Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Lhůta začne plynout od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.
Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po asi šestihodinovém jednání v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.
"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (ve středu) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," prohlásil Erdogan podle agentury TASS. Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.
"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.
Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.
Erdogan označil dnešní ujednání s Putinem za "historickou dohodu", pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.
Dnes večer mělo na severovýchodě Sýrie vypršet pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Turecko poté dočasně přerušilo ofenzivu, kterou zahájilo proti syrským kurdským milicím 9. října poté, co USA oznámily, že se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z IS, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.
Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území.
Vojenský expert Viktor Murachovskij listu Vedomosti řekl, že rusko-turecká dohoda nebude od Ruska vyžadovat vyslání nějakých výraznějších posil do Sýrii, postačí podle něj dodatečná jednotka vojenské policie a bezpilotní stroje, protože řeč jde o kontrole a monitorování poměrně velkého území.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Vladimír Putin , Turecko , Sýrie , Kurdové
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
před 2 hodinami
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
před 3 hodinami
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
před 4 hodinami
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
před 4 hodinami
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
před 5 hodinami
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
před 6 hodinami
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
před 8 hodinami
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
před 9 hodinami
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
před 9 hodinami
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
před 10 hodinami
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
před 11 hodinami
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
před 12 hodinami
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
před 13 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
včera
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
včera
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
včera
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
včera
Trump zavedl poplatek 20 procent z hodnoty nákladu za proplutí Hormuzským průlivem
včera
Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Zdroj: Libor Novák