Palestinské vedení se zlobí na Česko, stahuje velvyslance z Prahy

"Byli jsme informováni palestinským velvyslanectvím. Bereme to na vědomí," řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. "V tuto chvíli necítíme potřebu přistoupit k recipročnímu kroku," dodala. Česko má na palestinském území styčný úřad v Ramalláhu a také honorárního konzula v Betlémě. České zájmy zastupuje rovněž velvyslanectví v Tel Avivu, do jehož působnosti spadají konzulární záležitosti.

V Evropě se opatření vedle České republiky týká Rakouska, Rumunska a Maďarska. Český velvyslanec v Izraeli se zúčastnil recepce, při slavnostním otevření ambasády ale nebyl.

Jeruzalém je nejožehavějším bodem izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci chtějí jako svou metropoli převážně arabsky mluvící východní část města, kterou Izrael obsadil v roce 1967 a později anektoval. Izraelská vláda naopak Jeruzalém považuje za nedělitelné hlavního město židovského státu. Většina světových mocností neuznává izraelskou anexi východního Jeruzaléma a konečný status města by podle nich měl být vyřešen při mírových rozhovorech.

Americký zastupitelský úřad v Jeruzalémě byl otevřen v pondělí u příležitosti 70. výročí vzniku izraelského státu. V té době se v Pásmu Gazy konaly protesty Palestinců, při kterých izraelské bezpečnostní složky zabily skoro 60 lidí.

Své velvyslanectví v Jeruzalémě dnes otevřela také Guatemala a do konce měsíce chce stejný krok učinit Paraguay.

Hlavní palestinský mírový vyjednávač Saíb Irikát v úterý večer oznámil, že na cestě ze Spojených států do Palestiny je šéf palestinského zastoupení v USA Husám Zumlut. Samospráva jej odvolala kvůli otevření americké ambasády v Jeruzalémě, kde byla přítomna dcera amerického prezidenta Ivanka a jeho zeť a poradce Jared Kushner. Irikát řekl, že palestinský ministr zahraničí podepsal v úterý kvůli událostem na hranici Pásma Gazy dokumenty, které obviňují Izrael z válečných zločinů a které budou zaslány Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Česká republika by podle premiéra Andreje Babiše měla do konce května v Jeruzalémě otevřít honorární konzulát a do konce roku Český dům jako prostor pro česko-izraelskou kulturní, obchodní a mezilidskou výměnu. Pro přesun ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma po vzoru USA se opakovaně vyslovil prezident Miloš Zeman.

Československo začalo styky s Palestinci rozvíjet po šestidenní válce v červnu 1967, kdy byly z popudu Prahy přerušeny diplomatické vztahy s Izraelem. Palestinskému hnutí odporu, které zahájilo ozbrojený boj proti Izraeli v lednu 1965, poskytovalo Československo v 70. a 80. letech politickou i finanční podporu, zbraně i výcvik na svém území.

Československo také navázalo kontakty s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP), která byla uznána mezinárodně za jedinou legální představitelku Palestinců. Stálé zastoupení OOP bylo v Praze zřízeno v březnu 1981 a v únoru 1983 bylo povýšeno na diplomatickou misi.

Po vyhlášení palestinského státu na izraelských územích v listopadu 1988 v Alžíru, kdy Palestinci po více než 40 letech přijali rezoluci Valného shromáždění OSN číslo 181 z listopadu 1947 (Palestina byla podle ní rozdělena na židovský a arabský stát) a tím implicitně uznali Stát Izrael, bylo v Praze v prosinci 1988 zřízeno velvyslanectví palestinského státu.

Palestinské velvyslanectví sídlilo dlouho v ulici Na Kazance v Praze-Troji. V roce 2003 koupili Palestinci pozemek v Internacionální ulici v Praze-Suchdole. Bývalý velvyslanec Džamál Muhammad Džamál v roce 2014 zahynul na velvyslanectví při explozi semtexu. Kriminalisté událost prověřovali vedle usmrcení z nedbalosti také jako nedovolené ozbrojování, protože v budově objevila 12 zbraní z 80. let. Podle Palestinců byly darem od představitelů tehdejší ČSSR. Policie případ smrti odložila.

ČR byla první postkomunistickou zemí, která začala poskytovat Palestincům rozvojovou pomoc. Zaměřuje se především na elektrifikaci, infrastrukturu a sociální služby. Každoročně na tyto rozvojové projekty Česko vydává 600.000 dolarů (podle současného kurzu asi 13 milionů korun).

ČR otevřela v palestinské samosprávě svůj styčný úřad v červenci 2000 v Ramalláhu na západním břehu Jordánu jako první stát z bývalého sovětského bloku.

Někdejší palestinský vůdce Jásir Arafat byl v Československu desetkrát - poprvé v roce 1975 a naposledy v dubnu 1990, kdy ho přijal prezident Václav Havel s poukazem na morální odpovědnost za vývoj na Blízkém východě. Nynější prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás byl v ČR na oficiální návštěvě v únoru 2009, kdy se setkal mimo jiné s prezidentem Václavem Klausem. V uplynulých letech jsou časté vzájemné návštěvy ministrů zahraničí. Česká republika v minulosti například nabízela, že by se v Praze mohly konat izraelsko-palestinské mírové rozhovory.