Turecko vzteky bez sebe: Propuštění Muslima je podporou teroristů, vzkázal vicepremiér do ČR

Praha/Ankara - Rozhodnutí českého soudu neuvalit vazbu na kurdského politika Sáliha Muslima je politické a znamená podporu teroristické organizace, láteří turecký vicepremiér Bekir Bozdag. Muslim o svém vztahu k Turecku podal obšírný výklad v rozhovoru s blízkovýchodním serverem Al-Monitor.

Muslima, jehož na základě mezinárodního zatykače zatkla v sobotu česká policie, pražský soud propustil na svobodu. Soudce přijal Muslimův slib, že nevycestuje z EU.

"Rozhodnutí je v rozporu s mezinárodním právem a bude mít vliv na vztahy s Českou republikou," komentoval verdikt Bozdag. "Mezinárodní společenství někdy činí rozhodnutí ve prospěch terorismu. Taková rozhodnutí nejsou pro nás překvapením, i vzhledem k přístupu členských zemí EU k těmto věcem," míní Bozdag.

Turecký ministr spravedlnosti Abdulhamit Gül označil dnešní verdikt pražského městského soudu za "chybu". "Očekáváme, že naši partneři tuto chybu co nejdříve napraví," řekl Gül novinářům v Ankaře.

Není to poprvé, co představitel turecké vlády obviňuje evropskou zemi z terorismu. V předchozích dvou letech například prezident Recep Tayyip Erdogan obvinil několikrát z podpory terorismu a teroristických organizací Německo. Erdogan mimo jiné řekl, že Německo léta chránilo přívržence teroristické Strany kurdských pracujících (PKK) a dokonce označil Německo za "ráj pro teroristy".

Muslim absolvoval istanbulskou technickou univerzitu a do loňska vedl syrskou kurdskou Sjednocenou demokratickou stranu (PYD). V roce 2015 dohlížel na operaci, při níž byla po dohodě s Turky přemístěna hrobka děda zakladatele osmanské říše šácha Sulajmána. Jeho hrob v Sýrii byl považován za tureckou enklávu na syrském území. Kurdové pak zaštítili operaci, při níž turečtí vojáci hrobku přemístili do vzdálenosti asi 250 metrů od turecké hranice v syrské provincii Halab (Aleppo).

Sálih Muslim podrobně popsal kontakty, které měl coby člen opozičního výboru pro demokratickou změnu od roku 2012 s Turky. V Damašku se s ním a dalšími členy výboru sešli tehdejší velvyslanci USA a Turecka Robert Ford a Omer Onhon. Turecko tehdy chtělo vědět, proč výbor nepracuje s opoziční Syrskou národní radou. Skupina ho ujistila, že se považuje za součást opozice. Další kontakty byly v Istanbulu. Turecko zprostředkovalo setkání s dalšími syrskými oponenty a chtělo, aby pracovali pod jeho záštitou. Zbylé skupiny ale podle Muslima odmítly uznat právo Kurdů na existenci.

Při dalších kontaktech Turci podle Muslima netlačili na to, aby se syrští Kurdové vzdali svých území v Sýrii, hovořilo se jen o jejich připojení k opozici. Kurdové Turecku vysvětlili, že se syrské úřady ze severní Sýrie stáhly a vzniklo správní vakuum, které Kurdové vyplnili. Na to Turci mlčeli. Turecko v té době vyjednávalo s vůdcem vlastní Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullahem Öcalanem. Podle Al-Monitoru chtěli Turci, aby Öcalan využil svého vlivu a přiměl syrské Kurdy vzdát se autonomie a bojovat proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Muslim řekl, že o ničem takovém s ním nejednali.

Dobré vztahy se podle Muslima pokazily po přemístění Sulajmánova hrobu. Turecko v té době poskytovalo výcvik skupinám jako fronta An-Nusra, napojené na Al-Káidu, a povzbuzovalo je k útokům na Kurdy. "Turecko hrálo na dvě strany. Turci dojížděli k Sulajmánovu hrobu, kde je zřízena na jeho ochranu malá turecká základna, přes Džarábulus ovládaný těmito skupinami. Mohli jezdit i přes (kurdské) Kobani, ale volili Džarábulus, a to vyvolalo naše podezření. My jsme trasu naším územím nikdy nezavřeli," řekl Muslim.

Tomu, proč se vztahy tak dramaticky změnily - Turecko na něj vypsalo odměnu milionu dolarů (21 milionů Kč) a zahájilo v lednu ofenzivu proti Kurdům v Afrínu, Muslim nerozumí. "Hlavním důvodem současné situace je turecká fobie z Kurdů. Nechtějí, aby získali svá práva nikde, v Turecku, Sýrii ani v Iráku. Při zpětném pohledu vidím, že Turecko nikdy nestálo o mír s Kurdy. Kdyby s Kurdy spolupracovalo, bylo by nejsilnější zemí Blízkého východu. Místo toho na nás útočí v Afrínu, v Kobani. Zabíjí nevinné lidi," řekl Muslim.

Na dotaz, zda nějak mohou pomoci USA, odpověděl, že Kurdové s nimi společně bojují proti Islámskému státu (IS), ale že USA se nepletou do toho, jaký vztah mají mít Kurdové k Damašku. "Pokud s USA spolupracujeme proti IS, je to v zájmu všech. A tento boj ještě neskončil," řekl Muslim. K otázce, že USA chtějí na severu Sýrie ponechat své vojáky, aby zastavili vliv Íránu, Muslim řekl. "Írán nemůže uplatnit svůj vliv v oblastech, které spravujeme my, ani v těch, které spravují Arabové. Írán ani (libanonský) Hizballáh." Domnívá se, že Kurdové se mohou dohodnout se syrskou vládou, pokud se Damašek rozhodne pro demokratickou změnu. "Jediný projekt, který může Sýrii udržet jednotnou, je ten náš. Pokud bude režim trvat na svém diktátorském přístupu, nikdo s tím nebude souhlasit. Ta doba je za námi," řekl Sálih Muslim.

Související

Více souvisejících

Salih Muslim Muhammad Turecko Česká republika Sýrie Kurdové

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 30 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy