Podporuje Rusko Tálibán? Bývalí zapřísáhlí nepřátelé z dob studené války jsou pragmatickými spojenci

Velitel amerických sil v Afghánistánu, generál John Nicholson, sdělil stanici BBC koncem března, že Rusko pašuje zbraně přes tádžické hranice Tálibánu. Podle něj Rusové schválně přehánějí čísla možných údajných bojovníků IS v oblasti, aby dodali alespoň zdání legitimity a získali částečnou podporu pro některé akce Tálibánu.

Američtí vojenští velitelé takto obviňují Rusko už více než rok. Už v prosinci roku 2016 generál Nicholson kritizoval Rusko a Írán za vytvoření vazeb na Tálibán a „legitimizování" skupiny. Jejich tvrzení mají potvrzovat zjištění části afghánské policie, podle níž Rusové dodávají Tálibánu brýle pro noční vidění, střední a těžké kulomety a ruční zbraně.

Ne všichni vojenští představitelé USA a NATO však sdílí tento názor a zaujímají opatrnější postoj. Generální ředitel agentury pro obranné zpravodajství, generál Vincent R Stewart, sdělil Senátu v květnu 2017, že nemá k dispozici „skutečné fyzické důkazy, že by zbraně nebo peníze byly převáděny“.

Americký ministr obrany James Matis v říjnu 2017 sdělil, že chce více důkazů o ruském sepětí s Tálibánem, protože prozatímní důkazy „nedávají smysl.“ Generální sekretář NATO Jens Stoltenberg přímo řekl v červenci 2017, že NATO zatím nemá žádné potvrzené informace o takové podpoře.

Obvinění odmítl Tádžikistán, přes jehož hranice má Rusko převážet vojenský kontraband s tím, že nemá „žádné základy“. V samotném Afghánistánu existují různá stanoviska Několik provinčních úředníků tvrdilo, že Rusko podporuje Tálibán, též afghánský prezident Ašraf Ghaní obvinil Tálibán, že přijal ruské zbraně.

Na druhou stranu mluvčí afghánského vojenského generálního ředitele uvedl, že neexistují žádné důkazy a afghánský ministr obrany dementoval prohlášení prezidenta Gháního, že pro jeho obvinění nejsou důkazy a zprávy o vojenském zásobováním Tálibánu jsou jen „pověsti.“

Rusko a Tálibán

Nepřekvapivě obvinění odmítl jak Tálibán, tak Rusko s tím ,že se jedná o pouhé „pomluvy.“ Tálibán sdělil, že nepřijímá zbraně od žádné země, zatímco podle Ruska se USA a NATO jen snaží svést na Moskvu svá vlastní „selhání.“ Rusko navíc několikrát naznačovala, že NATO a USA stojí za IS v Afghánistánu, což většina pozorovatelů považuje za neuvěřitelné prohlášení.

Ačkoliv Rusko odmítá, že by dodávalo Tálibánu zbraně, přiznává, že má určité "kontakty" s Talibanem. BBC uvádí, že podle některých zdrojů tyto kontakty byly navázány v roce 2001, poté, co jeho islamistický režim byl svržen USA. Jisté nicméně je, že se vztahy mezi Ruskem a Tálibánem významně zlepšily v posledních třech letech poté, co se v Afghánistánu objevila místní pobočka IS, tzv. „Islámský stát v provincii Chorásán“.

Zdroje zevnitř Tálibánu potvrzují, že jejich představitelé se několikrát setkali s ruskými představiteli uvnitř Ruska a v "jiných" zemích. Slibovali si od Ruska získání výkonných zbraní, které by zvýšili jejich šance v bojích s Američany, speciálně protiletadlové zbraně. BBC podotýká, že se jedná převážně o zbožné přání ze dvou důvodů: dalo by se vysledovat, odkud zbraně pocházejí a rusko-americké vztahy nejsou tak špatné, aby Rusko mohlo ospravedlnit takové zapojení se do válečných operací namířených proti USA.

Neznamená to nicméně, že Rusko nemůže s tiché podpory Tálibánu nic získat. Samotní ruští představitelé potvrzují, že kontakty s Tálibánem mají zajistit bezpečí ruských občanů a politických úřadů v Afghánistánu, zejména v těch oblastech, kde vládne právě Tálibán. Rusko též využívá Tálibán k boji s IS, z kterého má strach, že by se mohl rozšířit do Ruska a Střední Asie. Posledním zmiňovaným oficiálním důvodem je, že podpora od Ruska má napomoci Tálibánu, aby se zúčastnil mírových jednání.

BBC podotýká, že tím pravým důvodem může být pouhá snaha rozčílit Američany. Afghánistán je tak další figurkou na mocenské šachovnici mezi bývalými – a nyní možná současnými- soupeři z dob studené války. Přitom právě v době studené války byli Rusové a Tálibán nepřáteli, což přetrvávalo i po skončení SSSR a změnilo se až poté, co USA vtrhly do Afghánistánu v roce 2001. Je jistou ironií dějin a dokladem chladně pragmatických koalic světových her o trůny, že bývalí oportunističtí spojenci jsou nyní zapřísáhlými nepřáteli a bývalí zapřísáhlí nepřátelé jsou nyní oportunistickými spojenci.