Krajně pravicová neziskovka pomáhá uprchlíkům? Její aktivity vyvolaly rozruch

AHA vznikla minulý rok jako nezisková charitativní organizace, jejímž cílem je pomoci Syřanům v Libanonu, aby neměli potřebu najít spásu v Evropě. Za jejím vznikem stojí krajně pravicové německé Identitářské hnutí. „My v AHA věříme, že migrace do Evropy nemůže být řešením problémů v těchto oblastech," říká jeden z vůdců skupiny ve videu, které ukazuje, jak on i jeho kolega prochází uprchlickým táborem. 

Představitelé AHA tvrdí, že jejich role v Libanonu je nezbytná, protože na rozdíl od ostatních humanitárních neziskovek nemá zájem o převážení migrantů do Evropy. Jiné neziskovky však takové nařčení tvrdě odmítají. Till Küster, koordinátor pro Sýrii neziskové organizace zaměřené na globální zdraví Medico International, poukazuje na to, že v Libanonu je řada neziskových organizací, které se starají o uprchlíky zde usazené a tedy pomoc, kterou nabízí AHA, je jen příslovečnou kapkou v moři.

„Nemyslím si, že je tu velká potřeba, aby AHA také zde začala pracovat," tvrdí Küster. Podle něj AHA ve skutečnosti vůbec nejde o pomoc uprchlíkům, ale sleduje vlastní partikulární politické cíle, jmenovitě získat vůdčí hlas v krajně pravicové debatě, jak se vypořádat s uprchlíky.

Sven Engeser, vůdčí postava AHA a Identitářského hnutí odmítá, že by skupina byla napojená na krajní pravici. Sám se považuje za pouhého „patriota“, který se pokouší zastavit příchod „kulturně a etnicky odlišných“ migrantů, speciálně muslimů, do Evropy, kterou vnímá jako „křesťanský kontinent.“ Pokud se nezarazí příchod „těžko integrovatelných“ migrantů, pak Evropa „ztratí svoji identitu“, varuje Engeser.

Simone Rafael z Amadeu Antonio Stiftung, organizace zabývající se extrémistickými hnutími, je nicméně přesvědčen, že navzdory tomu, jak se hnutí pokouší definovat, patří jednoznačně na základě svého politického přesvědčení a aktivit do tábora krajní pravice. Hnutí zastává myšlenku tzv. „etnopluralismu", která zní, že každý člověk patří do určité části světa a měl by tam zůstat. Podle Rafaela je tato idea v podstatě jemnější a na první pohled přijatelnější verzí klasických rasistických postojů extrémní pravice.

Co AHA dělá v Libanonu?

AHA neměla před svým založením žádnou zkušenost s humanitární pomocí. Chtěla zprvu vytvořit v Libanonu uprchlický tábor, nevěděla však, že to libanonská vláda nedovoluje. Uprchlíci žijí v neformálních osadách na pronajatých pozemcích od libanonských majitelů.

Nyní AHA poskytuje peníze na ubytování okolo 10 syrským uprchlickým rodinám. Peníze od dárců však přicházejí postupně a skupina má problémy proplatit všechny své závazky.  Libanon je „dražší, než jsme si mysleli", přiznává Engeser.

Jednou z rodin, které AHA platí nájem, je vdova Um Mahmoudouvá, která žije v malém stanu se svou zdravotně postiženou dcerou. O kontroverzích spojených se skupinách nic neví a je velmi ráda, že někdo za ní platí 100 dolarů, které dává pronajímateli pozemku.

Nicméně, to jí neodrazuje od její touhy jít do Evropy, v které věří, že by mohla získat lepší zdravotní péči pro svoji dceru. Země, kam by nejradši šla, je Německo, protože je „nejlepší.“ Zdá se, že strategie AHA udržet prostřednictvím humanitární pomoci uprchlíky mimo Evropu nemá příliš šancí na úspěch.