Duda řekl, co nestačí k odstrašení Putina. Kvůli Rusku se vrací situace studené války

Společně s ostatními světovými lídry na washingtonský summit Severoatlantické aliance zavítal polský prezident Andrzej Duda. V rozhovoru pro prestižní server Politico potvrdil tvrdou a cílevědomou politiku Polska nejen vůči ruské agresi, ale také směrem k dosažení silného NATO. 

Duda poskytl serveru Politico rozhovor na polském velvyslanectví ve Washingtonu. Varoval, že se vrací studená válka. „Musíme být upřímní a říci si, že situace studené války je zpět a není to kvůli činům Spojených států, ale kvůli oživení ruských imperiálních ambicí,“ nastínil.

Rozhovor se nesl především ve jménu debaty o tom, zda si v Bílém domě přeje od příštího roku demokrata a dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, nebo republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. „O tom, kdo bude jejich prezidentem, rozhoduje americký lid a já jako polský prezident mohu odpovědět pouze takto: Budeme akceptovat a vítat jakoukoli volbu, kterou učiní americký lid,“ přiblížil Duda. 

Podle serveru Politico měl polský prezident pochvalné poznámky nejen na Bidena a Trumpa, ale také na Baracka Obamu, který do Polska vyslal nejvíce amerických vojáků. „Jsem hluboce přesvědčen, že úkolem polského prezidenta je budovat co nejlepší vztahy s největším spojencem v NATO, a tím jsou Spojené státy americké,“ poznamenal. 

Duda si přeje, aby z Polska byla důležitá vojenská mocnost. „Vidíme, že v Evropě existuje obrovský bezpečnostní deficit. Během každoročního aliančního summitu je velmi důležité, aby NATO vyslalo světu zprávu o jednotě NATO – to musí být velmi jasné. A druhý vzkaz, který je důležité vyslat, je, že NATO je silné a vidí hrozbu vycházející z Ruska,“ shrnul. 

Polsko před ruskou hrozbou varuje dlouhodobě, nejvíce od ruské anexe Krymského poloostrova z roku 2014. „Západ nereagoval odpovídajícím způsobem. Sankce a důrazná prohlášení k odstrašení Putina nestačí. Dnes Rusko posiluje a buduje svou vojenskou přítomnost v Kaliningradu a je to nejsilněji militarizovaný kus země na světě. Rusko také otevřeně hovoří o rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku. Tyto pohyby představují novou hrozbu vůči NATO, takže reakce NATO dnes musí být adekvátní míře této hrozby,“ vyjmenovával Duda v rozhovoru pro Politico. 

Polský prezident údajně ví, co by měla aliance dělat. „To, co očekáváme, je velmi důsledná a tvrdá politika NATO jako celku pod vedením Spojených států amerických k posílení naší obranné politiky v rámci celé aliance. Musíme obnovit náš obranný průmysl a musíme doplnit naše rezervy a zásoby munice, musíme to udělat společně a dnes musíme také bez přestávky podpořit Ukrajinu,“ zdůraznil. 

„Mým apelem je, abychom posílili zvyšování výdajů na obranu na úroveň 3 %, jako tomu bylo v průběhu studené války,“ uzavřel Duda. 

Už loni v září polská armáda prohlašovala, že bude brzy tou nejsilnější v Evropě. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ zdůraznil tehdejší premiér Mateusz Morawiecki. 

Předloni navíc prezident země Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snažil prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.

Související

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

Více souvisejících

Andrzej Duda NATO Rusko protiruské sankce Vladimír Putin armáda Polsko USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

před 2 hodinami

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fereydoun Abbasi

Náčelník generálního štábu, šéf Revolučních gard i elitní vědci. Kdo jsou Íránci zabití při útoku Izraele?

Bezprecedentní izraelský útok na Írán v noci na pátek má nejen vojenský, ale i zásadní vědecký dopad. Podle íránské státem spojené tiskové agentury Tasním při náletech zahynulo šest předních íránských jaderných vědců. Mezi oběťmi jsou Fereydoun Abbasi, bývalý šéf Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, renomovaný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.

před 4 hodinami

Izrael v noci zaútočil na Írán

Mimořádná zpráva Izrael zaútočil na Írán, zabil vysoké armádní představitele

V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Mexická vlajka se stala symbolem protestů

Symbol protestů v USA: Proč demonstranti v Los Angeles mávají mexickou vlajkou?

Mexická vlajka — červená, bílá a zelená se znakem orla na kaktusu — se v posledních dnech stala nepřehlédnutelným symbolem protestů proti imigrační politice prezidenta Donalda Trumpa v jižní Kalifornii. Vlaje z oken aut, objevuje se v pochodech, ve vysílání i na sociálních sítích. Pro jedny znamená hrdý odpor proti deportacím, pro druhé je důkazem „migrantské invaze“.

včera

U.S. ARMY, ilustrační fotografie

Gardistům ani vojákům se do LA nechce. Trump nás zneužívá, nechceme jít proti svým lidem, říkají

Příslušníci Národní gardy Kalifornie a jednotek námořní pěchoty Spojených států nasazení do ulic Los Angeles po dnech protestů proti administrativě Donalda Trumpa se necítí ve své roli dobře. Podle advokačních skupin pro vojenské rodiny mají vojáci pocit, že jsou zneužíváni jako pěšáci v politické hře, do které se nechtějí zapojovat, a jejich mise je podle nich zbytečná.

Aktualizováno včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí, nikdo nepřežil

V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.

včera

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy