Sledujeme ničení životů a majetku ve strašném rozsahu, nemocnice v Gaze jsou zónou smrti, kritizuje WHO Izrael

Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.

Podle šéfa WHO je svět svědkem "ničení civilizovanosti a systému založeného na pravidlech a důvěry mezi zeměmi." Krizi v pásmu Gazy označil za náročnou zkoušku pro OSN a její členské země.

Hodnotící komise vyslaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) konstatovala, že nemocnice Al-Shifa v Pásmu Gazy je "zónou smrti" a vyzvala k její úplné evakuaci. 

"WHO a partneři urychleně připravují plány na okamžitou evakuaci zbývajících pacientů, personálu a jejich rodin," uvedla organizace ve svém prohlášení. V nemocnici po sobotní evakuaci podle ní zůstalo 291 pacientů včetně 32 dětí v extrémně kritickém stavu a 25 zdravotníků.

WHO do nemocnice v sobotu vyslala tým OSN složený z odborníků na veřejné zdraví, logistiků a bezpečnostních pracovníků z různých agentur na "velmi rizikovou" misi. Hodnotící tým přišel do nemocnice poté, co izraelská armáda nařídila evakuaci přibližně 2500 vysídlených osob, které se ukrývaly v areálu nemocnice.

Z důvodu bezpečnosti mohl strávit v nemocnici jen jednu hodinu. Následně nemocnici označil za "zónu smrti" a situaci v ní za "zoufalou". Na místě byly podle něj patrné stopy po ostřelování a u vchodu do nemocnice se nacházel masový hrob, kde bylo pohřbeno více než 80 lidí.

"Nedostatek čisté vody, paliva, léků, potravin a další nezbytné pomoci během šesti týdnů způsobil, že největší a nejmodernější nemocnice v Gaze v podstatě přestala fungovat jako zdravotnické zařízení," uvedla světová organizace s tím, že chodby a areál nemocnice byly plné zdravotnického i směsného odpadu, což zvyšovalo riziko infekce.

Podle WHO půjdou do nemocnice během následujících 24-72 hodin další mise, které pomohou přemístit pacienty do Násirovy a Evropské nemocnice v jižní části Pásma Gazy.

Zástupci OSN a mezinárodních humanitárních organizací včetně WHO dlouhodobě naléhají na okamžité ukončení palby v Pásmu Gazy. Apelují na to zejména kvůli vysokému počtu civilních obětí v průběhu konfliktu a kritické situaci ohledně zásobování v této palestinské enklávě.  

"Je to nyní již 30 dní. To je příliš dlouho. Toto utrpení musí skončit," prohlásily v rámci společného vyjádření na přelomu měsíce organizace, mezi nimiž byly Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), Dětský fond OSN (UNICEF), WHO a humanitární organizace Care a Save the Children.

Podle signatářů je bilance konfliktu "strašná" s téměř 1400 obětmi na izraelské straně a více než 200 rukojmími unesenými do Gazy po útoku palestinského militantního hnutí Hamás.

"Masivní zabíjení velkého počtu civilistů v Gaze je však hanbou, stejně tak jako nedostatek potravin, vody, léků, elektřiny a paliva pro 2,2 milionu Palestinců," zdůrazňuje se v jejich společném prohlášení.

Podle těchto organizací je obyvatelstvu bráněno v přístupu k základním potřebám nutným pro přežití, a jsou bombardováni ve svých domovech, nouzových útočištích, nemocnicích a náboženských svatyních.

Situaci na Blízkém východě kritizuje stále více agentur OSN. Generální tajemník OSN António Guterres už dříve vyjádřil "hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu mezi Izraelem a Hamásem". Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zároveň vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby se sjednotila a začala jednat. 

Eskalace podle Guterrese zahrnuje "pozemní operace izraelských obranných sil doprovázené intenzivními leteckými útoky a pokračující raketové útoky na Izrael z pásma Gazy". Nejvíce podle něj od samého začátku konfliktu trpí civilisté. Zdůraznil také obavy z rizika eskalace konfliktu mimo pásmo Gazy.

Odsoudil také teroristické činy, které 7. října spáchalo palestinské militantní hnutí Hamás. "Zabíjení, ubližování a unášení civilistů nelze nikdy omluvit," uvedl a vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění civilistů, které Hamás drží jako rukojmí.

"Od prvních dnů bezprecedentního nepřátelství v pásmu Gazy UNICEF otevřeně hovořil o potřebě okamžitého humanitárního příměří, aby pomoc proudila a aby byly unesené děti propuštěny. Stejně jako mnoho dalších jsme prosili o zastavení zabíjení dětí," uvedl mluvčí UNICEF James Elder na tiskovém brífinku v Palais des Nations v Ženevě.

Agentura OSN pro pomoc a práci pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě  (UNRWA) uvedla, že téměř 70 procent hlášených zabitých jsou děti a ženy. Podle organizace Save the Children v Gaze bylo za první tři týdny zabito téměř 3200 dětí, což převyšuje počet dětí zabitých ročně v celém světovém konfliktu. 

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.