Jednání s válečným zločincem? Pro USA nic nového, tvrdí zkušený diplomat

Vývoj jde správným směrem

Trump původně nařídil stažení vojsk do 30 dnů, následně ale představitelé jeho administrativy upřesnili, že operace potrvá 4 měsíce, aby nedávno oznámili, že nebude žádný fixní časový rozpis, uvádí Dobbins. Dodává, že stažení mělo být původně bezpodmínečné, zatímco nyní je explicitně podmiňováno ziskem záruk ze strany Turecka ohledně jeho přístupu k syrským Kurdům, přičemž turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan v reakci na tento požadavek již vyčinil Trumpovu bezpečnostnímu poradci Johnu Boltonovi během jeho úterní návštěvy Ankary.

"Navzdory napětí s Ankarou jde tento vývoj zcela správným směrem a uznává, že kampaň proti IS není zcela dokončená a že Spojené státy mají stále závazky vůči svému největším partnerům v tomto boji, syrským Kurdům," deklaruje bývalý náměstek. Domnívá se, že změna strategie je rovněž důkazem vážného zmatku v Trumpově administrativě, kdy se představitelé na všech jejích úrovních snaží realizovat zjevně nepříliš připravené instrukce a nerealistická opatření.

Trumpovu oznámení záměru stáhnout vojska předcházel celkový zmatek ohledně politiky vůči Sýrii, zdůrazňuje Dobbins. Připomíná, že prezident tvrdí, že dal Pentagonu jasný termín pro odsun jednotek a odmítá ho prodloužit, ale v týdnech před prosincovým oznámením Bolton a jeho zmocněnec pro Sýrii James Jeffrey veřejně trvali na tom, že američtí vojáci zůstanou v Sýrii tak dlouho jako íránské jednotky a jejich spojenci, tedy dlouhodobě.

Šéf Bílého domu tedy buď nedává jasné instrukce svým klíčovým poradcům, nebo ti neberou jeho pokyny vážně, naznačuje vysloužilý diplomat. Doplňuje, že obě možnosti jsou důvodem ke znepokojení.

Přehodnotit postoj k Asadovi je na místě

V telefonickém rozhovoru ze 14, prosince, který předcházel oznámení o stažení amerických vojsk, se Trump s Erdoğanem dohodli, že Turecko převezme boj se zbytky IS v Sýrii, připomíná Dobbins. Deklaruje, že letmý pohled na mapu ukazuje, jak nepravděpodobný je takový scénář, jelikož zbytky IS vzdorují v izolovaných enklávách na syrsko-irácké, nikoliv syrsko-turecké hranici, přičemž území dělící Turecko od těchto džihádistů ovládají tisíce kurdských válečníků.

"Geografie dává jasně najevo, že jakékoliv budoucí tažení proti IS v údolí řeky Eufrat bude pravděpodobně vedeno Kurdy, nebo damašským režimem a jeho ruskými a íránskými spojenci," píše zkušený ex-diplomat. Vysvětluje, že Kurdové mohou vést tento boj pouze za předpokladu, že nebudou vystaveni útokům Turecka a budou nadále těžit z amerického vybavení a podpory amerického letectva, což zřejmě vyžaduje alespoň několik amerických předsunutých pozorovatelů v oblasti.

Možnost, že by území obsadila syrská vláda, je sice méně příznivá, ale stále lepší než ponechat zde nerušeně zbytky IS, míní Dobbins. Konstatuje, že postoj Washingtonu k syrskému režimu tedy musí být přehodnocen.

Syrský prezident Bašár Asad je sice válečný zločinec, ale USA dříve jednaly s dalšími politiky spadajícími do dané kategorie, například se srbským vůdcem Slobodanem Miloševićem a libyjským diktátorem Muammarem Kaddáfím, připomíná bývalý náměstek. Podotýká, že Írán se ze Sýrii nikdy zcela nestáhne, ale jeho přítomnost se sníží spolu s útlumem tamní občanské války, jejíž konec nabídne perspektivu mezinárodní pomoci na obnovu země, která by mohla ve výsledku vliv Teheránu omezit.

Američtí spojenci z Perského zálivu začínají s Asadem uzavírat pomyslný mír, aby mohli lépe čelit íránskému vlivu v Sýrii, zatímco evropské vlády si také začínají razit svou a s ohledem na poslední posuny v americké politice pravděpodobně nebudou pouze následovat Washington, míní Dobbins.

"Strategie Washingtonu za Obamy i Trumpa předpokládala působení škod vládě v Damašku skrze diplomatickou ostrakizaci a hospodářské sankce," vysvětluje někdejší diplomat. Dodává, že takový přístup je morálně uspokojivý a politicky výhodný, ale v praxi pouze prodlužuje syrský konflikt a udržuje Asada v závislosti na Íránu.