Boj o šéfa NATO jde do finále. Rutte má masivní podporu, chybí mu jen čtyři státy

Ministerstvo zahraničních věcí v Tallinnu uvedlo, že po důkladných rozhovorech mají důvěru v to, že Mark Rutte je připraven přijmout opatření k posílení Aliance, a Estonsko může podpořit jeho ambice. Estonská premiérka Kaja Kallasová, o které se také mluvilo jako o možné nástupkyni dosluhujícího šéfa NATO Jense Stoltenberga, rovněž vyjádřila souhlas s Ruttem na tomto postu.

Litevský prezident Gitanas Nauséda označil Marka Rutteho za jednoho z politiků, kteří včas rozpoznali hrozbu, jakou představuje Rusko, a radikálně změnili svůj postoj k této zemi. Nauséda zároveň ocenil Rutteho mimořádné porozumění a citlivost vůči hrozbám, kterým čelí tzv. východní křídlo NATO.

Rutte potřebuje souhlas všech 32 členských zemí Aliance, aby mohl být jmenován generálním tajemníkem NATO. V současnosti by mohl mít podporu 28 členů, včetně zemí jako USA, Británie a Německo. Naopak Maďarsko a Rumunsko se zatím staví proti Rutteho kandidatuře. O post generálního tajemníka NATO se dále uchází i úřadující rumunský prezident Klaus Iohannis. 

Poslední důležitou zemí, která vyjádřila podporu kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho na pozici generálního tajemníka NATO, byla Francie. Oznámil to před měsícem francouzský premiér Gabriel Attal. Rutte získává podporu napříč světovými státníky, naopak mu ale chybí ta maďarská.

Attal na společné tiskové konferenci s Ruttem během jeho návštěvy v Nizozemsku uvedl, že Francie "podporuje kandidaturu Marka Rutteho do NATO, zohledňuje jeho zkušenosti, schopnost budovat velmi široké koalice a schopnost jednat ve prospěch naší kolektivní bezpečnosti."

Nizozemský premiér je považován za favorita na pozici generálního tajemníka NATO jako nástupce Jense Stoltenberga. Jeho kandidaturu již podpořily Spojené státy, Británie a Německo. Rutte již oznámil svůj záměr odejít z nizozemské politiky, ale bude setrvávat ve funkci premiéra do vytvoření nové vlády, která je předmětem jednání od listopadových voleb.

Maďarská vláda ale tvrdí, že nemůže podpořit kandidaturu bývalého nizozemského premiéra Marka Rutteho na funkci generálního tajemníka NATO, oznámil v úterý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru pro agenturu Reuters. Upozornil na to server telex.hu.

"Na post generálního tajemníka NATO nemůžeme podpořit zvolení osoby, která dříve chtěla 'srazit Maďarsko na kolena'," cituje Reuters šéfa maďarské diplomacie.

Rutte předtím ostře kritizoval maďarskou vládu, především kvůli obavám z dodržování principů právního státu. V roce 2021 prohlásil, že Maďarsko "už nemá místo v EU."

Stalo se tak krátce poté, co většinou hlasů poslanců vládního bloku Fidesz-KDNP v parlamentu přijali takzvaný zákon o ochraně dětí, do něhož byly na poslední chvíli přidány homofobní pasáže stigmatizující sexuální menšiny.

Rutte tehdy řekl, že podle jeho názoru by měl být homofobní zákon stažen a dodal: "Maďarsko je třeba dostat na kolena."

Jméno nástupce Jense Stoltenberga má být známo před červencovým summitem NATO ve Washingtonu. Úřadující šéf NATO se vzdá svého postu k 1. říjnu po celkem deseti letech poté, co bylo jeho funkční období čtyřikrát prodlouženo vzhledem k válce na Ukrajině.

Německý kancléř Olaf Scholz je jedním z řady vlivných politiků, který podporuje kandidaturu odcházejícího nizozemského premiéra Marka Rutteho na funkci generálního tajemníka NATO. 

"Kancelář Scholz podporuje nominaci Marka Rutteho za nového generálního tajemníka NATO," uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit na sociální síti X. Dodal, že "s jeho obrovskými zkušenostmi, skvělými odbornými znalostmi v oblasti bezpečnostní politiky a výraznými diplomatickými schopnostmi je vynikajícím kandidátem."

I americký prezident Joe Biden podporuje kandidaturu nizozemského premiéra Rutteho na post generálního tajemníka NATO. Pro agenturu Reuters to ve čtvrtek uvedl nejmenovaný zdroj z prostředí americké administrativy. Jeho kandidaturu podporují i další státníci včetně Británie.

Podle nejmenovaného představitele britské vlády stejný postoj k Rutteho kandidatuře zastává i Spojené království. Vláda v Londýně údajně argumentuje, že Rutte je v alianci NATO velmi respektován, má reference v oblasti obrany a bezpečnosti a zajistí, aby Aliance zůstala silná a připravená zajistit obranu a odstrašit (nepřítele).

Rutteho příznivci tvrdí, že nizozemský lídr je jedním z nejlépe disponovaných politiků na tento post na evropské scéně, přičemž je i velmi nenápadný: je o něm známo, že na mnohá setkání jezdí na kole a že vyučuje sociální vědy na místní škole. Údajně už léta bydlí ve stejném skromném domě v Haagu a je hrdý na své ojeté auto značky Saab.

Nejmenovaný nizozemský politik uvedl, že telefonní seznam v Rutteho mobilu již zahrnuje dvě generace světových lídrů za hranicemi západního světa, se kterými si vytvořil pouta a udržuje dobré kontakty – i v soukromí, dokonce i po jejich odchodu z aktivní politiky. "Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a Rutte se stále setkávají," uvedl jako příklad tento zdroj.

Rutte loni v říjnu připustil, že pozice generálního tajemníka NATO je "velmi zajímavá" práce a řekl, že pokud takovou šanci dostane, neodmítne ji.

Severoatlantická aliance se prozatím rozhodla setrvat u zkušeného lídra, místo aby se za současných okolností pokoušela nalézt shodu na jeho nástupci. Stoltenberg byl ve dvou obdobích mezi lety 2000 až 2001 a 2005 až 2013 norským premiérem a už předtím působil na několika ministerských postech. Generálním tajemníkem NATO je od října 2014 a letos by mu měl mandát definitivně skončit.

V poslední době se proto přitom silně spekulovalo o konkrétním nástupci Stoltenberga. Podle serveru Politico by stávajícího šéfa aliance Jense Stoltenberga mohla nahradit i dánská premiérka Mette Frederiksenová.

Podle serveru Foreign Policy mají na křeslo generálního tajemníka výrazný vliv čtyři největší ekonomiky – Spojené státy, Německo, Francie a Velká Británie.

Je ale nepravděpodobné, že by vyslaly své kandidáty Německo a Francie, protože se obě země pokusily diplomaticky vyřešit válku na Ukrajině a setkaly se s Putinem krátce před začátkem války. Od té doby se snaží situaci spíše vyvažovat, i když posílají humanitární a vojenskou pomoc na Ukrajinu. Ian Lesser, viceprezident německého Marshallova fondu, řekl, že si nemyslí, že by Německo chtělo tuto pozici pro sebe, protože jeho postoj k Ukrajině je "již kontroverzní".