Hledá se garant evropské bezpečnosti, když je válka za rohem. Pozice Polska sílí

Modernizace armád Severoatlantické aliance je čím dál akutnějším tématem. Podle serveru Politico Spojené státy a jejich spojenci čelí podobnému okamžiku jako americký prezident Ronald Reagan v 80. letech, tehdy ještě na sklonku studené války, těsně před rozpadem supervelmoci Sovětského svazu. „Strategická rozhodnutí určí běh dějin na celou generaci,“ napsal server. 

Podle Politica jsou západní demokracie již „v počáteční fázi války“, kterou „nově vytvořená osa diktatur již téměř vyhlásila“. Přesněji jmenoval Rusko, Čínu, Írán a Severní Koreu. „Demokratičtí spojenci jsou často v rozporu, pokud jde o jejich ekonomické zájmy, a chybí jim také společné hodnocení hrozeb. Desetiletí po skončení studené války přivyklo západní společnosti na život s omezeným rizikem – nebo nejlépe zcela bez rizika,“ varovalo Politico. 

Některé země si tuto skutečnost uvědomují a jdou jí aktivně naproti. Jiné silně zaostávají a stávají se terčem kritiky. 

V současnosti jsou nejsilnějšími evropskými armádami (po té ruské) britská, francouzská a italská. Polsko se v žebříčku Global Firepower pro rok 2023 umístilo na pátém místě. „Pozice Spojeného království je dána především jeho živou silou a letectvem, zatímco Francie se může spolehnout na silnou vrtulníkovou flotilu a několik torpédoborců. Itálie disponovala k lednu loňského roku 404 vrtulníky a dvěma letadlovými loděmi,“ jak psaly EuroZprávy.cz s odvoláním na Euronews.

Některé armády se chtějí brzy stát garantem evropské bezpečnosti. Jde zejména o německou a polskou. Konkrétně ta německá od konce studené války výrazně oslabila – po pádu Berlínské zdi měla jen západoněmecká armáda 480 tisíc členů, připravených k obraně NATO před napadením Varšavskou smlouvou. V roce 2023 už jich zůstalo pouze 181 tisíc. A jen malá část těchto vojáků je vycvičena k bojovému nasazení v rámci misí NATO. Upozornil na to německý server Deutsche Welle. 

„Bundeswehr se musí stát garantem konvenční obrany v Evropě,“ prohlašoval německý kancléř Olaf Scholz už loni. Předpokládá se, že tento Bundeswehr by dokázal odolávat případnému ruskému útoku několik dní. 

Se Scholzem souhlasí německý ministr obrany Boris Pistorius, který rovněž vidí závažné problémy. „Bundeswehr se musí stát připraveným na válku,“ upozornil. Rusko ale v současné době přešlo na válečnou ekonomiku a Německo tak má podle některých analytiků čas pouze pět let, než východní velmoc skutečně zaútočí na NATO. 

Mezitím se přímo vedle Německa klube zcela nová vojenská mocnost – Polsko. Už loni v září tamní armáda prohlašovala, že bude brzy tou nejsilnější v Evropě. „Polská armáda musí být tak silná, aby nemusela bojovat jen díky své síle,“ zdůraznil tehdejší premiér Mateusz Morawiecki. 

Už předloni navíc prezident země Andrzej Duda podepsal zákon umožňující vládě vynakládat na obranu právě tři procenta HDP. Je to o celý procentní bod více než Severoatlantická aliance od svých členů vyžaduje. Vicepremiér země Jarosław Kaczyński se ještě navíc snažil prosadit postupné zvýšení obranných výdajů na 5 % hrubého domácího produktu v příštím desetiletí.