Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost John Bolton v roce 2007 vydal plamenné paměti, ve kterých detailně popsal veškeré kroky, které podnikl coby vládní představitel k obraně suverenity USA, připomíná vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Washington Post konstatuje, že většina hrozeb, proti kterým se Bolton vymezoval, byla triviální, jako například vzdálená možnost, že by Mezinárodní trestní soud vznesl obvinění vůči americkým vojákům.
Úzké národní zájmy
Bolton podobné hrozby přesto považoval za otázku principu a neváhal kvůli nim zhoršit vztahy se spojenci USA, uvádí Boot. Pokládá proto hypotetickou otázku, jak by Bolton reagoval, pokud by cizí mocnost požádala Spojené státy, aby se zřekly svého jaderného arzenálu, opustily své spojence, jako je Izrael, zastavily podporu velkým korporacím jako Boeing či Alcoa, přestaly vést špionáž v jiných zemích nebo zbavily prezidenta Trumpa úřadu dříve, než mu vyprší mandát.
"Přesto to jsou zhruba ekvivalenty požadavků, které Trumpova administrativa vznáší vůči Severní Koreji, Íránu, Venezuele a Číně - souběžně," píše historik. Dodává, že Trump a jeho tvrdou linii prosazující poradci sice nemají žádnou strategii pro dosažení těchto ambiciózních cílů, mimo impulzivních kroků a velkých nadějí, ale přesto se zdají zaskočení tím, že uvedené země vzdorují americkému nátlaku.
Trump a jeho tým si nedokážou představit, že by USA ustoupily v otázkách suverenity, ale očekávají, že jiné země to učiní, deklaruje publicista. Nechce sice klást morální rovnítko mezi Spojené státy a zmíněné diktatury, jak činí Trump, a věří, že Washington oprávněně požaduje konec severokorejského jaderného programu a nelegitimní venezuelské diktatury či ukončení íránské podpory svým regionálním spojencům a čínských krádeží duševního vlastnictví, ale na základě víry v lidská práva, svobodný obchod a mezinárodní právo.
Naopak Trump a Bolton tak činí pouze v "národním zájmu", zdůrazňuje Boot. Připomíná Trumpův projev v OSN, kde zopakoval, že jako prezident bude vždy klást Ameriku na první místo a stejně tak by měli činit i ostatní politici ve vztahu ke svým zemím, tudíž Pchjongjang, Peking, Caracas a Teherán vlastně pouze následují rady šéfa Bílého domu a jednají ve vlastním zájmu.
Historik tedy pokládá otázku, z jaké pozice Trump říká uvedeným zemím, jak se mají chovat, když je považuje za stejně suverénní jako Spojené státy. "Tím, že obětoval morální rozměr, zůstala mu pouze hrubá síla: Dělejte, co říkáme, nebo..." pokračuje Boot. Za problém označuje zřetelný nesoulad mezi maximalistickými požadavky a minimalistickými prostředky.
Pohled nepřítele
Čtyři výše uvedené režimy se obávají, že nemohou přežít, pokud se americkým požadavkům podvolí, vysvětluje historik. Poukazuje, že Kim Čong-un potřebuje jadernou zbraň, aby zamezil americké invazi či sjednocení Korejského poloostrova za jihokorejských podmínek, Si Ťin-pching si myslí, že potřebuje podporu průmyslovu a ekonomickou špionáž k udržení Komunistické strany Číny u moci, Ajatolláh Chámeneí soudí, že musí financovat zástupné skupiny a vyvíjet rakety, aby udržel legitimitu režimu a odstrašil nepřátele jako Izrael, Saúdskou Arábii či USA, zatímco Nicolás Maduro míní, že musí zůstat u moci, jinak ho čeká vězení či smrt.
V jejich uvažování je tedy podvolení se americkým požadavkům nebezpečnější než vzdor, konstatuje Boot. Připomíná, že Kuba, Írán a KLDR ukázaly, že lze přežít dlouhodobé americké sankce, a tak Trumpovy cla a sankce nemohou nikoho vystrašit. Diktátoři by možná uvažovali jinak, pokud by si mysleli, že vzdor povede k vojenské akci Spojených států, naznačuje publicista. Podotýká, že nyní ale dobře vědí, že Trump je "papírovým tygrem", který vrčí a řve, ale důsledně vyhýbá válce.
Boot očekával, že touto dobou Trump opustí své tvrdé požadavky a začne uzavírat zbytečné dohody jako v minulosti. "Největším rozdílem mezi NAFTA, kterou nenáviděl a USMCA, kterou miluje, je název," připomíná historik. Stále věří, že toto nakonec nastane i v jiných sporech, ale zatím je šéf Bílého domu překvapivě tvrdý, ačkoliv začíná mít podezření, že Boltonova tvrdá linie jej vede k fiaskům ohledně Venezuely, Severní Koreje a Íránu.
Odpovědí ale podle publicisty není ústup a ohlášení vítězství, ale sladění prostředků a cílů, ve zkratce vytvoření skutečné strategie. "Šokující, vím," dodává ironicky Boot. Míní, že Trump by se měl soustředit na jednotlivé problémy a nesnažit se vše vyřešit naráz, například nepřidávat si izraelsko-palestinská jednání do agendy, která je již tak dlouhá, ne začínat novou obchodní válku s Evropou, když ta stará s Čínou není vyřešená, a uvědomit si, že některé otázky nemají rychlé řešení, a tak se KLDR zkrátka svých jaderných zbraní nevzdá.
Trump by měl také zmírnit některé své požadavky, například se zaměřit pouze na ukončení čínských krádeží duševního vlastnictví místo souběžné snahy o zastavení čínské podpory klíčovým průmyslovým podnikům, doporučuje Boot. Dodává, že v případě Íránu by v centru pozornosti neměly být íránské zahraniční aktivity, ale zastavení jeho jaderného programu, což se již dříve podařilo prostřednictvím dohody, kterou Trump ovšem roztrhal.
"Dříve či později musí Trump zjistit, že pouhým blufováním nepřiměje silné protivníky, aby se podvolili," zdůrazňuje historik. Podotýká, že Trump se může stát úspěšným vyjednavačem jen tehdy, pokud se dokáže na svět podívat očima svých nepřátel, což si však žádá empatii, která ale v psychologickém portfoliu prezidenta zcela chybí.
Související
Americká cla na německá auta nejsou pryč se stolu, říká Bolton
Amerika se hemží politickými bestsellery. Které stojí za to si přečíst?
John Bolton , USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Írán , Severní Korea (KLDR) , Čína , Venezuela
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Izrael má v úmyslu rozšířit vojenskou operaci ve městě Rafah
před 1 hodinou
Západ smrt Raísího příliš nekomentuje. RB OSN držela minutu ticha
před 2 hodinami
Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě
před 3 hodinami
V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner
před 3 hodinami
Fiala nechápe návrh prokurátora ICC. Je to děsivé a nepřijatelné, vzkázal
před 4 hodinami
Chameneí vyhlásil pětidenní smutek za íránského prezidenta Raísího
před 5 hodinami
Dlouho očekávaný rozsudek padl. Soud rozhodl o odvolání Juliana Assangeho
před 5 hodinami
Prokurátor ICC požádal o zatykače na Netanjahua a šéfa Hamásu
před 6 hodinami
Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora
před 6 hodinami
Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr
před 6 hodinami
Stav Fica je po atentátu stabilizovaný. Komunikuje a zlepšuje se
před 6 hodinami
Policie eviduje další falešné vstupenky na hokejové MS. U O2 areny zadržela dva lidi
před 7 hodinami
Svět reaguje na smrt Raísího: Pákistán vyhlásil den smutku, kondoluje Rusko i Hamás
před 8 hodinami
Izrael popřel, že by se podílel na smrti íránského prezidenta Ebráhima Raísího
před 8 hodinami
Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby
před 9 hodinami
Biden pracuje na trvalém míru, který by zahrnoval vytvoření palestinského státu
před 9 hodinami
Vrtulník s Raísím našel turecký dron. Rusko zapojilo do pátrání desítky specialistů
před 10 hodinami
Pád vrtulníku s Raísím sleduje celý svět. Řada zemí nabídla Íránu pomoc
před 10 hodinami
Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?
před 11 hodinami
Íránský prezident Ebráhím Raísí zemřel při pádu vrtulníku. Uhořel i ministr zahraničí
Íránský prezident Ebráhím Raísí a ministr zahraničních věcí Hosejn Amír Abdollahján zahynuli při pádu vrtulníku, který se v neděli v husté mlze zhroutil v hornatém terénu.
Zdroj: Libor Novák