Dánsko, nebo Trump? Grónsko na historické křižovatce rozhoduje o budoucnosti

Grónsko – dánská autonomní provincie, která obvykle zůstává stranou světové pozornosti. Tento největší ostrov na světě, domov pouhých 55 tisíc obyvatel, je co do populace srovnatelný s Faerskými ostrovy, které jsou přitom sedmdesátkrát menší než Česká republika. Letos se však něco změnilo. Nebo spíše někdo – a Grónsko se nečekaně ocitlo v centru zájmu.

V úterý se v Grónsku konají klíčové parlamentní volby, které rozhodnou o budoucím směřování ostrova. Obyvatelé této dánské autonomní provincie stojí před třemi zásadními možnostmi: buď setrvají jako součást Dánského království, osamostatní se, nebo se stanou součástí Spojených států amerických, jak začátkem letošního roku opakovaně avizoval staronový americký prezident Donald Trump. 

Ať už voliči rozhodnou jakkoliv, výsledek těchto voleb nezůstane bez odezvy. Grónsko je nejen strategicky důležitým územím v Arktidě, ale také místem bohatým na přírodní zdroje, což z něj činí geopoliticky cennou oblast, o kterou se nyní hraje velká mocenská hra.

Jak informuje server DW, přijít k volbám do grónského parlamentu Inatsiartut má právo 40 tisíc oprávněných voličů. Ti budou rozhodovat o složení 31členného zákonodárného sboru, který určí budoucí směřování ostrova. Většina Gróňanů podle průzkumů veřejného mínění nepodporuje připojení ke Spojeným státům. 

Samotné sčítání hlasů je v Grónsku zdlouhavý proces, který trvá několik týdnů. Důvodem je extrémně obtížná logistika – volební urny je nutné dopravit z odlehlých oblastí často pouze námořní cestou, letadlem či vrtulníkem, což celý proces výrazně zpomaluje.

Dnes je ostrov součástí Dánského království, přičemž Kodaň nadále kontroluje jeho zahraniční politiku, obranu a měnový systém. Pokud by se však Grónsko rozhodlo pro úplnou nezávislost, ocitlo by se v bezprecedentní situaci – bez silné armády, bez ochrany velmoci a zároveň přímo uprostřed mocenského soupeření v Arktidě.

Dlouho se spekulovalo o nerostném bohatství, které Grónsko ukrývá pod svým zaledněným povrchem. Podle expertů se na ostrově nacházejí dosud nevyužitá ložiska ropy, zemního plynu, zlata, uranu a zinku. Tyto strategické suroviny lákají nejen Dánsko, ale i Spojené státy, Čínu a další světové hráče, kteří vidí v Grónsku obrovský ekonomický potenciál.

Klimatická změna navíc mění pravidla hry. Rychlé tání ledovců otevírá nové možnosti těžby surovin, které byly dosud ekonomicky nebo technicky nedostupné. Jakýkoliv politický otřes by mohl vést k urychlení investic do těžebního průmyslu nebo naopak k posílení tlaku ekologických aktivistů, kteří varují před nevratnými důsledky průmyslové vykořisťování ostrova.