Egypt je tvrdá diktatura. Nikdy nevíte, kdy vás zavřou, stěžuje si právnička

Ve vězení byla egyptská právnička Mahínúr Masríová třikrát, naposledy tam strávila dva měsíce a propustili ji letos v lednu. Dostala se tam většinou kvůli organizování protestů, podpoře politických vězňů a dodržování lidských práv ve své rodné zemi. "Žijeme v diktatuře, kde nemůžete téměř nic. Nemůžete ani pomyslet na svolání demonstrace, napsat něco na sociální sítě, uspořádat umělecký festival," řekla Masríová v rozhovoru s ČTK. Důležité je ale podle ní nepřestat bojovat, jinak "by oni vyhráli a to nechci".

Na začátku roku 2011 byla nyní 32letá Mahínúr Masríová jednou z milionů Egypťanů, kteří vyšli do ulic protestovat proti vládě tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Revoluce tehdy režim autoritářského prezidenta svrhla. Následně se stal prezidentem Muhammad Mursí z islamistického Muslimského bratrstva. Toho ale armáda svrhla v roce 2013 a od té doby je egyptským prezidentem bývalý vrchní velitel armády Abdal Fattáh Sísí.

"Více politicky aktivní jsem od roku 2005, kdy jsem začala být součástí hnutí, které protestovalo proti Mubarakově vládě. Tehdy jsem byla ještě na škole a studovala práva," popisuje Egypťanka pocházející z Alexandrie, která se tento týden v Praze zúčastnila konference o lidských právech pořádané Knihovnou Václava Havla. "Žila jsem tehdy celý život za vlády Mubaraka a měla jsem pocit, že on zůstane u moci navždy. Že i když já zemřu, on tu stále bude," dodává.

Jak říká, pochází ze střední vrstvy, která si v Egyptě žije dobře a příliš toho neví o těch nejchudších, ale zároveň nesleduje ty nejbohatší. Postupem času ale začala zjišťovat, jaké jsou opravdové problémy její země a dospěla k názoru, že Egypt potřebuje radikální sociální reformy. "Zejména rozdíly mezi chudými a bohatými jsou obrovské, přijde vám, jako byste žili ve dvou různých zemích. Na jednu stranu tady lidé mají miliony a posílají své děti na studia do zahraničí, na druhou stranu tu žijí lidé, kteří umírají, protože nemají dostatek jídla," říká Masríová. Po revoluci začala jako právnička řešit ještě další množství témat, účastnila se mimo jiné kampaní za zrušení trestu smrti i vojenských procesů nebo pomáhala uprchlíkům ze Sýrie.

Kvůli svým aktivitám byla již třikrát ve vězení. Naposledy ji letos v lednu po dvou měsících propustili z věznice ve městě Damanhúr, které leží asi 70 kilometrů od Alexandrie. "Důvodem bylo obvinění z nelegálních protestů a ponížení prezidenta, byl to ale velmi slabý případ. Oni si obvykle ta obvinění vymýšlejí, tentokrát to ale vymysleli špatně, různě si protiřečili," řekla. Nejdříve dostala dva roky, odvolací soud ji ale spolu s ostatními osvobodil.

Jak popisuje, ve vězení na tom často byla lépe než ostatní, a to zejména díky tomu, že má právnické vzdělání, zná svá práva a nebojí se ozvat, a také díky mezinárodní podpoře. "Také nejsem úplně aktivista, kterého režim nesnáší, nejsem totiž islamista. Vím o tom, že mnoho lidí bylo mučeno, já ne," říká Masríová. Spolu s ostatními nicméně obývala velmi malé nevětrané cely, kde nejsou postele, spí se na zemi a každý má pro sebe asi 30 centimetrů na šířku a 150 na délku. "Byly jsme zavřené více než 18 hodin denně a když jsme byly venku, slunce jsme také příliš neviděly," dodává.

Je nyní opatrnější a snaží se, aby ji už nezatkli? Jak Masríová říká, pravdou je, že v Egyptě "nikdy nevíte, kdy vás znovu zavřou". "Není způsob, jak být opatrný. Věřím tomu, že jediný způsob, jak bojovat proti všem útokům, je nebát se bránit a bojovat za svá práva. Samozřejmě jsme lidé, takže se někdy bojíme, ale člověk nesmí dát najevo svou slabost. Když vím, že je potřeba protestovat, tak jdu, i když by hrozilo, že mě zatknou," uvedla.

Jinou možností by pak bylo opustit Egypt, což nechce, protože má stále dostatek energie a chce pomáhat ostatním. "Chci stále dělat to, čemu věřím," říká žena, která již v dětství při nehodě přišla o zrak na pravém oku. Toho ale prý nikdo nikdy nezneužil. "Jednou během protestů, když jsme se tři dívky schovávaly, aby nás nenašli, slyšely jsme, jak se vojáci blíží a zvuk zbraní. Tehdy jsem stála tím zdravým okem směrem k nim, tak jsem řekla kamarádce, jestli se můžeme prohodit, aby případně to oko nezasáhli," vypráví. "Tehdy nás ale nenašli, takže se nic nestalo a dělaly jsme si z toho legraci," dodává.

Přiznává, že pracovat v Egyptě pod neustálým tlakem je často psychicky vyčerpávající. "Je to válka a je v ní spousta bitev, některé vyhrajeme a množství jich prohrajeme. Ale důležité je pokračovat v naší práci. Když se stáhneme ze scény, věci se ještě zhorší jak pro nás, tak i pro nadcházející generace," dodala.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt lidská práva Husní Mubarak Muhammad Mursí Knihovna Václava Havla

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy