Reuters: Roste počet migrantů z Libanonu. Raději se utopí v moři, než aby se vrátili domů

Od libanonských břehů roky odplovají lodě s uprchlíky, kteří se chtějí dostat k evropským břehům. Nejblíže je Kypr a na lodích dříve bývali hlavně Syřané a Palestinci. V poslední době se k nim přidává stále víc Libanonců.

Patří k nimi i Muhammad Ghandúr, který si nikdy nemyslel, že by se na takovou cestu vydal. Kypřané ho ale nepřijali a přinutili k návratu, napsala agentura Reuters.

Ghandúr má sedm dětí a v době prohlubující se ekonomické krize je není schopen uživit. "V Libanonu nás zabíjí chudoba. Já a děti buď zemřeme na ulici, nebo se z nás stanou kriminálníci," tvrdí Ghandúr, který je zpět v libanonském Tripolisu a s početnou rodinou se tísní v matčině bytě. Kolik přesně Libanonců se na Kypr vydalo, se neví. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaregistroval mezi červencem a polovinou září 21 lodí. Loni to bylo za celý rok 17. Kyperské úřady tento nárůst v době koronaviru znepokojil.

Ghandúrův člun, na němž byla celá jeho rodina i další příbuzní, dorazil na pláž u Larnaky po 28hodinové plavbě. Několik dní žili v táboře, byli otestování na covid-19, nedostali možnost požádat o azyl a byli vráceni do Libanonu. "S tím jsem nepočítal, měli nás raději nechat utopit se, to je lepší než se vrátit," řekl Ghandúr. Kyperské úřady přiznávají, že v září vrátily zpět 230 Libanonců a Syřanů, kteří dorazili v pěti lodích. Ghandúr se na cestu připravil, v srpnu se sbalil, prodal nábytek a přinutil starší syny zpeněžit staré železo, aby mohl koupit člun.

"Nemůžete lidi posílat hromadně pryč, aniž přezkoumáte jejich žádosti," řekl Bill Frelick z úřadu pro uprchlíky organizace Human Rights Watch. Libanon sice neválčí a ekonomické strádání není důvod žádat o azyl, tamní vleklá krize ale může pro některé Libanonce znamenat takové ohrožení, že mohou uprchlický status získat, tvrdí Frelick.

"Human Rights Watch accused Cypriot marine police officers of beating some migrants & making threats. @hrw said coast guard vessels attempted to swamp migrant boats by circling them at high speed & abandoned at least 1 boat at sea without food or fuel."https://t.co/cH16yDcTtW pic.twitter.com/HcvwZeRr2G

— Bill Frelick (@BillFrelick) October 1, 2020

Libanonci Kypřanům vysvětlovali, že mají obavy z násilí a nestability a nechtějí se vrátit. Někteří popsali tvrdý postup Kypřanů. Na lodi, na níž byl Šamsaddín Kirdí bylo 52 lidí, Kypřané ji několikrát poškodili a odvlekli k břehu. Ghandúr nepřátelské přijetí na Kypru nečekal. Už dříve, v době vrcholící uprchlické krize v letech 2015 a 2016, se snažil najít práci v Německu a setkal se tam s laskavostí. "Tentokrát s námi ale jednali jako se psy," řekl. Přesto je stejně jako Kirdí odhodlán zkusit to znovu.

Ne všichni ale takové dobrodružství přežijí. Zeť a synovec Mizhara Abdalhamída Muhammada byli na lodi ponechané osudu s dalšími 50 muži, ženami a dětmi několik dní. Nakonec jí sice u libanonských břehů pomohli záchranáři OSN, ale naživu bylo už jenom 36 lidí, Muhammadovi příbuzní mezi nimi nebyli.

Zoufalé příběhy o svých pokusech dostat se do Evropy popisují i Tunisané, o nichž napsala agentura AFP. "Buď zemřeme všichni, nebo se setkáme v Evropě," tvrdí rodina Hujdžaových z pobřežního Sfaxu. Jejich příbuzní na cestě zahynuli a oni sami byli dvakrát neúspěšní. Přesto se chystají na cestu znovu. V některých částech Tuniska míra nezaměstnanosti dosahuje 30 procent a zatímco v minulosti se rodiny snažily mladším členům emigraci vymluvit, dnes se na ni vydávají celé. Doufají, že nebudou vyhoštěni tak snadno jako jednotlivci.

"Kdybych měla člun, pokusila bych se s celou rodinou znovu," tvrdí Mabrúka, matka několika dětí, mezi nimiž je 22letý ochrnutý syn. Mabrúka žije s dětmi, sestrou a jejími dětmi v chudém domě ve Sfaxu. Na elektřinu jsou napojeni načerno, k jídlu na den pro všech devět je pár rajčat, paprik a tři vajíčka. Někdy nic jiného než šneci. Manžel Raúf vydělával sběrem plastových lahví denně 20 dínárů (190 korun). Když dala rodina dohromady mnohaleté úspory, vydala se v červenci na Středozemní moře a pak ještě jednou v srpnu. Chtěli se dostat do Itálie, kde doufali, že jim známí pomohou. V obou případech je vrátila zpět tuniská pobřežní hlídka a Raúf je nyní ve vězení kvůli ohrožení nezletilé osoby. Ve skupině byla jeho 12letá dcera, která bydlí sice jen deset kilometrů od moře, ale až do útěku ho nikdy neviděla a měla strach.

Nejstarší syn je odkázaný na lůžko od nehody, při níž před pěti lety ochrnul. Rodina má doklady, které ji opravňují požadovat péči ve státní nemocnici, ale potřebnou službu poskytují jenom soukromé ústavy. Tunisané začali ve velkém prchat po revoluci v roce 2011, kdy jich dorazilo do Itálie 20.000. Pak se příliv zpomalil, od roku 2017 uprchlíků znovu přibývá. Za prvních osm měsíců letošního roku se do Itálie dostalo 8000 Tunisanů. Nevládní organizace tvrdí, že na cestu se teď vydávají celé rodiny, ne jen mladí lidé, jak tomu bývalo dřív. Na moři se ocitá stále víc dětí - letos úřady zachytily při plavbě 250 nezletilých.

"Kdybych byla na jejich místě, udělala bych to taky," říká o Mabrúčině rodině její sestra Marjam, i když v roce 2018 při pokusu dostat se do Evropy zemřel její manžel a syn. "Ať jsou tam podmínky jakékoli, život Itálii musí být lepší než v Tunisku," dodává.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci libanon Kypr EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové

Velká Británie se domnívá, že evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by mohly být realizovány s výrazně menším počtem vojáků, než jaký minulý týden požadoval prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten v případě mírové dohody hovořil o potřebě 100 000 až 150 000 příslušníků ozbrojených sil na ukrajinském území, avšak britské obranné zdroje naznačují, že by šlo o řádově nižší jednotky, pohybující se v řádu několika desítek tisíc, nebo dokonce méně.

včera

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřijme přítomnost vojenských jednotek NATO na Ukrajině v rámci jakékoli mírové dohody. Tato slova pronesl po jednáních s americkými představiteli v Saúdské Arábii, kde se obě strany dohodly na zahájení vyjednávání o ukončení války.

včera

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem

Evropská unie zvažuje investice do zahraniční infrastruktury pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a přechod na dlouhodobé kontrakty, aby snížila vysoké ceny energie, které poškozují evropský průmysl. Vyplývá to z návrhu dokumentu Evropské komise, který získal server Politico.

včera

Vladimir Putin

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?

První kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa k dosažení dohody o Ukrajině vyvolaly v Moskvě bouři emocí. Ruská média, která v posledních třech letech hlásala odklon od „dekadentního“ Západu směrem k Číně a Severní Koreji, nyní s nadšením citují západní zdroje, píše Politico.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Washington a Moskva se dohodly na vytvoření vysoce postaveného vyjednávacího týmu, který bude hledat možnosti ukončení války na Ukrajině. Kromě toho mají USA a Rusko zahájit jednání o ekonomické spolupráci a postupně obnovit personální obsazení ambasád.

včera

včera

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno včera

včera

včera

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

včera

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

včera

včera

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

včera

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy