V Idlibu přituhuje: Syrští a turečtí vojáci na sebe útočí, řada mrtvých. Splní Erdogan hrozbu?

Nejméně šest tureckých vojáků bylo dnes zabito a několik dalších utrpělo zranění v provincii Idlib na severozápadě Sýrie při ostřelování vedeném syrskými vládními vojsky. Ankara ostřelování opětovala a zabila tři desítky syrských vojáků, řekl podle agentury TASS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zemřelo při turecké odvetě 13 syrských vojáků.

SOHR, která dění v Sýrii monitoruje z Británie prostřednictvím svých zdrojů z místa, podle agentury AFP nejprve uvedla, že turecká armáda v reakci na ostřelování svých jednotek zabila šest syrských vojáků a dalších 20 zranila. Později bilanci mrtvých zvýšila na 13. Vzájemné ostřelovaní následovalo podle agentury AP poté, co o víkendu do provincie Idlib vjel velký turecký vojenský konvoj.

Turecko má v oblasti bojů na severozápadě Sýrie několik pozorovatelských stanovišť v rámci dohody, kterou Ankara uzavřela v roce 2018 s Ruskem.

Recep Tayyip Erdogan minulý pátek pohrozil novou vojenskou operací v Sýrii, pokud se situace v provincii Idlib rychle nevyřeší. Kvůli bojům totiž k hranicím utekly od loňska statisíce Syřanů.

Rusko, které je v Sýrii spojencem tamního prezidenta Bašára Asada, dnes k zabití tureckých vojáků uvedlo, že syrské jednotky útočily proto, že nebyly předem informovány o turecké operaci. To ale Ankara popřela. "Turecko poskytuje pravidelně a neustále informace Rusku, které bylo informováno i o poslední akci. Není pravda, že nesdílíme informace. Jako obvykle jsme použili nastavený mechanismus," napsal dnes na twitteru mluvčí turecké vládní strany Ömer Çelik.

Podle Erdogana zabily turecké síly 30 až 35 syrských vojáků v odvetě za zabití čtyř vojáků syrskou armádou. Erdogan dnes novinářům před odletem na Ukrajinu rovněž řekl, že turecké vojenské velení je v kontaktu s ruským velením. Moskva je v syrské občanské válce spojencem režimu tamního prezidenta Bašára Asada a Turecko podporuje některé povstalecké skupiny.

V provincii Idlib nyní zuří největší boje v syrské občanské válce. Tato oblast je totiž poslední provincií, kterou se syrskému režimu ještě nepodařilo dostat zpět pod kontrolu od vypuknutí války v roce 2011. Značnou část provincie kontroluje někdejší syrská odnož teroristické sítě Al-Káida a menší skupiny odpůrců syrské vlády.

Ofenzivu v Idlibu zahájila syrská armáda loni v dubnu a do srpna, kdy bylo vyjednáno křehké příměří oznámené Moskvou, tam zahynula tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo podle OSN opustit domovy. Boje znovu zesílily koncem listopadu. Od té doby uprchly k tureckým hranicím další statisíce Syřanů, většinou žen a dětí.

Související

Sýrie

Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků

Deset let od propuknutí války v Sýrii situace v zemi stále není bezpečná pro návrat uprchlíků. Podle agentury Reuters to dnes uvedli vyšetřovatelé OSN, kteří se zabývají válečnými zločiny. Míra násilí se podle jejich informací v Sýrii zvyšuje, nadále rovněž dochází k porušování lidských práv, včetně svévolného zatýkání ze strany vládních sil.

Více souvisejících

Syrská krize Turecká armáda Sýrie Turecko Recep Tayyip Erdogan uprchlíci Ruské angažmá v Sýrii

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy