Káhira - Egyptský soud dnes potvrdil rozsudek smrti nad 75 lidmi, kteří byli souzeni za účast na protestu z roku 2013. Jsou mezi nimi prominentní islamisté, dalších 47 lidí včetně vůdce Muslimského bratrstva Muhammada Badího pak soud poslal za mříže na doživotí. Odsouzení se mohou proti verdiktu odvolat, oznámila s odvoláním na soudní zdroje agentura Reuters. Rozsudky padly v procesu se stovkami stoupenců islamistického exprezidenta Muhammada Mursího.
Rozsudky smrti nad 75 ze 739 lidí souzených kvůli účasti na protestu v roce 2013 na podporu Mursího vynesl káhirský soud 28. července, pak byl jeho verdikt postoupen k vyjádření velkému muftímu - nejvyšší náboženské autoritě v zemi. Jeho mínění není pro justici závazné, nicméně velký muftí rozhodnutí soudů obvykle schvaluje.
Pokud jde o ostatních více než 660 spoluobžalovaných, bylo vynesení rozsudku stanoveno na dnešek. Nakonec soud vynesl rozsudek doživotního vězení nad 47 lidmi, včetně vůdce Muslimského bratrstva, 374 lidí bylo odsouzeno k 15 rokům za mřížemi, 22 lidí včetně Mursího syna Usámy k deseti rokům a 215 obžalovaných dostalo pětiletý trest. Proti rozsudkům se odsouzení mohou odvolat. Pět obžalovaných se dnešního vynesení rozsudku nedožilo, uvedla agentura AP.
Ze 75 lidí odsouzených k hrdelnímu trestu bylo při dnešním vyhlášení verdiktu přítomno v soudní síni 44 z nich, 31 bylo odsouzeno v nepřítomnosti, upřesnila agentura AFP. Vznesená obvinění se týkala zejména podněcování k násilí, ničení veřejného majetku a také vražd.
K pěti letům vězení byl například odsouzen fotoreportér Mahmúd abú Zajd, zatčený v roce 2013 za krytí demonstrace potlačené krvavým policejním zásahem. Abú Zajd by ale měl vyjít na svobodu, protože si trest odpykal už pětiletou vazbou.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) dnešní rozsudky označila za odsouzeníhodné a vyzvala Egypt, aby se konal nový, spravedlivý soud. Při té příležitosti AI zároveň upozornila, že za masakr během protestu v roce 2013 nebyl odsouzen jediný příslušník bezpečnostních složek.
Agentura Reuters s odkazem na ochránce lidských práv uvedla, že při zákroku bezpečnostních složek při protestu na káhirském náměstí v srpnu 2013 bylo zabito více než 800 demonstrantů. Egyptská vláda tvrdí, že mnozí demonstranti měli zbraně a že při nepokojích přišlo o život 40 příslušníků egyptských bezpečnostních složek.
Mursí, někdejší člen Muslimského bratrstva, byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta. Nynější prezident Abdal Fattáh Sísí, který byl během Mursího mandátu ministrem obrany, svého předchůdce ve vrcholné funkci v roce 2013 během vojenského převratu svrhl.
Sísí po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 tvrdě zakročil proti disentu. Zaměřil se především na islamistické stoupence Mursího a sekulární aktivisty, kteří požadovali demokratické reformy. Kromě věznění svých oponentů Sísího vláda potlačila i řadu svobod, kterých se Egypťané domáhali během takzvaného arabského jara v roce 2011, jež ukončilo třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka.
Muslimské bratrstvo bylo několik měsíců po svržení Mursího označeno za teroristickou organizaci.
Související
Desátý říjen je Světový den proti trestu smrti. Jak se u nás vykonával a kdy byl zrušen?
V USA proběhly další popravy, letos se jich chystá ještě sedm. Část států už trest smrti zrušila
Trest smrti , popravy , Egypt , Muhammad Mursí , Abd Fattáh Sísí , amnesty international , lidská práva
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 57 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák