Válka, o které se nemluví: Tisíce mrtvých, mučení, podezření z válečných zločinů

Jedna z nejbrutálnějších, ale také nejméně známých bitev s militanty napojenými na teroristickou organizaci Islámský stát probíhá již osm let na Sinajském poloostrově, poukazuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník v něm nastiňuje, že v pouštních oblastech se egyptské armádě a policii stále nedaří vymýtit povstalectví, které pramení z deprivace a dalších místních problémů.

Šovinistická propaganda

Taktika egyptských bezpečnostních sil, která zahrnuje masové zátahy, bombardování a ostřelování v civilních oblastech, vyhnala z domovů desítky tisíc lidí a vyžádala si tisíce životů, uvádí renomovaný server. Dodává, že tisíce dalších osob byly zatčeny a vystaveny mučení.

"Válka získala mezinárodní rozměr: Má se za to, že Izrael provedl bezpočet vlastních náletů na egyptské území," pokračuje editorial. Za důvod, proč se o problému mluví relativně málo, označuje cílené úsilí egyptské autoritářské vlády zamezit veškerému nezávislému zpravodajství z oblasti.

Na Sinaji nemohou působit žádní egyptští ani zahraniční novináři, což platí i pro humanitární organizace jako Egyptský červený půlměsíc a Mezinárodní červený kříž, konstatuje washingtonský deník. Doplňuje, že zprávy o průběhu bojů v egyptskou vládou kontrolovaným tisku přinášejí téměř výhradně šovinistickou propagandu.

Zpráva lidskoprávní organizace Human Rights Watch - pečlivě sestavená na základě rozhovorů s desítkami obyvatel Sinaje a bývalých armádních příslušníků, kteří v oblasti sloužili, i dalších zdrojů - vnáší na konflikt nové světlo a přináší svědectví o masivním porušování lidských práv režimem prezidenta Abdala Fattáha Sísího, poukazuje americký server.

"Egyptská armáda a policie provádějí systematické a silně svévolné zatýkání, včetně dětí, únosy, mučení a mimosoudní popravy, kolektivní tresty a nucené vystěhovávání," cituje editorial z uvedené zprávy. Ta podle něj nabízí důkazy o tom, že egyptská armáda se uchyluje k nezákonným vzdušným i pozemním úderům, které si žádají velký počet civilních obětí, dětské nevyjímaje, a zakládá ozbrojené lokální milice, které nastolují vlastní vládu teroru.

Spálená země        

Taktika spálené země dle očekávání pouze přispívá k znepřátelení části půlmilionové populace na Sinaji, deklaruje Washington Post. Připomíná, že po šesti letech konfliktu povstalci zorganizovali nejhorší teroristický útok v egyptské historii, když v listopadu 2017 zabili v mešitě na severu poloostrova 311 lidí.

Egyptský režim odpověděl zintenzivněním represí a v následujících letech nechal zatknout na 5 tisíc osob, uvádí vlivný deník. Dodává, že jen málo z nich bylo formálně obviněno z nějakého zločinu, jak egyptské právo vyžaduje.  

Zpráva Human Rights Watch vyvolala očerňovací kampaň Sísího režimu proti organizaci a jednomu z jejích egyptských expertů, Amru Magdímu, konstatuje prestižní server. Podotýká, že jistý provládní komentátor jej nazval "teroristou", který bude dopraven zpět do Egypta a popraven.

"Taková extrémní rétorika jen podtrhuje míru, s jakou Sísího režim svou represí převyšuje předchozí egyptské diktatury," nebere si servítky Washington Post. Připomíná, že Human Rights Watch proto navrhuje Spojeným státům a dalším zemím, které Egyptu poskytují vojenskou pomoc a prodávají zbraně, aby svou podporu pozastavily do doby, než Sísího režim zlepší dodržování lidských práv a umožní nezávislé vyšetřování možných válečných zločinů na Sinaji.  

Pokud Sísího režim odmítá hnát k zodpovědnosti americká administrativa Donalda Trumpa, musí tak podle washingtonského deníku učinit americký Kongres. Jeden z jeho podvýborů ostatně minulý měsíc navrhl, aby uvolnění 260 milionů z celkového objemu vojenské pomoci Egyptu v roční hodnotě 1,3 miliardy dolarů bylo podmíněno zlepšením stavu lidských práv a demokracie v zemi.

Trumpova administrativa se ovšem v minulosti bránila takovým podmínkám s odkazem na dodatek o národně bezpečnostních zájmech, připomíná editorial. Dodává, že Kongres tedy musí tuto skulinu utěsnit, pokud chce skutečně prosazovat svůj vliv.

Související

Setkání egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího (vpravo) s předsedou amerického sboru náčelníků štábů generálem Charlesem Brownem v Káhiře 25. srpna 2024.

Hamás odmítá nové požadavky Izraele na příměří v Gaze

V neděli se v Káhiře neuskutečnila dohoda o příměří v Gaze. Ani Hamas, ani Izrael nepřijali navrhované kompromisy, které předložili zprostředkovatelé. Tato situace podle dvou egyptských bezpečnostních zdrojů zpochybňuje šance na úspěch v posledním pokusu, podporovaném USA, ukončit deset měsíců trvající konflikt.

Více souvisejících

Egypt Islámský stát (IS) Abd Fattáh Sísí armáda Egypt lidská práva válečné zločiny

Aktuálně se děje

před 2 minutami

před 58 minutami

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy