Kurdové nasadili na Turky protitankové zbraně, rozhořel se spor o novou dohodu

Na syrsko-turecké hranici padl při střelbě syrských Kurdů turecký voják a další byl zraněn. Oznámilo to dnes turecké ministerstvo obrany. Incident se stal v době, kdy má v oblasti platit příměří vyjednané Spojenými státy a Tureckem. Ankara ho chce podle ministerstva dodržet. Syrští Kurdové poprvé oznámili, že přistoupí na stažení od hranice, ale nejprve musejí jejich oddíly Turci nechat odejít z obléhaného města Rás al-Ajn.

Členové kurdských milicí YPG, jež Turecko řadí k teroristům, podle dnešního oznámení tureckého ministerstva obrany stříleli protitankovými zbraněmi na turecké vojáky, kteří byli na pozorovací misi u pohraničního města Tall Abjad.

Turecká strana palbu opětovala. Kurdové neoznámili, zda jsou na jejich straně ztráty na životech. Ankara předtím uváděla, že v ofenzivě zahájené na hranici 9. října padlo šest tureckých vojáků.

And for allowing Turkey to use banned chemical weapons on the #Kurds in #Rojava. pic.twitter.com/Xj6Sh3aXvD

— Hawzhin Azeez (@Dr_HawzhinAzeez) October 19, 2019

Příměří bylo vyhlášeno ve čtvrtek večer a má platit 120 hodin. Kurdové se podle něj mají stáhnout z pohraničního pásma, kde chce Turecko zřídit bezpečný prostor pro přesídlení syrských uprchlíků ze svého území. Příměří je označováno za nestabilní, boje v původním rozsahu ale zatím obnoveny nebyly.

Arabsko-kurdská koalice SDF, k níž YPG patří, dnes oznámila, že je připravena se stáhnout, jakmile jejím bojovníkům turecká armáda a její spojenci umožní odejít z obléhaného Rás al-Ajnu. SDF žádá také koridor pro civilisty. Zástupce SDF Redur Chalíl řekl, že odchod členů koalice byl dohodnut na dnešek. Až po něm se oddíly stáhnou 30 kilometrů od hranice ve 120kilometrovém pásu mezi Rás al-Ajnem a Tall Abjadem, řekl.

Odpoledne bylo vidět z Rás al-Ajnu vyjíždět konvoj 50 aut, mezi nimiž byly také sanitky. Auta vyjela z nemocnice, zdroj agentury AFP sdělil, že v konvoji jsou zranění a také bojovníci SDF.

Kurdové u sjednávání dohody nebyli. Podle dostupných informací v ní není vysloveně definován prostor, jehož se má stažení Kurdů týkat. Turečtí představitelé ale mluví o 30kilometrovém pásu území od Tall Abjadu po iráckou hranici, což je více než 400 kilometrů.

Americké zdroje, které dnes citovala agentura AP, dohodu interpretují stejně jako Kurdové, i podle nich se týká úseku dlouhého 120 kilometrů. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin agentuře AP potvrdil, že to je území, jež zahrnuje dohoda o příměří. Dodal nicméně, že Turecku jde o delší úsek.

V sobotu se Kurdové a Turci navzájem obvinili z porušování klidu zbraní. Střelba byla hlášena od Rás al-Ajnu, kde působí skupiny syrských povstalců, které jsou spojenci turecké armády. Kurdové oznámili, že jim tito bojovníci brání ve stažení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že nebude-li dohoda o příměří splněna, Turecko bude v ofenzivě pokračovat. Zahájilo ji s cílem zřídit podél hranice 30kilometrovou bezpečnostní zónu. Do vyhlášení příměří v ní padlo na 500 lidí, mezi nimi zhruba 70 civilistů.

Jaký režim bude zaveden na hranici, není jasné. Turecko zatím nemělo nic proti tomu, aby pozice uvolněné po Kurdech obsadila syrská armáda a její spojenec Rusko. Tyto jednotky ale zatím zajišťují jediné místo na hranici, a to město Kobani a několik postů jižně od něj. Očekává se, že víc se dohodne na úterním Erdoganově schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kalina chce Erdogan Putinovi sdělit, že syrští vojáci ani Kurdové u hranice být nemohou, protože uprchlíci se do oblastí pod jejich kontrolou odmítnou přesouvat.

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

Více souvisejících

Kurdové ,  Turecká armáda ,  Turecko ,  Sýrie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 2 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 2 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 3 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy