Egypt popraví prominentní islamisty, soud posvětil 75 trestů smrti

Rozsudky smrti nad 75 ze 739 lidí souzených kvůli účasti na protestu v roce 2013 na podporu Mursího vynesl káhirský soud 28. července, pak byl jeho verdikt postoupen k vyjádření velkému muftímu - nejvyšší náboženské autoritě v zemi. Jeho mínění není pro justici závazné, nicméně velký muftí rozhodnutí soudů obvykle schvaluje.

Pokud jde o ostatních více než 660 spoluobžalovaných, bylo vynesení rozsudku stanoveno na dnešek. Nakonec soud vynesl rozsudek doživotního vězení nad 47 lidmi, včetně vůdce Muslimského bratrstva, 374 lidí bylo odsouzeno k 15 rokům za mřížemi, 22 lidí včetně Mursího syna Usámy k deseti rokům a 215 obžalovaných dostalo pětiletý trest. Proti rozsudkům se odsouzení mohou odvolat. Pět obžalovaných se dnešního vynesení rozsudku nedožilo, uvedla agentura AP.

Ze 75 lidí odsouzených k hrdelnímu trestu bylo při dnešním vyhlášení verdiktu přítomno v soudní síni 44 z nich, 31 bylo odsouzeno v nepřítomnosti, upřesnila agentura AFP. Vznesená obvinění se týkala zejména podněcování k násilí, ničení veřejného majetku a také vražd.

K pěti letům vězení byl například odsouzen fotoreportér Mahmúd abú Zajd, zatčený v roce 2013 za krytí demonstrace potlačené krvavým policejním zásahem. Abú Zajd by ale měl vyjít na svobodu, protože si trest odpykal už pětiletou vazbou.

Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) dnešní rozsudky označila za odsouzeníhodné a vyzvala Egypt, aby se konal nový, spravedlivý soud. Při té příležitosti AI zároveň upozornila, že za masakr během protestu v roce 2013 nebyl odsouzen jediný příslušník bezpečnostních složek.

Agentura Reuters s odkazem na ochránce lidských práv uvedla, že při zákroku bezpečnostních složek při protestu na káhirském náměstí v srpnu 2013 bylo zabito více než 800 demonstrantů. Egyptská vláda tvrdí, že mnozí demonstranti měli zbraně a že při nepokojích přišlo o život 40 příslušníků egyptských bezpečnostních složek.

Mursí, někdejší člen Muslimského bratrstva, byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem Egypta. Nynější prezident Abdal Fattáh Sísí, který byl během Mursího mandátu ministrem obrany, svého předchůdce ve vrcholné funkci v roce 2013 během vojenského převratu svrhl.

Sísí po vítězství v prezidentských volbách v roce 2014 tvrdě zakročil proti disentu. Zaměřil se především na islamistické stoupence Mursího a sekulární aktivisty, kteří požadovali demokratické reformy. Kromě věznění svých oponentů Sísího vláda potlačila i řadu svobod, kterých se Egypťané domáhali během takzvaného arabského jara v roce 2011, jež ukončilo třicetiletou vládu prezidenta Husního Mubaraka.

Muslimské bratrstvo bylo několik měsíců po svržení Mursího označeno za teroristickou organizaci.