Erdogan hrozí Kurdům: Boje v Sýrii budou obnoveny

Erdogan řekl, že pokud bude tato dohoda do úterního večera dodržena, pak bude otázka bezpečnostní zóny vyřešena. Pokud ne, operace Pramen míru bude obnovena. Erdoganovi nebude vadit, když do oblastí vyklizených Kurdy vstoupí syrská armáda podporovaná Ruskem.

Prezident dále zopakoval, že Turecko chce do takto zabezpečené zóny, která bude dlouhá 440 a široká 32 kilometrů, přesunout ze svého území jeden až dva miliony syrských uprchlíků. Území u turecké hranice obývají hlavně syrští Kurdové. Turecko v tomto pásmu území hodlá zřídit 12 pozorovacích postů a prezident řekl, že Ankara zakročí, pokud "se syrská vláda dopustí chyby". Podle něj musí stažení Kurdů zajistit USA.

Velitel syrských kurdských oddílů Maslúm Abdí řekl kurdské televizi, že Kurdové učiní vše pro úspěch příměří. Jiný kurdský zástupce Razan Hiddo ale upozornil, že kurdské obyvatelstvo odmítne žít v oblasti okupované Tureckem.

Navzdory čtvrteční dohodě byla dnes z hranice stále hlášena palba a podle nové bilance 12 mrtvých civilistů. Mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová k tomu řekla, že začít plnit dohodu o příměří si vyžádá nějaký čas. Erdogan na setkání s novináři popřel, že se v Sýrii stále bojuje. Podle Mustafy Baliho z arabsko-syrské koalice Turecko příměří porušuje.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes prohlásil, že dohoda o ukončení bojů není skutečné příměří. "Tak zvané příměří není to, co jsme očekávali. Vlastně to příměří není, je to požadavek na kapitulaci Kurdů. Musíme zopakovat svou výzvu, aby Turecko definitivně svou vojenskou akci ukončilo, stáhlo své síly a respektovalo mezinárodní humanitární právo," řekl Tusk.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v Bruselu tureckou ofenzívu označil za "šílenost" a řekl, že to, co se v minulých dnech dělo v Sýrii, je velkou chybou NATO a Západu. Hodlá se spolu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a britským premiérem Borisem Johnsonem sejít s Erdoganem. Podle něj bude vina Turecka, jestliže teroristé z Islámského státu (IS) obnoví svou činnost. Jejich zajatce drží Kurdové ve věznicích na severu Sýrie, ale za bojů by se tito vězni mohli dostat na svobodu.

V táboře Al-Húl je na 70.000 lidí a z nich mnozí jsou příbuzní bojovníků IS. Jedna z těchto žen, která je Francouzska, dnes řekla agentuře AFP, že půlka z žen členů IS chce turecké ofenzívy využít, z tábora odejít a vrátit se do "chalífátu", jaký vyhlásil IS v roce 2014 na severu Iráku a Sýrie. Ostatní se ale bojí, protože by jinde skončily ve věznicích a odloučené od svých dětí.