Většina Palestinců chce rezignaci prezidenta Abbáse

Skoro 80 procent Palestinců si podle nového průzkumu veřejného mínění přeje, aby prezident Mahmúd Abbás rezignoval. Podle agentury AP výsledek odráží rozhořčení mnoha Palestinců kvůli červnové smrti kritika palestinské samosprávy Nizára Banáta při zatýkání a kvůli následnému potlačení protestů.

Sondáž palestinského centra pro průzkum mínění (PCPSR) zároveň ukazuje, že islamistické hnutí Hamás, které Abbásovi konkuruje a které vládne v Pásmu Gazy, se těší velké podpoře i několik měsíců po skončení květnových bojů mezi ním a Izraelem. Mnozí Palestinci tehdy podle AP Hamás vnímali jako vítěze boje proti mnohem mocnějšímu Izraeli, zatímco Západem podporovaný Abbás byl upozaděn.

Pětačtyřicet procent Palestinců se podle aktuálního průzkumu domnívá, že by je měl vést a zastupovat právě Hamás. Naopak 19 procent respondentů uvedlo, že si vůdčí roli zaslouží Abbásův sekulární Fatah.

"Je to pro prezidenta nejhorší výsledek průzkumu, který jsme kdy viděli," uvedl ředitel PCPSR Chalíl Šikakí, který se průzkumy mínění Palestinců zabývá více než 20 let. "Nikdy nebyl v tak špatné pozici, jako dnes" dodal.

Navzdory jeho klesající popularitě a zrušení voleb považuje mezinárodní společenství 85letého Abbáse stále za vůdce palestinské věci a klíčového partnera v mírovém procesu s Izraelem, který se před více než deseti lety zastavil, píše AP. Letos v květnu a červenci se měly konat poprvé za 15 let na palestinských územích parlamentní a prezidentské volby. Abbás je ale zrušil pod záminkou, že panují neshody s Izraelem kolem hlasování Palestinců z východního Jeruzaléma. Průzkumy dávaly Abbásově Fatahu méně šancí než Hamásu.

Abbás v čele palestinské autonomie spravuje části Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu na základě prozatímních dohod s Izraelem, jež byly podepsány na vrcholu mírového procesu v 90. letech minulého století. Hamás vyhrál v roce 2006 volby na palestinských územích, ale vláda, v níž byl zastoupen, nezískala mezinárodní důvěru a rozpadla se. V bojích s umírněnějším Fatahem pak o rok později opanoval Pásmo Gazy, zatímco Fatah si podržel kontrolu na Západním břehu Jordánu.

Abbásovy nejnovější strasti začaly v dubnu, kdy odvolal palestinské volby, u nichž průzkumy předpovídaly další prohru Fatahu. Následující měsíc, uprostřed palestinských protestů v Jeruzalémě a po válce v Pásmu Gazy, popularita Hamásu prudce vzrostla. Mnozí Palestinci zároveň nařkli Abbásovu vládu, že nedělá nic, aby pomohla jejich boji proti izraelské okupaci.

Smrt tvrdého kritika palestinské samosprávy Nizára Banáta, který zemřel poté, co byl v červnu během nočního zatýkání zbit palestinskými bezpečnostními silami, vyvolal na okupovaném Západním břehu Jordánu protesty požadující Abbásovu rezignaci. Abbásovy bezpečnostní složky však proti protestům tvrdě zakročily a několik demonstrantů zbily a zatkly.

Osmasedmdesát procent Palestinců podle průzkumu chce, aby Abbás rezignoval. Pouze 19 procent respondentů si přeje, aby ve funkci setrval.

Třiašedesát procent Palestinců se domnívá, že Banát byl zabit na příkaz politických či bezpečnostních lídrů samosprávy, zatímco 22 procent si myslí, že k úmrtí došlo omylem. Samospráva nedávno oznámila, že 14 bezpečnostních činitelů, kteří byli do Banátova zatýkání zapojeni, stane před soudem. Devětašedesát procent Palestinců to však považuje za nedostatečné. Třiašedesát procent Palestinců podporuje demonstrace, které propukly po smrti aktivisty, a 74 procent si myslí, že zatýkání demonstrantů porušilo jejich svobody a občanské práva.

PCPSR uvádí, že hovořila s 1270 Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, přičemž statistická odchylka průzkumu činí tři procentní body.

Související

Mahmúd Abbás

USA zakázaly palestinskému prezidentovi účast na zasedání OSN

Spojené státy americké zabránily palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi a dalším osmdesáti palestinským představitelům v účasti na zasedání Valného shromáždění OSN, které se má konat v New Yorku. Podle amerického ministerstva zahraničí byly těmto diplomatům zrušeny víza, což je neobvyklý krok, jelikož se od USA očekává, že jako hostitelská země OSN umožní vstup všem úředníkům, kteří chtějí navštívit sídlo organizace.

Více souvisejících

Mahmúd Abbás palestina

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy