Americké nálety v Sýrii: analytička vysvětlila, proč Biden nařídil útok

Útoky na Američany se stupňují

Během první vojenské akce, kterou podnikl americký prezident Joe Biden, vypálily dva letouny F-15E sedm střel na příhraniční stanoviště a zničila budovy užívané prominentními, Íránem podporovanými ši'ítskými milicemi Kata'ib Hizballáh a Kata'ib Sajjíd Šuhadá, nastiňuje analytička. Odkazuje na prohlášení mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho, že rozhodnutí udeřit bylo učiněno v reakci na nedávné útoky na americké a koaliční síly v Iráku.

Uvedené milice působící také v Iráku jsou podle autorky komentáře íránské nástroje, které v posledních letech konstantně útočí na americké vojáky a vojenská a diplomatická sídla v bagdádské "zelené zóně", přičemž své útoky podstatně vystupňovaly po atentátu na velitele íránských revolučních gard, generála Kásima Sulejmáního v lednu 2020.

Jen v letošním únoru došlo v Iráku ke třem útokům na Američany, které lze přičíst zmíněným proíránským silám, poukazuje Carlinová. Doplňuje, že 16. února zabila raketa vypálená nedaleko Arbílu jednoho civilního amerického pracovníka a zranila pět dalších a jen o týden později přistály tři rakety nedaleko americké ambasády v Bagdádu, kterou lehce poškodily.

"Ačkoliv Bidenovo rozhodnutí zaútočit na íránské spojence v Sýrii bylo kritizováno některými demokratickými i republikánskými zákonodárci, prezident stojí pevně na své pozici, že nálety byly v souladu s americkým právem na sebeobranu," pokračuje analytička. Dodává, že šéf Bílého domu následně varoval Teherán, aby postupoval opatrně, a tamnímu režimu vzkázal, že nemůže jednat "beztrestně".

Carlinová ze syrské operace vyvozuje, že Biden je ochoten použít sílu při obraně amerických životů. Operaci přesto hodnotí jako jistou anomálii vzhledem k tomu, co víme o přístupu nového prezidenta vůči Íránu.

Končí smířlivý přístup?

Pro Bidena zůstává prioritou obnovení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015, míní analytička. Konstatuje, že Teherán si je toho vědom a téma využívá jako páku na novou americkou administrativu.

Írán od počátku Bidenova prezidentství hrozí, že zastaví inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii, produkuje nebezpečné množství uranových kovů, které lze vojensky využít, a zadržel jihokorejský tanker ve snaze přimět Soul k uvolnění miliard dolarů na zmrazených íránských zahraničních kontech, shrnuje autorka komentáře. Dodává, že krom těchto provokací zaúkoloval Teherán své spojence v regionu, aby prováděli útoky směřující proti americkým zájmům v Iráku, Jemenu a Sýrii.

"Až do syrské operace z 26. února držela Bidenova administrativa vůči Íránu smířlivý přístup," pokračuje Carlinová. Připomíná, že tři dny před náletem například jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že dosáhlo dohody s Washingtonem na uvolnění miliard dolarů na íránských zmražených účtech, navíc Bidenova administrativa odstranila húsijské povstalecké skupiny v Jemenu ze seznamu zahraničních teroristických skupin, přestože jen dva dny poté musela tyto proíránské síly opět varovat, aby zastavily pokračující teroristické akce proti civilistům.

Bidenovo rozhodnutí zaútočit na íránské spojence v Sýrii považuje analytička za správné, jelikož tato odveta může změnit dojem Teheránu, že nová americká administrativa má vysokou míru tolerance vůči proíránským silám a jejich útokům na americké občany a zájmy. Carlinová nicméně očekává, že Írán bude v následující době prostřednictvím svým milicí v regionu dále testovat Bidenovu odhodlanost.

"Bidenova administrativa by měla minimalizovat další ústupky Íránu a spolupracovat s Izraelem a svými spojenci v Perském zálivu na koordinaci (postupu) a odstrašení jeho (íránských) regionálních ambicí," apeluje závěrem autorka komentáře.