Dědictví Sovětů je pozitivnější než to americké, tvrdí veteráni protisovětského boje. Sověty vybudovaná armáda vydržela tři roky, ta americká ani ne měsíc, vysmívá se Putinův zmocněnec pro Afghánistán

Před třiceti lety se sovětské síly stáhly z Afghánistánu, ne nadarmo zvaného „pohřebiště impérií“. „Sovětský Vietnam“ je však dnes vnímám v Rusku i v Afghánistánu poněkud odlišně než tomu bylo dříve. Agentura The Associated Press (AP) reportuje, že Rusové i Afghánci vnímají dědictví Sovětů v Afghánistánu více příznivě než to americké.

To, co na počátku vypadalo jako rutinní operace na podporu spřáteleného režimu, se protáhlo na devět let trvající noční můru. Ačkoliv Sověti měli mnohonásobně větší a silnější armádu, nedařilo se jim porazit afghánské mudžáhidovce. Nakonec se SSSR ze země 15.února 1989 stáhl.

Pro vítězství mudžáhidovců byla podpora ze zahraničí, od USA, Pákistánu, ale i Číny. Veteráni vzpomínají, že sovětské letectvo představovalo pro afghánské bojovníky nerozluštitelnou překážku. Dodávka protileteckých raket jim umožnila ji rozlousknout. Ata Mohammad Noor, bývalý válečník, který bojoval proti sovětským vojskům a sloužil jako guvernér severní provincie Balkh od roku 2004 do roku 2018, se AP svěřil, že jeho vojáci sestřelili asi 20 sovětských letounů.

Nyní se však Noor účastní rozhovorů v Moskvě, jejichž oficiálním cílem je dosáhnout míru v Afghánistánu a kterých se účastní zástupci hnutí Tálibán i afghánská opozice. USA i oficiální afghánská vláda je považuje za provokaci a cílené podlamování jejich pozic.

Noor nevidí žádný problém v diskuzí s bývalým nepřítelem. Současné Rusko se dle něj poučilo a nebude chtít opakovat chybu, kterou učinil SSSR během invaze do Afghánistánu. Má za to, že Afghánci jsou unaveni z války a budou podporovat jakoukoliv stranu, která zajistí mír. Nicméně, Noor stále vnímá odchod SSSR jako den hrdosti pro Afghánce. „ Chudý národ se spoustou problémů, my porazili supervelmoc“.

Zamir Kabulov, zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán, přiznává, že SSSR ve vztahu k SSSR učinil řadu chyb. Např. vyvlastnil půdu, která patřila kmenovým náčelníkům – a tím z nich učinila své skálopevné nepřátele.

Podle Kabulova byla hlavní chyba SSSR, že se pokusil z Afghánistánu uskutečnit, to co nebyl a není, tj. socialistický stát. Ironicky podotýká, že totožnou chybu, ačkoliv na základě jiné ideologie, činí USA. Tvrdí, že SSSR se nicméně podařilo něco, co USA nejsou schopny zvládnout. Podle něj byla afghánská armáda vytvořená SSSR schopná obstát tři roky. „A co se týče té trénované Američany, naslouchejte Afgháncům. Nejsou si jistí, že by vydržela jediný měsíc“.

AP poznamenává, že skutečně i ti Afghánci, kteří bojovali proti SSSR, považují jeho dědictví za lepší než to, které zemi zanechává Washington. Jako Kabulov vyzdvihují silnou armádu a 400 lůžkovou vojenskou nemocnici, která je dodnes jedna z nejlepších v zemi. Někteří Afghánci tvrdí, že jakkoliv nemilosrdná, vláda komunistického prezidenta Muhammada Nadžíbulláha byla nemilosrdná byla méně zkorumpovaná než současná afghánská vláda.

Kabulov není jediným ruským představitelem, který vyzdvihuje ruskou armádu a vysmívá se té americké. Viktor Bondarev, předseda výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace Ruska a bývalý velitel ruských vzdušných sil, v říjnu vychválil působení ruské armády v Sýrii s tím, že má jen minimální ztráty na rozdíl od sovětské invaze do Afghánistánu a americké invaze do Iráku.   

Někteří sovětští veteráni stále považují rozhodnutí posledního sovětského vůdce, Michaila Sergejeviče Gorbačova stáhnout sovětské vojáky z Afghánistánu za špatné. Podle nich tím v podstatě zahodil všechen těžce vybojovaný postup a jen přispěl k tomu, že v zemi vypuklo chladnokrevné vyřizování účtů mezi různými frakcemi a následný chaos.

Kritici varují, že něco podobného se může stát i USA, pokud bude americký prezident Donald Trump trvat na stažení amerických vojáků ze země. Samotní Afgánci, zvláště ženy, se obávají, že odchod USA poslouží Tálibánu k tomu, aby opětovně uchopil moc a znovu zavedl svoji krutovládu. Nicméně, zároveň si nepřejí nic jiného než konec šarvátek a mír.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán Sovětský svaz Rusko USA (Spojené státy americké) Sovětská armáda

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

před 1 hodinou

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

před 1 hodinou

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

před 4 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

včera

včera

včera

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

včera

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy