Islámský stát byl poražen, rány nezmizely. Jezídka podala otřesné svědectví

V roce 2014, pár měsíců předtím, než vojska teroristické organizace Islámský stát (IS) napadla irácké město Sindžár, zabili islámští extremisté mladého pohraničníka jménem Ismail ve městě Kočo, odkud pochází jezídská lidskoprávní aktivistka Nadja Muradová. Tato nositelka Nobelovy ceny za mír v komentáři pro server Washington Post vzpomíná, že poté, co se jí podařilo uprchnout z otroctví IS, uvědomila si, že Ismailova smrt byla předzvěstí dalšího vývoje.

Přeživší musejí být slyšet

Iráčané - nejen Jezídové, ale také Kurdové a Arabové, sunnité i ši'íté - znali IS dříve, než začal používat toto označení, konstatuje Muradová. Šlo podle ní o ideologii a dědictví války, jen nedokázali dát dohromady jednotlivé střípky.

"Ve své době byla Ismailova smrt považována jednoduše za tragédii. Nyní, jako přeživší, tyto signály chápeme lépe," pokračuje nositelka Nobelovy ceny. Připomíná, že minulý měsíc Bílý dům oznámil, že chalífát IS v Sýrii byl zlikvidován, ale Jezídové i další přeživší vědí, že byť byla organizace oslabena, rány, které po sobě zanechala, nezmizely.

Dokud nebudou ti, kteří přežili násilnosti IS, slyšet, nedostane se jim podpory a nestanou se součástí procesu usmíření, Irák a Sýrie se nikdy neuzdraví, domnívá se aktivistka. Apeluje, aby se pozornost soustředila na jezídské přeživší, vůči nimž IS postupoval s největší brutalitou.

Na 80 % Jezídů dodnes zůstává v uprchlických táborech na severu Iráku, kritizuje Muradová. Poukazuje, že tisíce z nich odešly do Evropy a další je budou následovat a podle některých odhadů Irák brzy přijde, podobně jako Turecko, o živoucí jezídskou populaci.

Aktivistka není tak pesimistická a věří, že Jezídové se jednoho dne vrátí do Sindžáru, kde jich kdysi žilo na 600 tisíc. Tento návrat považuje za klíčovou věc pro usmíření, ale soudí, že v daném procesu musí hrát roli irácké i mezinárodní úřady.

Sindžár totiž stále není bezpečný a ovládají ho milice bez centrální kontroly, vysvětluje laureátka Nobelovy ceny. Podotýká, že v oblasti jsou jen omezené zdroje potravin a pitné vody, ve městech, kde nadále stojí školy, chybějí učitelé, zatímco v bojích zničené nemocnice zatím nikdo nerekonstruoval.

Irácká vláda by měla podle aktivistky pracovat na zlepšení služeb v Sindžáru, aby se Jezídové mohli vrátit do svých domovů a zahájit proces usmíření. "Úřady by měly pracovat na tom, aby obnovily naší důvěru a naverbovaly místní do regionálních bezpečnostních složek," píše Muradová. Domnívá se, že ve chvíli, kdy bude oblast bezpečná a irácká vláda zahájí vydávání patřičných povolení, například v rámci Sindžárského akčního fondu na obnovu města, může začít rekonstrukce nemocnic a infrastruktury, která pomůže obnovit to, co bylo zničeno.

Znásilňování a genocida nejsou terorismus

Takový proces ovšem vyžaduje politické závazky, deklaruje nositelka Nobelovy ceny. Zdůrazňuje, že všichni přeživší, Jezídy nevyjímaje, musí být součástí diskuzí a vyjednávání, přičemž Jezídové požadují reparace za půdu, dobytek a majetek zničený IS a tyto nároky musejí být posouzeny na nejvyšších místech.  

"Irák musí také soudit bojovníky IS za sexuální násilí a další zločiny spáchané během genocidy, nejen za vágní obvinění z terorismu," pokračuje Muradová. Deklaruje, že bez uznání, že znásilňování bylo součástí zotročení, se Jezídové a další přeživší sotva mohou posunout dále, přičemž jako model spravedlnosti by mohly posloužit tribunály ustanovené kdysi pro Jugoslávii a Rwandu.

V neposlední řadě, irácká vláda a mezinárodní aktéři musejí pomoci při získávání důkazů o genocidě Jezídů i dalších útocích IS, ať už v podobě masových hrobů, dokumentů či výpovědí svědků, nabádá aktivistka. Ujišťuje, že Jezídové jsou připravení čelit svým trýznitelům před místními i mezinárodními soudy a být členy příslušných orgánů.

"Naše příběhy a hrdinství nesmějí být promrhány," uvádí laureátka Nobelovy ceny. Zmiňuje, že její příbuzný nedávno navštívil v syrské nemocnici vdovu po zabitém Ismailovi, přičemž šlo o prvního obyvatele města Kočo, který ji viděl od chvíle, kdy ji spolu s malým synem v roce 2014 spolu s tisíci dalších Jezídek a jezídksých dětí zajali džihádisté.

V zajetí v strávila žena téměř pět let a snažila se svým věznitelům plně vycházet vstříc, aby zachránila svého syna, nastiňuje Muradová. Dodává, že letos věznitelé ženy zahynuli při americkém náletu, Jezídce se podařilo utéct i s dítětem, avšak zhruba 100 metrů od frontové linie byla dvojice zasažena granátem. Syn nepřežil.

Vdova se nyní chce vrátit do města, kam patří, a její přání začít po smrti manžela i syna nový život označuje aktivistka za signál toho, co je třeba udělat pro trvalý mír a usmíření. "Je čas, aby to mezinárodní společenství postřehlo a nabídlo svou pomoc," apeluje Muradová.   

Související

FBI

Afghánci chtěli narušit americký svátek demokracie. FBI zakročila

Napětí před listopadovými prezidentskými volbami v USA roste a práce přibývá i tajným službám. Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI) se podařilo odhalit plán dvojice mužů, kteří chtěli zaútočit v den, kdy američtí občanů budou vybírat mezi viceprezidentkou Kamalou Harrisovou a exprezidentem Donaldem Trumpem. 

Více souvisejících

Islámský stát (IS) Jezídové Irák Sýrie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy