Kurdové nasadili na Turky protitankové zbraně, rozhořel se spor o novou dohodu

Na syrsko-turecké hranici padl při střelbě syrských Kurdů turecký voják a další byl zraněn. Oznámilo to dnes turecké ministerstvo obrany. Incident se stal v době, kdy má v oblasti platit příměří vyjednané Spojenými státy a Tureckem. Ankara ho chce podle ministerstva dodržet. Syrští Kurdové poprvé oznámili, že přistoupí na stažení od hranice, ale nejprve musejí jejich oddíly Turci nechat odejít z obléhaného města Rás al-Ajn.

Členové kurdských milicí YPG, jež Turecko řadí k teroristům, podle dnešního oznámení tureckého ministerstva obrany stříleli protitankovými zbraněmi na turecké vojáky, kteří byli na pozorovací misi u pohraničního města Tall Abjad.

Turecká strana palbu opětovala. Kurdové neoznámili, zda jsou na jejich straně ztráty na životech. Ankara předtím uváděla, že v ofenzivě zahájené na hranici 9. října padlo šest tureckých vojáků.

And for allowing Turkey to use banned chemical weapons on the #Kurds in #Rojava. pic.twitter.com/Xj6Sh3aXvD

— Hawzhin Azeez (@Dr_HawzhinAzeez) October 19, 2019

Příměří bylo vyhlášeno ve čtvrtek večer a má platit 120 hodin. Kurdové se podle něj mají stáhnout z pohraničního pásma, kde chce Turecko zřídit bezpečný prostor pro přesídlení syrských uprchlíků ze svého území. Příměří je označováno za nestabilní, boje v původním rozsahu ale zatím obnoveny nebyly.

Arabsko-kurdská koalice SDF, k níž YPG patří, dnes oznámila, že je připravena se stáhnout, jakmile jejím bojovníkům turecká armáda a její spojenci umožní odejít z obléhaného Rás al-Ajnu. SDF žádá také koridor pro civilisty. Zástupce SDF Redur Chalíl řekl, že odchod členů koalice byl dohodnut na dnešek. Až po něm se oddíly stáhnou 30 kilometrů od hranice ve 120kilometrovém pásu mezi Rás al-Ajnem a Tall Abjadem, řekl.

Odpoledne bylo vidět z Rás al-Ajnu vyjíždět konvoj 50 aut, mezi nimiž byly také sanitky. Auta vyjela z nemocnice, zdroj agentury AFP sdělil, že v konvoji jsou zranění a také bojovníci SDF.

Kurdové u sjednávání dohody nebyli. Podle dostupných informací v ní není vysloveně definován prostor, jehož se má stažení Kurdů týkat. Turečtí představitelé ale mluví o 30kilometrovém pásu území od Tall Abjadu po iráckou hranici, což je více než 400 kilometrů.

Americké zdroje, které dnes citovala agentura AP, dohodu interpretují stejně jako Kurdové, i podle nich se týká úseku dlouhého 120 kilometrů. Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin agentuře AP potvrdil, že to je území, jež zahrnuje dohoda o příměří. Dodal nicméně, že Turecku jde o delší úsek.

V sobotu se Kurdové a Turci navzájem obvinili z porušování klidu zbraní. Střelba byla hlášena od Rás al-Ajnu, kde působí skupiny syrských povstalců, které jsou spojenci turecké armády. Kurdové oznámili, že jim tito bojovníci brání ve stažení.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pohrozil, že nebude-li dohoda o příměří splněna, Turecko bude v ofenzivě pokračovat. Zahájilo ji s cílem zřídit podél hranice 30kilometrovou bezpečnostní zónu. Do vyhlášení příměří v ní padlo na 500 lidí, mezi nimi zhruba 70 civilistů.

Jaký režim bude zaveden na hranici, není jasné. Turecko zatím nemělo nic proti tomu, aby pozice uvolněné po Kurdech obsadila syrská armáda a její spojenec Rusko. Tyto jednotky ale zatím zajišťují jediné místo na hranici, a to město Kobani a několik postů jižně od něj. Očekává se, že víc se dohodne na úterním Erdoganově schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle mluvčího Kalina chce Erdogan Putinovi sdělit, že syrští vojáci ani Kurdové u hranice být nemohou, protože uprchlíci se do oblastí pod jejich kontrolou odmítnou přesouvat.

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Napětí z války v Íránu se přenáší na další země. Kurdové se bojí o svůj sud

Prezident iráckého Kurdistánu Nechirvan Barzani vydal u příležitosti 35. výročí kurdského povstání z roku 1991 prohlášení, ve kterém se nepřímo vyjádřil k aktuálně eskalujícímu konfliktu na Blízkém východě. Barzani zdůraznil, že region Kurdistánu musí i nadále zůstat klíčovým faktorem míru a stability. Podle jeho slov se toto území nesmí stát součástí žádného ozbrojeného konfliktu nebo vojenské eskalace, která by mohla poškodit životy a bezpečí tamních občanů.

Více souvisejících

Kurdové Turecká armáda Turecko Sýrie

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy