Egypt je tvrdá diktatura. Nikdy nevíte, kdy vás zavřou, stěžuje si právnička

Ve vězení byla egyptská právnička Mahínúr Masríová třikrát, naposledy tam strávila dva měsíce a propustili ji letos v lednu. Dostala se tam většinou kvůli organizování protestů, podpoře politických vězňů a dodržování lidských práv ve své rodné zemi. "Žijeme v diktatuře, kde nemůžete téměř nic. Nemůžete ani pomyslet na svolání demonstrace, napsat něco na sociální sítě, uspořádat umělecký festival," řekla Masríová v rozhovoru s ČTK. Důležité je ale podle ní nepřestat bojovat, jinak "by oni vyhráli a to nechci".

Deník Shopaholičky

Na začátku roku 2011 byla nyní 32letá Mahínúr Masríová jednou z milionů Egypťanů, kteří vyšli do ulic protestovat proti vládě tehdejšího prezidenta Husního Mubaraka. Revoluce tehdy režim autoritářského prezidenta svrhla. Následně se stal prezidentem Muhammad Mursí z islamistického Muslimského bratrstva. Toho ale armáda svrhla v roce 2013 a od té doby je egyptským prezidentem bývalý vrchní velitel armády Abdal Fattáh Sísí.

"Více politicky aktivní jsem od roku 2005, kdy jsem začala být součástí hnutí, které protestovalo proti Mubarakově vládě. Tehdy jsem byla ještě na škole a studovala práva," popisuje Egypťanka pocházející z Alexandrie, která se tento týden v Praze zúčastnila konference o lidských právech pořádané Knihovnou Václava Havla. "Žila jsem tehdy celý život za vlády Mubaraka a měla jsem pocit, že on zůstane u moci navždy. Že i když já zemřu, on tu stále bude," dodává.

Jak říká, pochází ze střední vrstvy, která si v Egyptě žije dobře a příliš toho neví o těch nejchudších, ale zároveň nesleduje ty nejbohatší. Postupem času ale začala zjišťovat, jaké jsou opravdové problémy její země a dospěla k názoru, že Egypt potřebuje radikální sociální reformy. "Zejména rozdíly mezi chudými a bohatými jsou obrovské, přijde vám, jako byste žili ve dvou různých zemích. Na jednu stranu tady lidé mají miliony a posílají své děti na studia do zahraničí, na druhou stranu tu žijí lidé, kteří umírají, protože nemají dostatek jídla," říká Masríová. Po revoluci začala jako právnička řešit ještě další množství témat, účastnila se mimo jiné kampaní za zrušení trestu smrti i vojenských procesů nebo pomáhala uprchlíkům ze Sýrie.

Kvůli svým aktivitám byla již třikrát ve vězení. Naposledy ji letos v lednu po dvou měsících propustili z věznice ve městě Damanhúr, které leží asi 70 kilometrů od Alexandrie. "Důvodem bylo obvinění z nelegálních protestů a ponížení prezidenta, byl to ale velmi slabý případ. Oni si obvykle ta obvinění vymýšlejí, tentokrát to ale vymysleli špatně, různě si protiřečili," řekla. Nejdříve dostala dva roky, odvolací soud ji ale spolu s ostatními osvobodil.

Jak popisuje, ve vězení na tom často byla lépe než ostatní, a to zejména díky tomu, že má právnické vzdělání, zná svá práva a nebojí se ozvat, a také díky mezinárodní podpoře. "Také nejsem úplně aktivista, kterého režim nesnáší, nejsem totiž islamista. Vím o tom, že mnoho lidí bylo mučeno, já ne," říká Masríová. Spolu s ostatními nicméně obývala velmi malé nevětrané cely, kde nejsou postele, spí se na zemi a každý má pro sebe asi 30 centimetrů na šířku a 150 na délku. "Byly jsme zavřené více než 18 hodin denně a když jsme byly venku, slunce jsme také příliš neviděly," dodává.

Je nyní opatrnější a snaží se, aby ji už nezatkli? Jak Masríová říká, pravdou je, že v Egyptě "nikdy nevíte, kdy vás znovu zavřou". "Není způsob, jak být opatrný. Věřím tomu, že jediný způsob, jak bojovat proti všem útokům, je nebát se bránit a bojovat za svá práva. Samozřejmě jsme lidé, takže se někdy bojíme, ale člověk nesmí dát najevo svou slabost. Když vím, že je potřeba protestovat, tak jdu, i když by hrozilo, že mě zatknou," uvedla.

Jinou možností by pak bylo opustit Egypt, což nechce, protože má stále dostatek energie a chce pomáhat ostatním. "Chci stále dělat to, čemu věřím," říká žena, která již v dětství při nehodě přišla o zrak na pravém oku. Toho ale prý nikdo nikdy nezneužil. "Jednou během protestů, když jsme se tři dívky schovávaly, aby nás nenašli, slyšely jsme, jak se vojáci blíží a zvuk zbraní. Tehdy jsem stála tím zdravým okem směrem k nim, tak jsem řekla kamarádce, jestli se můžeme prohodit, aby případně to oko nezasáhli," vypráví. "Tehdy nás ale nenašli, takže se nic nestalo a dělaly jsme si z toho legraci," dodává.

Přiznává, že pracovat v Egyptě pod neustálým tlakem je často psychicky vyčerpávající. "Je to válka a je v ní spousta bitev, některé vyhrajeme a množství jich prohrajeme. Ale důležité je pokračovat v naší práci. Když se stáhneme ze scény, věci se ještě zhorší jak pro nás, tak i pro nadcházející generace," dodala.

Deník Shopaholičky

Související

Výstava Tutanchamon - Jeho hrobka a poklady

Tajemství Tutanchamonovy hrobky známe už sto let. Prvenství si připsal Carter

Přesně před 100 lety Howard Carter učinil jeden z největších archeologických objevů všech dob. Vstoupil do Tutanchamonovy hrobky, kde spatřil mumii proslulého faraona i se slavnou zlatou maskou a dalšími poklady, které odtud archeologové vyzvedávali po několik dalších let. Několik lidí, kteří vstoupili do hrobky, později zemřelo za nejasných okolností. Měla je prý zabít faraonova kletba.

Více souvisejících

Egypt lidská práva Husní Mubarak Muhammad Mursí Knihovna Václava Havla

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Netflix

Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN

Společnost Netflix triumfovala v boji o získání legendárních studií Warner Bros. a HBO. V pátek ráno Netflix oznámil, že dosáhl dohody se společností Warner Bros. Discovery (WBD) o koupi legendárního televizního a filmového studia a jeho aktiv, včetně streamovací služby HBO Max, za částku 72 miliard dolarů. Toto oznámení podle CNN šokovalo Hollywood a přepsalo očekávání ohledně budoucího směřování WBD, která je zároveň mateřskou společností zmíněné televizní stanice.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 2 hodinami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 2 hodinami

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 6 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 8 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 10 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy