bez sebe: Propuštění Muslima je podporou teroristů, vzkázal vicepremiér do ČR

Praha/Ankara - Rozhodnutí českého soudu neuvalit vazbu na kurdského politika Sáliha Muslima je politické a znamená podporu teroristické organizace, láteří turecký vicepremiér Bekir Bozdag. Muslim o svém vztahu k Turecku podal obšírný výklad v rozhovoru s blízkovýchodním serverem Al-Monitor.

Muslima, jehož na základě mezinárodního zatykače zatkla v sobotu česká policie, pražský soud propustil na svobodu. Soudce přijal Muslimův slib, že nevycestuje z EU.

"Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou," komentoval verdikt Bozdag. "Mezinárodní společenství někdy činí rozhodnutí ve prospěch terorismu. Taková rozhodnutí nejsou pro nás překvapením, i vzhledem k přístupu členských zemí EU k těmto věcem," míní Bozdag.

Turecký ministr spravedlnosti Abdulhamit Gül označil dnešní verdikt pražského městského soudu za "chybu". "Očekáváme, že naši partneři tuto chybu co nejdříve napraví," řekl Gül novinářům v Ankaře.

Není to poprvé, co představitel turecké vlády obviňuje evropskou zemi z terorismu. V předchozích dvou letech například prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil několikrát z podpory terorismu a teroristických organizací Německo. Erdogan mimo jiné řekl, že Německo léta chránilo přívržence teroristické Strany kurdských pracujících (PKK) a dokonce označil Německo za "ráj pro teroristy".

Muslim absolvoval istanbulskou technickou univerzitu a do loňska vedl syrskou kurdskou Sjednocenou demokratickou stranu (PYD). V roce 2015 dohlížel na operaci, při níž byla po dohodě s Turky přemístěna hrobka děda zakladatele osmanské říše šácha Sulajmána. Jeho hrob v Sýrii byl považován za tureckou enklávu na syrském území. Kurdové pak zaštítili operaci, při níž turečtí vojáci hrobku přemístili do vzdálenosti asi 250 metrů od turecké hranice v syrské provincii Halab (Aleppo).

Sálih Muslim podrobně popsal kontakty, které měl coby člen opozičního výboru pro demokratickou změnu od roku 2012 s Turky. V Damašku se s ním a dalšími členy výboru sešli tehdejší velvyslanci USA a Turecka Robert Ford a Omer Onhon. Turecko tehdy chtělo vědět, proč výbor nepracuje s opoziční Syrskou národní radou. Skupina ho ujistila, že se považuje za součást opozice. Další kontakty byly v Istanbulu. Turecko zprostředkovalo setkání s dalšími syrskými oponenty a chtělo, aby pracovali pod jeho záštitou. Zbylé skupiny ale podle Muslima odmítly uznat právo Kurdů na existenci.

Při dalších kontaktech Turci podle Muslima netlačili na to, aby se syrští Kurdové vzdali svých území v Sýrii, hovořilo se jen o jejich připojení k opozici. Kurdové Turecku vysvětlili, že se syrské úřady ze severní Sýrie stáhly a vzniklo správní vakuum, které Kurdové vyplnili. Na to Turci mlčeli. Turecko v té době vyjednávalo s vůdcem vlastní Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullahem Öcalanem. Podle Al-Monitoru chtěli Turci, aby Öcalan využil svého vlivu a přiměl syrské Kurdy vzdát se autonomie a bojovat proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Muslim řekl, že o ničem takovém s ním nejednali.

Dobré vztahy se podle Muslima pokazily po přemístění Sulajmánova hrobu. Turecko v té době poskytovalo výcvik skupinám jako fronta An-Nusra, napojené na Al-Káidu, a povzbuzovalo je k útokům na Kurdy. "Turecko hrálo na dvě strany. Turci dojížděli k Sulajmánovu hrobu, kde je zřízena na jeho ochranu malá turecká základna, přes Džarábulus ovládaný těmito skupinami. Mohli jezdit i přes (kurdské) Kobani, ale volili Džarábulus, a to vyvolalo naše podezření. My jsme trasu naším územím nikdy nezavřeli," řekl Muslim.

Tomu, proč se vztahy tak dramaticky změnily - Turecko na něj vypsalo odměnu milionu dolarů (21 milionů Kč) a zahájilo v lednu ofenzivu proti Kurdům v Afrínu, Muslim nerozumí. "Hlavním důvodem současné situace je turecká fobie z Kurdů. Nechtějí, aby získali svá práva nikde, v Turecku, Sýrii ani v Iráku. Při zpětném pohledu vidím, že Turecko nikdy nestálo o mír s Kurdy. Kdyby s Kurdy spolupracovalo, bylo by nejsilnější zemí Blízkého východu. Místo toho na nás útočí v Afrínu, v Kobani. Zabíjí nevinné lidi," řekl Muslim.

Na dotaz, zda nějak mohou pomoci USA, odpověděl, že Kurdové s nimi společně bojují proti Islámskému státu (IS), ale že USA se nepletou do toho, jaký vztah mají mít Kurdové k Damašku. "Pokud s USA spolupracujeme proti IS, je to v zájmu všech. A tento boj ještě neskončil," řekl Muslim. K otázce, že USA chtějí na severu Sýrie ponechat své vojáky, aby zastavili vliv Íránu, Muslim řekl. "Írán nemůže uplatnit svůj vliv v oblastech, které spravujeme my, ani v těch, které spravují Arabové. Írán ani (libanonský) Hizballáh." Domnívá se, že Kurdové se mohou dohodnout se syrskou vládou, pokud se Damašek rozhodne pro demokratickou změnu. "Jediný projekt, který může Sýrii udržet jednotnou, je ten náš. Pokud bude režim trvat na svém diktátorském přístupu, nikdo s tím nebude souhlasit. Ta doba je za námi," řekl Sálih Muslim.

Související

Více souvisejících

Salih Muslim Muhammad Turecko Česká republika Sýrie Kurdové

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

včera

Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát

Spojené státy podnikly na druhý svátek vánoční sérii leteckých úderů proti ozbrojencům napojeným na Islámský stát (IS) v severozápadní Nigérii. Operace se zaměřila na tábory radikálů ve státě Sokoto u hranic s Nigerem, kde se extremisté pokoušejí vybudovat novou základnu. Přestože přesný počet obětí není znám, americké i nigerijské úřady potvrdily, že při útoku zahynulo několik teroristů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy