NÁZOR - Syrská občanská válka bude trvat již deset let, boje vyústily v nepohodlný pat, země zůstává rozdělená, konstatuje Shelly Culbertsonová v komentáři pro server National Interest. Politoložka z výzkumné instituce RAND poukazuje, že režim prezidenta Bašára Asada obnovil vládu nad většinou území, ale Spojenými státy podporovaní Kurdové ovládají severovýchod, Turecko kontroluje většinu severních pohraničních regionů a o severozápadní provincii Idlib se nadále bojuje, přičemž zde ve velkém působí al-Káida.
Zamrzlý status quo
Mezinárodně zaštítěná jednání o politickém urovnání - ať již ženevský proces pod patronací OSN či astanský proces podporovaný Ruskem, Íránem a Tureckem - vyšuměla do ztracena, tudíž výsledkem složitého konfliktu bude zřejmě uspořádání bez dohody, jak zvěstují diplomatické kruhy, konstatuje odbornice. Nevylučuje, že válku neukončí žádná smlouva a nastane mír na základě zamrzlého statutu quo.
Takový výsledek snižuje možnost návratu většiny z 5,6 milionu syrských migrantů ze sousedních zemí, přestože je Asad během nedávné konference v Damašku k takovému kroku vyzval, tvrdí politoložka. Varuje, že věčné války vytvářejí věčné uprchlíky.
"Bez formální mírové dohody, která garantuje bezpečnost navrátivším a vytvoří základ pro investice do syrské zdemolované infrastruktury, se Syřané domů nevrátí," píše Culbertsonová. Vysvětluje, že Syřané se bojí vrátit kvůli zprávám o zatýkání, věznění a mučení navrátilců, navíc mnoho oblastí bude obtížné osídlit bez cílené snahy o rekonstrukci, k níž nedojde, dokud budou mezinárodní investoři vnímat neukončenou válku jako riziko a především budou-li platit americké sankce.
Domov opustila polovina z předválečných 23 milionů obyvatel Sýrie - 6,2 milionu lidí přesídlilo uvnitř země, 5,5 milionu migrantů se nachází na Blízkém východě a milion jich odešel do Evropy, uvádí expertka. Dodává, že do země se vrátilo jen 250 tisíc migrantů, přičemž vlna syrských běženců změnila demografickou mapu Blízkého východu - třetinu obyvatel Libanonu nyní tvoří právě Syřané, čtyři miliony dalších se nacházení v Turecku a v Jordánsku počet Syřanů dosáhl dle různých odhadů desetiny až pětiny populace.
Uvedené země poskytují útočiště Syřanům pod podmínkou, že se nakonec vrátí domů, upozorňuje autorka komentáře. Nevěří, že by současná situace syrských uprchlíků mohla fungovat trvale, jelikož obyvatelstvo hostitelských zemí, které má samo ekonomické potíže, přítomnost Syřanů odmítá, přestože ti žijí v drtivé chudobě.
"Hlavní hostitelské země nastavují opatření, které stále více komplikují většině Syřanů legální práci, a to ze strachu z vysoké míry nezaměstnanosti vlastního obyvatelstva," pokračuje politoložka. To podle ní znamená, že bez dostatečné humanitární pomoci většina Syřanů pracuje na černo, pod úrovní minimální mzdy a bez jakékoliv záchranné sociální sítě. Jejich přístup ke vzdělání a zdravotní péči je znepokojivě špatný, do školy nechodí přes půl milionu dětí, deklaruje odbornice. Doplňuje, že Syřané se změnili ze středně příjmové společnosti v osoby, kterým je odpírán základní lidský rozvoj.
Příliš vysoké škody
Stávající podmínky jsou sice děsivé, ale zřejmě byly vnímány jako cosi, co musí Syřané přijmout, když jsou v exilu, který je dočasný a skončí, až odezní válka, nastiňuje Culbertsonová. Varuje, že její urovnání bez dohody ale znamená výrazné snížení šance Syřanů na návrat v nadcházejícím desetiletí, dojde-li k němu vůbec někdy.
Z Blízkého východu se tak stává region s permanentní přítomností "podtřídy" vysídlenců, kteří čekají na řešení, které nepřijde, aniž by měli právo začít opět žít jako občané, vyzdvihuje odbornice. Za typické příklady "věčných uprchlíků" považuje Palestince, Somálce a Afghánce.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Palestinci utíkali z Izraele v rozmezí let 1948-1967, aby žili pod ochranou OSN v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, na Západním břehu Jordánu a v Gaze a dnes jich je již 5 milionů, protože jejich populace roste, nastiňuje Culbertsonová. Podotýká, že někteří opustili domov před půlstoletím, ale stále žijí v táborech, ze kterých se staly příměstské slumy, jejich vzdělání zajišťuje OSN na základě externích dárců, jako jsou USA a EU, a například v Libanonu smějí tito Palestinci vykonávat pouze nekvalifikované práce.
Desítky let jsou bez domova také Somálci a Afghánci, navíc po válce s Islámským státem se k nim přidalo 1,3 milionu Iráčanů, kteří přežívají v táborech ve své zemi, uvádí autorka komentáře. Konstatuje, že celosvětově vyhnaly nedávné či probíhající konflikty z domova na 80 milionů lidí a za poslední desetiletí klesá poměr těch, kteří se vracejí do vlasti.
"Bez zvýšených pobídek domácímu (syrskému) vedení, aby dojednalo formální urovnání, například ze strany příští americké administrativy, mohou Syřané skončit odsouzeni k pokračujícímu stavu hanebného věčného zapomenutí, jako Palestinci," obává se politoložka. Soudí, že region, kde navazující vlny válek vytvářejí nové a nové generace zmařených příležitostí, by měl znepokojovat celý svět.
Příští americká administrativa by si ve vztahu k diplomatické vůdčí roli měla za prioritu určit urovnání v Sýrii, nabádá Culbertsonová. Deklaruje, že pokud takové řešení nelze uskutečnit, pak se musí stát naléhavou prioritou umožnit uprchlíkům začít normální život v jiných zemích, s adekvátními možnostmi práce a vzdělání. "Lidské a ekonomické škody jsou příliš velké, aby pokračoval status quo," uzavírá politoložka.
Související
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku
Sýrie , uprchlíci , libanon , palestina
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák