„Američani vás prodají, nespoléhejte na ně, jen my vás ochráníme“. Asad pronesl ostrý projev, hodlá osvobodit celou Sýrii od „vetřelců“

„Každý coul Sýrie bude osvobozen a každý vetřelec je nepřítel, "řekl Asad ve svém nedělním projevu. Syrský prezident se též vymezil proti Američanům. „Pro ty skupiny, které sázejí na Američany, my říkáme, že Američané vás neochrání... Američané vás dají do kapes, aby vás mohli použít jako vyjednávací nástroj,".

Asad referoval na plánované stažení 2 000 stažení amerických vojáků ze severovýchodu Sýrie, kde působí jejich kurdští spojenci. Ti se obávají, že prázdné místo vyplní Turecko, které považuje hlavní vojenskou sílu Kurdů, Lidové obranné jednotky (YPG), za teroristy.

Syrští Kurdové proto začali jednat s Asadovými vojsky ohledně možné ochrany. Asad naznačil, že po stažení Američanů si přivlastní toto území. řekl, že jen ůstát dokáže ochránit skupiny v severní Sýrii,". Americký generál Paul LaCamera uvedl, že pokud začnou Kurdové spolupracovat s režimem, přeruší s nimi USA styky. 

Budoucnost Sýrie

Asadova vojska v posledních letech za významné pomoci Íránu a Ruska dobyla většinu země zpět. Zdá se, že Asad už se považuje za vítěze vleklé syrské války.

Ukazuje to jeho výzva k syrským uprchlíkům, aby se vrátili zpět do země. Od roku 2011, kdy vypukla syrská krize, asi polovina 20 miliónové syrské populace uprchla pryč. Návrat uprchlíků by bylo pro Asada velkým propagačním vítězstvím. Asad naznačil, že zahraniční státy jej cíleně blokují, neřekl však konkrétně, které to jsou.

Uprchlíci se však obávají, že by se jim režim mstil. Ačkoliv Asad tvrdí, že nezavede vůči uprchlíkům žádná odvetná opatření, zároveň dal jasně najevo, že to neplatí pro ty jedince, kteří podporovali či bojovali na straně rebelů.

Magazín Foreign Policy upozornil na to, že ačkoliv režim se pokouší vůči uprchlíkům nastavit příznivou tvář, mezi jeho syrskými podporovateli jsou nahlíženi jako zrádci. Uprchlíci též poukazují na to, že nemají kam jít, protože Asad jejich domovy nechal vyvlastnit a dát svým příznivcům.     

K návratu uprchlíků vyzývá i Rusko. Argumentuje tím, že by to výrazně ulevilo evropským zemím, které se zvláště politicky těžce vyrovnávají s migrační krizí. Podle komentátorů tím Rusko sleduje uznání autority Asadova režimu ze strany evropských zemí.

Sýrie je ve velmi špatném stavu a bude potřebovat dle odhadů 400 miliard dolarů dle režimu, 250 miliard dolarů dle OSN, na obnovu. Rusko ani Írán, které sami mají značné ekonomické problémy, takové množství peněz nemají a doufají, že se jim podaří přesvědčit mezinárodní komunitu, aby tyto prostředky vydala. Evropští činitelé však trvají na tom, že Asad je diktátor a ačkoliv se pomalu smiřují s tím, že bude dále vládnout, nehodlají mu pomáhat s rekonstrukcí země.

V Sýrii stále zůstává ostré ohnisko odporu vůči Asadově režimu v provincii Idlib. Moskva i Damašek tvrdí, že je centrem teroristů a islamistických radikálů a jako takové je třeba jí zlikvidovat. Proti nim však stojí Turecko, které je proti jakékoliv vojenské akci s tím, že by to vedlo k humanitární katastrofě. Rusko přistoupilo na vytvoření demilitarizované zóny, trvá však na tom, že je potřeba se zbavit „přítomnosti teroristických skupin“.

Rusko též kritizovala turecký plán na vytvoření bezpečné zóny na severovýchodě v případě stažení amerických vojsk. Trvá na tom, že přítomnost vojek třetí země na území suverénního státu, musí odsouhlasit vláda daného státu, tj. v tomto případě Damašek.