Erdogan dal po jednání s Putinem Kurdům 150 hodin na stažení

Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Lhůta začne plynout od středy 23. října. Splnění tohoto ujednání poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků.

Prohlásil to podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na společné tiskové konferenci s ruským protějškem Vladimirem Putinem po asi šestihodinovém jednání v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.

"Během 150 hodin (kurdské jednotky) opustí třicetikilometrovou zónu. Odpočítávání této lhůty začne zítra (ve středu) v 12:00 místního času. Po uplynutí poskytnutých 150 hodin začne rusko-turecké hlídkování západně a východně od místa operace Pramen míru," prohlásil Erdogan podle agentury TASS. Společné hlídky se mají pohybovat do hloubky deseti kilometrů syrského území od tureckých hranic. Kurdské milice se podle Erdogana mají stáhnout také z měst Manbidž a Tall Rifaat, které představovaly hlavní cíle turecké ofenzívy.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že turecká vojenská operace v Sýrii prozatím nepokračuje a že další vývoj situace závisí na stažení kurdských sil. Tomuto stažení Kurdů mají napomoci i ruští vojenští policisté a syrští vojáci, kteří 23. října po poledni místního času (11:00 SELČ) vstoupí do syrské oblasti přiléhající k turecké operaci v Sýrii. Lavrov uvedl také, že Rusko a Turecko budou společně monitorovat situaci, aby zajistily plnění úmluvy ze Soči.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle TASS poznamenal, že k hlídkování na severu Sýrie budou zapotřebí další posily a technika. Šojgu podle agentury Reuters také řekl, že podle odhadu Moskvy ze zajetí na severu Sýrie uprchlo asi 500 lidí, včetně islamistických bojovníků, ale byla podniknuta opatření k jejich opětovnému dopadení.

"Je důležité nepřipustit, aby operací tureckých sil využili členové teroristických organizací, včetně Islámského státu, jejichž bojovníci jsou v zajetí u kurdských jednotek a pokoušejí se utéci na svobodu," prohlásil ruský prezident Putin.

Putin zdůraznil, že jednání s tureckým prezidentem umožnila dosáhnout řešení, které bude mít osudový význam pro budoucnost Sýrie. Země má být zbavena "nezákonné cizí vojenské přítomnosti" a Rusko a Turecko se podle Putina shodují v názoru na nezbytnosti zachovat územní celistvost Sýrie. Práva a zájmy Kurdů mají být naplněna v dialogu s Damaškem.

Erdogan označil dnešní ujednání s Putinem za "historickou dohodu", pokud jde o boj proti terorismu, zachování územní celistvosti a politické jednoty Sýrie, jakož i návratu uprchlíků.

Dnes večer mělo na severovýchodě Sýrie vypršet pětidenní příměří, které minulý týden s Ankarou vyjednaly Spojené státy. Turecko poté dočasně přerušilo ofenzivu, kterou zahájilo proti syrským kurdským milicím 9. října poté, co USA oznámily, že se z regionu stáhnou. Milice syrských Kurdů se roky bily po boku Američanů proti teroristům z IS, ale Turecko i tyto kurdské bojovníky označuje za teroristy.

Ankara tvrdí, že chce zřídit bezpečnou zónu na syrském území u turecké hranice v hloubce asi 30 kilometrů a délce 120 kilometrů, a požaduje, aby se syrské kurdské oddíly stáhly z oblasti u hranice, kde chce Turecko zřídit zónu pro bezpečný návrat syrských uprchlíků ze svého území.

Vojenský expert Viktor Murachovskij listu Vedomosti řekl, že rusko-turecká dohoda nebude od Ruska vyžadovat vyslání nějakých výraznějších posil do Sýrii, postačí podle něj dodatečná jednotka vojenské policie a bezpilotní stroje, protože řeč jde o kontrole a monitorování poměrně velkého území.

Související

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Vladimír Putin Turecko Sýrie Kurdové

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 3 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 4 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 9 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 9 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 10 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy