Za koho kope Turecko v syrské krizi? Binec v tom má i Erdoganova vláda

Bozdagův výrok byl odpovědí na otázku jednoho z novinářů ohledně dřívějšího vyjádření francouzského prezidenta Macrona, podle nějž turecká reakce na sobotní úder USA, Británie a Francie v Sýrii nasvědčuje tomu, že se politika Turecka "oddělila" od Ruska, které je spojencem Damašku. Turecko koordinovaný útok Západu označilo za vzkaz syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

Na výrok Macrona reagoval při setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem také turecký ministr zahraničí Çavuşoglu. Ten řekl, že Paříž nemůže Turecko a Rusko rozdělit, ale dodal, že vztahy s Moskvou nejsou pro Ankaru alternativou k členství v NATO a vazbám k Francii a USA.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes sobotní raketový útok znovu obhajoval. Mezinárodní společenství muselo podle něj ukázat, že je potřeba dodržovat mezinárodní zákaz používání chemických zbraní. Šéf NATO řekl, že Rusko neustále bránilo nezávislému vyšetření záležitosti a že západní země neměly "žádnou jinou alternativu, než jednat způsobem, jakým jednaly". Také prohlásil, že západní aliance nemůže mlčet, pokud se někde používají chemické zbraně. K útoku byl prý více než dostatečný důvod. Nejednat by podle něj znamenalo praktickou podporu porušování zákazu používání chemických zbraní.

Spojené státy, Británie a Francie na údajná úložiště a vývojová centra chemických zbraní a velitelství syrské armády v okolí Damašku a v Homsu vypálily v noci na sobotu více než sto raket. Krátce předtím Washington oznámil, že má důkazy o tom, že syrská armáda 7. dubna ve městě Dúmá ve východní Ghútě spáchala chemický útok. Damašek a Moskva obvinění Západu odmítají.

"Tureckou politikou není stát na straně nějaké země či proti ní," uvedl Bozdag. "Se Spojenými státy nemáme jednotné stanovisko ohledně syrských kurdských milic YPG... Rovněž nesouhlasíme s bezpodmínečnou podporou syrského režimu, v čemž se rozcházíme s Ruskem a Íránem," dodal. Zdůraznil však, že Turecko bude spolupracovat s kteroukoliv zemí, jež bude v Sýrii hájit "správné principy".

Přestože Ankara v minulosti spolupracovala s Ruskem a Íránem s cílem míru násilí v Sýrii snížit, po celou dobu trvá na odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada a podpořila jeho odpůrce. Moskva a Teherán jsou největšími spojenci Damašku.

Mezi Tureckem a USA rovněž panuje napětí, a to kvůli americké podpoře YPG. Zatímco pro Spojené státy byla tato syrská kurdská milice důležitým spojencem proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), Turecko YPG označuje za teroristickou organizaci napojenou na kurdské separatisty v Turecku. Začátkem roku proti YPG Ankara podnikla vojenskou operaci v severní Sýrii a dobyla z rukou Kurdů město Afrín.