Rusko svolává RB OSN. Merkelová, Mayová a Izrael útok na Sýrii obhajují

Moskva/Jeruzalém/Londýn/Berlín - Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je úder Západu v Sýrii aktem agrese vůči suverénnímu státu a dál zhorší humanitární situaci v zemi. Moskva svolá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Naopak Izrael označil dnešní raketové útoky USA, Británie a Francie za ospravedlněné. Podobně se vyjádřilo i Německo.

"Rusko co nejdůrazněji odsuzuje útok na Sýrii, kde ruští vojáci pomáhají legitimní vládě v boji proti terorismu," uvedl Putin. "Spojené státy svými kroky dále zhoršují humanitární katastrofu v Sýrii, přinášejí další utrpení civilistům a v podstatě zavírají oči před teroristy, kteří Syřany trýzní už sedm let, a vyvolávají další uprchlickou vlnu," dodal ruský prezident. Podle Putina budou mít údery "ničivý vliv na celý systém mezinárodních vztahů".

"Rusko svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, aby debatovala o agresivní akci Spojených států a jejich spojenců," uvedl Putin dále v prohlášení. Kroky, které chce Rusko v reakci na údery podniknout, prezident neupřesnil.

Generál Sergej Rudskoj z ruského generálního štábu dnes uvedl, že Moskva uvažuje o tom, že by Sýrii "a dalším zemím" dodala protiletadlové rakety S-300. Rusko před několika lety odmítlo Sýrii tento protiletadlový systém dodat "vzhledem k naléhavé žádosti některých našich západních partnerů". Sýrie v současnosti disponuje protiletadlovým systémem, který z větší části spoléhá na rakety vyrobené v Sovětském svazu.

Americký prezident (Donald) Trump dal loni jasně najevo, že použití chemických zbraní bude znamenat překročení červené linie, zní z Izraele. "V noci na dnešek USA, Francie a Británie pod americkým vedením postupovaly podle toho. Sýrie nadále páchá vražedné činy a skýtá také Íránu základnu pro podobné další akce, které ohrožují její území, její jednotky a její vedení," řekl izraelský činitel.

Izraelský opoziční politik Jair Lapid ocenil západní mocnosti za noční útok. "I když to byl jen útok omezeného rozsahu, vyslal tak civilizovaný svět (syrskému prezidentu Bašáru) Asadovi jasný vzkaz, že nebude mlčky přihlížet, když vraždí děti," řekl vůdce centristické strany Ješ Atid.

Koordinovaná akce tří západních zemí podle britské premiérky Theresy Mayové vyslala "jasnou zprávu", že mezinárodní společenství nebude tolerovat používání chemických zbraní. "Bylo to správné i legální, abychom společně s našimi nejbližšími spojenci podnikli vojenskou akci a zmírnili další humanitární utrpení tím, že snížíme schopnost syrského režimu užít chemické zbraně," uvedla Mayová a dodala, že útok byl v britském zájmu.

Nikdo jiný než syrská vláda podle Mayové nemohla chemický útok na povstaleckou enklávu Dúmá provést. "Opozice nemá k dispozici vrtulníky a nepoužívá ani barelové bomby," dodala. Británie si je podle předsedkyně vlády jistá úspěchem raketového útoku proti konkrétním cílům na syrském území.

Na dotaz, zda by měl Asad dál zůstávat u moci, Mayová přímo neodpověděla, uvedla pouze, že budou pokračovat jednání o politickém řešení syrské krize. "Toto bylo... konkrétně o užití chemických zbraní," řekla Mayová a zdůraznila, že cílem dnešní akce nebyla "změna režimu".

Šéf opozičních labouristů Jeremy Jeremy Corbyn dnes Mayovou kritizoval a řekl, že britské údery na Sýrii nemají žádný právní základ a akce britské vlády jen povzbudí ostatní, aby se chovali stejně jednostranně. Zopakoval rovněž svůj názor, jež vyjádřil opakovaně v minulých dnech, že zahraniční intervenci měla vláda předložit ke schválení zákonodárcům.

"Vojenská intervence byla potřebná a přiměřená," uvedla v prohlášení německá kancléřka Angela Merkelová. Útok byl podle ní potřebný, aby byla zachována situace, ve které je použití chemických zbraní mezinárodně zavrhováno. Nutné podle ní bylo také varovat režim v Damašku, aby se dalších podobných akcí vyvaroval.

Cílem úderů na výzkumná zařízení a vojenské základny v Sýrii podle Merkelové bylo "omezit schopnost režimu nasadit chemické zbraně a odradit jej od dalšího porušování úmluvy o chemických zbraních".

"Podporujeme, že naši američtí, britští a francouzští spojenci jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN převzali tímto způsobem zodpovědnost," dodala Merkelová. Německo podle ní podnikne "veškeré diplomatické kroky", aby zabránilo "erozi úmluvy o chemických zbraních".

Také ministr zahraničí Heiko Maas označil vojenskou akci USA, Británie a Francie za "přiměřený a potřebný signál". "Rada bezpečnosti OSN je v syrské otázce včetně otázky užití chemických zbraní už několik měsíců kvůli chování Ruska zablokována a nebyla v aktuálním případě schopna splnit své úkoly," uvedl ministr. 

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová západní útok na Sýrii označila za "přiměřený" a uvedla, že ji resortní kolegové z Francie a Británie v noci na dnešek o svém kroku informovali. 

Vysocí představitelé EU označili používání chemických zbraní za nepřijatelné a odsouzeníhodné. Podle Bruselu má mezinárodní společenství povinnost identifikovat a potrestat ty, kdo jsou za jejich použití odpovědní. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že po osmi letech konfliktu potřebuje Sýrie ze všeho nejvíce trvalé příměří, které by respektovaly všechny strany. Toho je podle dlouhodobého názoru EU možné dosáhnout jen prostřednictvím politického řešení krize, o které se snaží v Ženevě OSN.

Související

Sergej Kužegetovič Šojgu, ruský politik po otci tuvinského původu. V letech 1991–2012 byl ruským ministrem pro mimořádné situace. Po krátkém působení v roli gubernátora Moskevské oblasti se v listopadu 2012 stal ruským ministrem obrany. Má hodnost armádního generála a je také držitelem ocenění Hrdina Ruské federace. Je členem strany Jednotné Rusko.

Raketový úder na Asada byl pro Sýrii destabilizační, zlobí se Šojgu

Moskva - Nedávné raketové útoky nepřispěly ke stabilitě v Sýrii. Zvláštnímu zmocněnci OSN pro Sýrii Staffanovi de Misturovi to dnes při setkání v Moskvě řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. USA s Británií a Francií v noci na 14. dubna zaútočily na objekty spojované s údajným chemickým provozem. Šlo o odvetu za útok na město Dúmá, při němž syrský režim 7. dubna podle opozičních zdrojů použil chemické látky.

Více souvisejících

útok Západu na Sýrii (14.4.2018) Vladimír Putin Izrael Theresa Mayová OSN Sýrie Angela Merkelová Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Český lev

Český lev odhalil první oceněnou osobnost. Dostane cenu za mimořádný přínos

Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii převezme příští sobotu 14. března během slavnostního večera v pražském Kongresovém centru odbornice na filmovou politiku, veřejné financování a mezinárodní audiovizi Helena Bezděk Fraňková. Je označována za jednu z nejvlivnějších žen českého filmového průmyslu. 

před 2 hodinami

FIFA, ilustrační fotografie.

Nej(ne)bezpečnější fotbalové mistrovství světa. Sportovní svátek ohrožuje několik věcí

Pro mezinárodní fotbalovou federaci FIFA se to může zdát jako blížící se noční můra, i když sama věří, že fotbalový svátek v červnu a červenci v USA, Kanadě a Mexiku proběhne bez problémů. Zvlášť když její šéf Gianni Infantino buduje co nejlepší osobní vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Bude se totiž jednat o první fotbalový světový šampionát, kterého se nově zúčastní až 48 týmů a k vidění tak bude během letošního léta v zámoří celkem 104 zápasů. Tři měsíce před startem turnaje se však svět z hlediska geopolitického nenachází zrovna v nejklidnější době. Tato skutečnost tvrdě zasahuje i do blížícího světového šampionátu, jenž by měl být v mnoha ohledech historický.

Aktualizováno před 3 hodinami

Místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě).

Macinka hodlá konzultovat situaci v Íránu s tamním velvyslancem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Mark Carney

Kanada požaduje, aby se bývalý princ Andrew nemohl stát králem

Kanadský premiér Mark Carney vyzval k odstranění bývalého prince Andrewa Mountbatten-Windsora, jenž je vyšetřován policií, z královské nástupnické linie. Kanada samozřejmě má k tématu co říct, protože stále uznává britského panovníka jako reprezentativní hlavu státu. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie obvinila muže z vraždy družky v Karlových Varech

Policie vznesla obvinění v případu středeční vraždy ženy v Karlových Varech. Muž, který se již na základě rozhodnutí soudu nachází ve vazbě, měl napadnout družku a způsobit jí smrtelná zranění. Hrozí mu až osmnáct let za mřížemi. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán mění strategii. Pozastavil útoky na sousedy a omluvil se

Írán se ústy prezidenta Masúda Pezeškjána omluvil sousedním zemím za útoky, kterými v uplynulých dnech reagoval na americké a íránské údery. Íránská armáda už by v nich neměla pokračovat, pokud se nestane terčem útoku z některé ze sousedních zemí. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 15 hodinami

včera

včera

Vystrčil pod palbou. Do Itálie letěl armádním speciálem, kritizoval ho i Babiš

Cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na zahájení zimní paralympiády v Itálii se stala předmětem vášnivých politických debat. Do Vystrčila se pustil například premiér Andrej Babiš (ANO). Důvodem je fakt, že předseda jedné z komor parlamentu letěl armádním speciálem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy