Reuters: Roste počet migrantů z Libanonu. Raději se utopí v moři, než aby se vrátili domů

Od libanonských břehů roky odplovají lodě s uprchlíky, kteří se chtějí dostat k evropským břehům. Nejblíže je Kypr a na lodích dříve bývali hlavně Syřané a Palestinci. V poslední době se k nim přidává stále víc Libanonců.

Patří k nimi i Muhammad Ghandúr, který si nikdy nemyslel, že by se na takovou cestu vydal. Kypřané ho ale nepřijali a přinutili k návratu, napsala agentura Reuters.

Ghandúr má sedm dětí a v době prohlubující se ekonomické krize je není schopen uživit. "V Libanonu nás zabíjí chudoba. Já a děti buď zemřeme na ulici, nebo se z nás stanou kriminálníci," tvrdí Ghandúr, který je zpět v libanonském Tripolisu a s početnou rodinou se tísní v matčině bytě. Kolik přesně Libanonců se na Kypr vydalo, se neví. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zaregistroval mezi červencem a polovinou září 21 lodí. Loni to bylo za celý rok 17. Kyperské úřady tento nárůst v době koronaviru znepokojil.

Ghandúrův člun, na němž byla celá jeho rodina i další příbuzní, dorazil na pláž u Larnaky po 28hodinové plavbě. Několik dní žili v táboře, byli otestování na covid-19, nedostali možnost požádat o azyl a byli vráceni do Libanonu. "S tím jsem nepočítal, měli nás raději nechat utopit se, to je lepší než se vrátit," řekl Ghandúr. Kyperské úřady přiznávají, že v září vrátily zpět 230 Libanonců a Syřanů, kteří dorazili v pěti lodích. Ghandúr se na cestu připravil, v srpnu se sbalil, prodal nábytek a přinutil starší syny zpeněžit staré železo, aby mohl koupit člun.

"Nemůžete lidi posílat hromadně pryč, aniž přezkoumáte jejich žádosti," řekl Bill Frelick z úřadu pro uprchlíky organizace Human Rights Watch. Libanon sice neválčí a ekonomické strádání není důvod žádat o azyl, tamní vleklá krize ale může pro některé Libanonce znamenat takové ohrožení, že mohou uprchlický status získat, tvrdí Frelick.

"Human Rights Watch accused Cypriot marine police officers of beating some migrants & making threats. @hrw said coast guard vessels attempted to swamp migrant boats by circling them at high speed & abandoned at least 1 boat at sea without food or fuel."https://t.co/cH16yDcTtW pic.twitter.com/HcvwZeRr2G

— Bill Frelick (@BillFrelick) October 1, 2020

Libanonci Kypřanům vysvětlovali, že mají obavy z násilí a nestability a nechtějí se vrátit. Někteří popsali tvrdý postup Kypřanů. Na lodi, na níž byl Šamsaddín Kirdí bylo 52 lidí, Kypřané ji několikrát poškodili a odvlekli k břehu. Ghandúr nepřátelské přijetí na Kypru nečekal. Už dříve, v době vrcholící uprchlické krize v letech 2015 a 2016, se snažil najít práci v Německu a setkal se tam s laskavostí. "Tentokrát s námi ale jednali jako se psy," řekl. Přesto je stejně jako Kirdí odhodlán zkusit to znovu.

Ne všichni ale takové dobrodružství přežijí. Zeť a synovec Mizhara Abdalhamída Muhammada byli na lodi ponechané osudu s dalšími 50 muži, ženami a dětmi několik dní. Nakonec jí sice u libanonských břehů pomohli záchranáři OSN, ale naživu bylo už jenom 36 lidí, Muhammadovi příbuzní mezi nimi nebyli.

Zoufalé příběhy o svých pokusech dostat se do Evropy popisují i Tunisané, o nichž napsala agentura AFP. "Buď zemřeme všichni, nebo se setkáme v Evropě," tvrdí rodina Hujdžaových z pobřežního Sfaxu. Jejich příbuzní na cestě zahynuli a oni sami byli dvakrát neúspěšní. Přesto se chystají na cestu znovu. V některých částech Tuniska míra nezaměstnanosti dosahuje 30 procent a zatímco v minulosti se rodiny snažily mladším členům emigraci vymluvit, dnes se na ni vydávají celé. Doufají, že nebudou vyhoštěni tak snadno jako jednotlivci.

"Kdybych měla člun, pokusila bych se s celou rodinou znovu," tvrdí Mabrúka, matka několika dětí, mezi nimiž je 22letý ochrnutý syn. Mabrúka žije s dětmi, sestrou a jejími dětmi v chudém domě ve Sfaxu. Na elektřinu jsou napojeni načerno, k jídlu na den pro všech devět je pár rajčat, paprik a tři vajíčka. Někdy nic jiného než šneci. Manžel Raúf vydělával sběrem plastových lahví denně 20 dínárů (190 korun). Když dala rodina dohromady mnohaleté úspory, vydala se v červenci na Středozemní moře a pak ještě jednou v srpnu. Chtěli se dostat do Itálie, kde doufali, že jim známí pomohou. V obou případech je vrátila zpět tuniská pobřežní hlídka a Raúf je nyní ve vězení kvůli ohrožení nezletilé osoby. Ve skupině byla jeho 12letá dcera, která bydlí sice jen deset kilometrů od moře, ale až do útěku ho nikdy neviděla a měla strach.

Nejstarší syn je odkázaný na lůžko od nehody, při níž před pěti lety ochrnul. Rodina má doklady, které ji opravňují požadovat péči ve státní nemocnici, ale potřebnou službu poskytují jenom soukromé ústavy. Tunisané začali ve velkém prchat po revoluci v roce 2011, kdy jich dorazilo do Itálie 20.000. Pak se příliv zpomalil, od roku 2017 uprchlíků znovu přibývá. Za prvních osm měsíců letošního roku se do Itálie dostalo 8000 Tunisanů. Nevládní organizace tvrdí, že na cestu se teď vydávají celé rodiny, ne jen mladí lidé, jak tomu bývalo dřív. Na moři se ocitá stále víc dětí - letos úřady zachytily při plavbě 250 nezletilých.

"Kdybych byla na jejich místě, udělala bych to taky," říká o Mabrúčině rodině její sestra Marjam, i když v roce 2018 při pokusu dostat se do Evropy zemřel její manžel a syn. "Ať jsou tam podmínky jakékoli, život Itálii musí být lepší než v Tunisku," dodává.

Související

Více souvisejících

uprchlíci libanon Kypr EU (Evropská unie) Human Rights Watch

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy