Americký prezident Joe Biden v sobotu sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Biden také pohrozil, že Spojené státy jsou připraveny přijmout opatření, včetně zákazu vydávání víz "extrémistům", kteří páchají násilí vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu.
Bidenův plán izraelský premiér Benjamin Netanjahu neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Související
Izrael stanovil nová pravidla pro humanitární organizace. Některé skončí
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Joe Biden
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
před 2 hodinami
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
před 3 hodinami
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
před 4 hodinami
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
před 6 hodinami
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
před 7 hodinami
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
před 8 hodinami
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
před 9 hodinami
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
včera
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
včera
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
včera
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
včera
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
včera
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
včera
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
včera
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
včera
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
včera
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
včera
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.
Zdroj: Libor Novák