Většina Palestinců chce rezignaci prezidenta Abbáse

Skoro 80 procent Palestinců si podle nového průzkumu veřejného mínění přeje, aby prezident Mahmúd Abbás rezignoval. Podle agentury AP výsledek odráží rozhořčení mnoha Palestinců kvůli červnové smrti kritika palestinské samosprávy Nizára Banáta při zatýkání a kvůli následnému potlačení protestů.

Sondáž palestinského centra pro průzkum mínění (PCPSR) zároveň ukazuje, že islamistické hnutí Hamás, které Abbásovi konkuruje a které vládne v Pásmu Gazy, se těší velké podpoře i několik měsíců po skončení květnových bojů mezi ním a Izraelem. Mnozí Palestinci tehdy podle AP Hamás vnímali jako vítěze boje proti mnohem mocnějšímu Izraeli, zatímco Západem podporovaný Abbás byl upozaděn.

Pětačtyřicet procent Palestinců se podle aktuálního průzkumu domnívá, že by je měl vést a zastupovat právě Hamás. Naopak 19 procent respondentů uvedlo, že si vůdčí roli zaslouží Abbásův sekulární Fatah.

"Je to pro prezidenta nejhorší výsledek průzkumu, který jsme kdy viděli," uvedl ředitel PCPSR Chalíl Šikakí, který se průzkumy mínění Palestinců zabývá více než 20 let. "Nikdy nebyl v tak špatné pozici, jako dnes" dodal.

Navzdory jeho klesající popularitě a zrušení voleb považuje mezinárodní společenství 85letého Abbáse stále za vůdce palestinské věci a klíčového partnera v mírovém procesu s Izraelem, který se před více než deseti lety zastavil, píše AP. Letos v květnu a červenci se měly konat poprvé za 15 let na palestinských územích parlamentní a prezidentské volby. Abbás je ale zrušil pod záminkou, že panují neshody s Izraelem kolem hlasování Palestinců z východního Jeruzaléma. Průzkumy dávaly Abbásově Fatahu méně šancí než Hamásu.

Abbás v čele palestinské autonomie spravuje části Izraelem okupovaného Západního břehu Jordánu na základě prozatímních dohod s Izraelem, jež byly podepsány na vrcholu mírového procesu v 90. letech minulého století. Hamás vyhrál v roce 2006 volby na palestinských územích, ale vláda, v níž byl zastoupen, nezískala mezinárodní důvěru a rozpadla se. V bojích s umírněnějším Fatahem pak o rok později opanoval Pásmo Gazy, zatímco Fatah si podržel kontrolu na Západním břehu Jordánu.

Abbásovy nejnovější strasti začaly v dubnu, kdy odvolal palestinské volby, u nichž průzkumy předpovídaly další prohru Fatahu. Následující měsíc, uprostřed palestinských protestů v Jeruzalémě a po válce v Pásmu Gazy, popularita Hamásu prudce vzrostla. Mnozí Palestinci zároveň nařkli Abbásovu vládu, že nedělá nic, aby pomohla jejich boji proti izraelské okupaci.

Smrt tvrdého kritika palestinské samosprávy Nizára Banáta, který zemřel poté, co byl v červnu během nočního zatýkání zbit palestinskými bezpečnostními silami, vyvolal na okupovaném Západním břehu Jordánu protesty požadující Abbásovu rezignaci. Abbásovy bezpečnostní složky však proti protestům tvrdě zakročily a několik demonstrantů zbily a zatkly.

Osmasedmdesát procent Palestinců podle průzkumu chce, aby Abbás rezignoval. Pouze 19 procent respondentů si přeje, aby ve funkci setrval.

Třiašedesát procent Palestinců se domnívá, že Banát byl zabit na příkaz politických či bezpečnostních lídrů samosprávy, zatímco 22 procent si myslí, že k úmrtí došlo omylem. Samospráva nedávno oznámila, že 14 bezpečnostních činitelů, kteří byli do Banátova zatýkání zapojeni, stane před soudem. Devětašedesát procent Palestinců to však považuje za nedostatečné. Třiašedesát procent Palestinců podporuje demonstrace, které propukly po smrti aktivisty, a 74 procent si myslí, že zatýkání demonstrantů porušilo jejich svobody a občanské práva.

PCPSR uvádí, že hovořila s 1270 Palestinci na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, přičemž statistická odchylka průzkumu činí tři procentní body.

Související

Mahmúd Abbás

Abbás prozradil, o co jde Izraeli v Pásmu Gazy

Na summitu skupiny BRICS palestinský prezident Mahmúd Abbás obvinil Izrael z toho, že jeho cílem je vyprázdnit Pásmo Gazy od Palestinců, především z jeho severní části, kde izraelská armáda nedávno zahájila rozsáhlé útoky. 

Více souvisejících

Mahmúd Abbás palestina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

před 2 hodinami

Petr Pavel na Ukrajině (Foto: Zuzana Bönisch)

Prezident Pavel dorazil na Ukrajinu. Setká se se Zelenským a Šmyhalem

Prezident České republiky Petr Pavel dorazil na Ukrajinu, kam se přesunul po oficiální návštěvě Moldavska. Cesta české hlavy státu směřovala především do jihoukrajinských regionů, které jsou bezprostředně zasaženy válečným konfliktem. Na svém webu to uvedl Pražský hrad.

před 3 hodinami

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy