Egypt je tvrdá diktatura. Nikdy nevíte, kdy vás zavřou, stěžuje si právnička

Ve vězení byla egyptská právnička Mahínúr Masríová třikrát, naposledy tam strávila dva měsíce a propustili ji letos v lednu. Dostala se tam většinou kvůli organizování protestů, podpoře politických vězňů a dodržování lidských práv ve své rodné zemi. "Žijeme v diktatuře, kde nemůžete téměř nic. Nemůžete ani pomyslet na svolání demonstrace, napsat něco na sociální sítě, uspořádat umělecký festival," řekla Masríová v rozhovoru s ČTK. Důležité je ale podle ní nepřestat bojovat, jinak "by oni vyhráli a to nechci".

Na začátku roku 2011 byla nyní 32letá Mahínúr Masríová jednou z milionů Egypťanů, kteří vyšli do ulic protestovat proti vládě tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Revoluce tehdy režim autoritářského prezidenta svrhla. Následně se stal prezidentem Muhammad Mursí z islamistického Muslimského bratrstva. Toho ale armáda svrhla v roce 2013 a od té doby je egyptským prezidentem bývalý vrchní velitel armády Abdal Fattáh Sísí.

"Více politicky aktivní jsem od roku 2005, kdy jsem začala být součástí hnutí, které protestovalo proti Mubarakově vládě. Tehdy jsem byla ještě na škole a studovala práva," popisuje Egypťanka pocházející z Alexandrie, která se tento týden v Praze zúčastnila konference o lidských právech pořádané Knihovnou Václava Havla. "Žila jsem tehdy celý život za vlády Mubaraka a měla jsem pocit, že on zůstane u moci navždy. Že i když já zemřu, on tu stále bude," dodává.

Jak říká, pochází ze střední vrstvy, která si v Egyptě žije dobře a příliš toho neví o těch nejchudších, ale zároveň nesleduje ty nejbohatší. Postupem času ale začala zjišťovat, jaké jsou opravdové problémy její země a dospěla k názoru, že Egypt potřebuje radikální sociální reformy. "Zejména rozdíly mezi chudými a bohatými jsou obrovské, přijde vám, jako byste žili ve dvou různých zemích. Na jednu stranu tady lidé mají miliony a posílají své děti na studia do zahraničí, na druhou stranu tu žijí lidé, kteří umírají, protože nemají dostatek jídla," říká Masríová. Po revoluci začala jako právnička řešit ještě další množství témat, účastnila se mimo jiné kampaní za zrušení trestu smrti i vojenských procesů nebo pomáhala uprchlíkům ze Sýrie.

Kvůli svým aktivitám byla již třikrát ve vězení. Naposledy ji letos v lednu po dvou měsících propustili z věznice ve městě Damanhúr, které leží asi 70 kilometrů od Alexandrie. "Důvodem bylo obvinění z nelegálních protestů a ponížení prezidenta, byl to ale velmi slabý případ. Oni si obvykle ta obvinění vymýšlejí, tentokrát to ale vymysleli špatně, různě si protiřečili," řekla. Nejdříve dostala dva roky, odvolací soud ji ale spolu s ostatními osvobodil.

Jak popisuje, ve vězení na tom často byla lépe než ostatní, a to zejména díky tomu, že má právnické vzdělání, zná svá práva a nebojí se ozvat, a také díky mezinárodní podpoře. "Také nejsem úplně aktivista, kterého režim nesnáší, nejsem totiž islamista. Vím o tom, že mnoho lidí bylo mučeno, já ne," říká Masríová. Spolu s ostatními nicméně obývala velmi malé nevětrané cely, kde nejsou postele, spí se na zemi a každý má pro sebe asi 30 centimetrů na šířku a 150 na délku. "Byly jsme zavřené více než 18 hodin denně a když jsme byly venku, slunce jsme také příliš neviděly," dodává.

Je nyní opatrnější a snaží se, aby ji už nezatkli? Jak Masríová říká, pravdou je, že v Egyptě "nikdy nevíte, kdy vás znovu zavřou". "Není způsob, jak být opatrný. Věřím tomu, že jediný způsob, jak bojovat proti všem útokům, je nebát se bránit a bojovat za svá práva. Samozřejmě jsme lidé, takže se někdy bojíme, ale člověk nesmí dát najevo svou slabost. Když vím, že je potřeba protestovat, tak jdu, i když by hrozilo, že mě zatknou," uvedla.

Jinou možností by pak bylo opustit Egypt, což nechce, protože má stále dostatek energie a chce pomáhat ostatním. "Chci stále dělat to, čemu věřím," říká žena, která již v dětství při nehodě přišla o zrak na pravém oku. Toho ale prý nikdo nikdy nezneužil. "Jednou během protestů, když jsme se tři dívky schovávaly, aby nás nenašli, slyšely jsme, jak se vojáci blíží a zvuk zbraní. Tehdy jsem stála tím zdravým okem směrem k nim, tak jsem řekla kamarádce, jestli se můžeme prohodit, aby případně to oko nezasáhli," vypráví. "Tehdy nás ale nenašli, takže se nic nestalo a dělaly jsme si z toho legraci," dodává.

Přiznává, že pracovat v Egyptě pod neustálým tlakem je často psychicky vyčerpávající. "Je to válka a je v ní spousta bitev, některé vyhrajeme a množství jich prohrajeme. Ale důležité je pokračovat v naší práci. Když se stáhneme ze scény, věci se ještě zhorší jak pro nás, tak i pro nadcházející generace," dodala.

Související

Více souvisejících

Egypt lidská práva Husní Mubarak Muhammad Mursí Knihovna Václava Havla

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

před 1 hodinou

MS v hokeji

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Američané začali pociťovat v praxi Trumpova cla. Citelně si připlatí i za nejmenší zásilky

Američtí spotřebitelé s nižšími příjmy, kteří spoléhají na extrémně levné zboží z čínských e-shopů jako Shein a Temu, se i přes určité úlevy mohou připravit na vyšší ceny a delší dodací lhůty. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa sice zmírnila drakonické tarify na tzv. de minimis zásilky – tedy balíky v hodnotě do 800 dolarů – ale cla, která i nadále zůstávají v platnosti, představují zásadní zásah do nákupních návyků milionů Američanů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Ruská měna, rubl

Co se stovkami ruských miliard? Rodí se nový plán

Velká Británie usiluje o převedení téměř 200 miliard eur ve zmrazených ruských aktivech, které jsou aktuálně uloženy v Belgii, do zvláštního investičního fondu. Podle informací serveru Politico by tento krok dal Londýnu větší vliv na to, jak s těmito prostředky naložit, a zároveň by mohl posílit mezinárodní roli premiéra Keira Starmera jako prostředníka mezi Evropou a Spojenými státy.

včera

OSN

USA dochází trpělivost: Nejsme žádná charita, zní z OSN

Spojené státy by se na Organizaci spojených národů neměly dívat jako na charitativní projekt, ale jako na instituci, která přináší konkrétní výhody – prohlásil v úterý technologický vyslanec OSN Amandeep Singh Gill na konferenci Politico AI & Tech Summit v Soulu.

včera

MS v hokeji

První ztráta pro českou reprezentaci. Na hokejovém MS už nebude pokračovat Kondelík

Čeští fanoušci byli jistě rádi za předvedenou hru a výkon svěřenců kouče Radima Rulíka v duelu s domácím Dánskem, které bylo nakonec poraženo s přehledem vysoko 7:2. Jedinou kaňkou vydařeného pondělního večera však byla informace, kterou po zápase potvrdil samotný trenér. Do dalšího průběhu mistrovství světa totiž už nenastoupí útočník Jáchym Kondelík, který v nedělním duelu s Norskem utrpěl zlomeninu ruky a čeká ho tak operace.

včera

MS v hokeji

Slovinci nadále čekají na výhru na MS. Norové po Češích nestačili ani na Němce

I v úterý svými dalšími čtyřmi zápasy pokračuje mistrovství světa v hokeji. V odpoledním bloku se jednak ve Stockholmu střetli Slovinci s Lotyšemi, v Herningu pak Němci s Nory. Prvně zmiňovaný zápas nabídl divoký průběh zápasu, ve kterém se marně snažili Slovinci o první výhru na tomto turnaji. Ve druhém zmiňovaném duelu pak Němci – stejně jako Češi – poznali tvrdost Norů, nakonec je Němci také porazili a to s větším přehledem, než v případě Čechů. 

včera

Donald Trump

Trump opět zahýbal ekonomikou. Chce mít ceny léků jako zbytek světa

Prezident Donald Trump využil svých exekutivních pravomocí a nařídil plošné snížení cen léků na předpis ve Spojených státech. Cílem je srovnat ceny s ostatními vyspělými zeměmi. Tento krok okamžitě způsobil výkyvy na burzách – akcie farmaceutických společností nejprve prudce oslabily, později se ale zotavily kvůli pochybnostem o skutečném rozsahu reformy.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

"Teď jde o všechno." Koalice Spolu zahájila předvolební kampaň, podpořil ji Bolek Polívka

Koalice Spolu zahájila v Praze politickou kampaň, která je podle jejích slov vůbec největší roadshow v historii České republiky. Pod názvem „Teď jde o všechno“ plánují lídři ODS, TOP 09 a KDU-ČSL během šesti týdnů navštívit více než dvě stovky měst a obcí po celé republice, kde chtějí diskutovat s voliči o budoucnosti země a přesvědčit je o pokračování v aktuálním vládním kurzu.

včera

Hans Petter Midttun

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

včera

včera

Donald Trump

Zatímco svět řeší Ukrajinu, Trump v tichosti přetváří globální strategii USA. Zaměřuje se na pět klíčových uzlů

Prezident Donald Trump přetváří globální strategii Spojených států s důrazem na kontrolu pěti klíčových námořních průlivů, které ovládají světový obchod. Jeho nedávné kroky k zajištění amerického přístupu do Suezského a Panamského průplavu, stejně jako vojenská kampaň proti Húsíjům v Rudém moři, jsou podle něj součástí širší geopolitické vize: zajistit americkou dominanci na klíčových mořských trasách dříve, než je ovládne Čína.

včera

včera

včera

včera

Trump dorazil do Saúdské Arábie. Na první zahraniční cestu si s sebou vzal Muska

Americký prezident Donald Trump dnes dopoledne dorazil do Rijádu, kde se zúčastní slavnostního přijetí na královském dvoře Saúdské Arábie. Jeho čtyřdenní návštěva v regionu přichází v době, kdy roste mezinárodní tlak na ukončení války v Pásmu Gazy a na návrat izraelských rukojmích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy