Dvořák vnímá úsilí Ukrajiny o vstup do EU. Kyjev ale není jediným vážným zájemcem

Ministři pro evropské záležitosti Evropské unie ve Stockholmu jednali o možnostech členství Ukrajiny, Moldavska a Gruzie, napsal server Deutsche Welle. Obecně je snaha těchto zemí velmi vítaná a pozoruhodná, což pro EuroZprávy.cz potvrdila také mluvčí ministerstva pro evropské záležitosti Veronika Lukášová. Podle hostujícího pracovníka při EU Michaela Leigha ale blok má k rozšíření přistoupit opatrně. Ukrajina je totiž výrazně chudší zemí než zbytek členských zemí a rozšíření může vést k velké nespokojenosti Moskvy. 

Loni v červnu se všechny země bloku shodly na udělení kandidátského statusu Kyjevu a Kišiněvu s tím, že Tbilisi ještě musí splnit určité reformy. „Je působivé vidět reformní úsilí, které Ukrajina a Moldavsko vyvíjejí, aby se staly členy Evropské unie,“ prozradila švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessika Rosswalová. 

Okomentovala také novou zprávu Evropské komise o postupu zemí s kandidátským statusem v záležitostech podmínek, které jim EU po jeho udělení stanovila. „Navzdory brutální agresivní válce, kterou Rusko vedlo proti Ukrajině, dosáhla významného pokroku. Patří mezi ně nový návrh zákona o ústavním soudu a přijetí nového zákona o médiích. Jsem přesvědčena, že obsah zprávy bude využit jako vodítko pro další reformy,“ dodala Roswallová. 

Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák rovněž vnímá úsilí těchto zemí velmi pozitivně. „Jako obdivuhodné vnímá především úsilí Ukrajiny, která již rok a půl válčí a bojuje za ideály jako svoboda a demokracie, na kterých stojí Evropská unie, a i přesto všechno se snaží plnit kroky, které jsou nezbytně spojené s jejím možným členstvím s EU,“ popsala ministrovo stanovisko mluvčí resortu Veronika Lukášová pro EuroZprávy.cz.

Doporučené články

Evropský komisař pro politiku rozšiřování Oliver Varhelyi ve Stockholmu řekl, že Ukrajina je na dobré cestě a splnila dvě ze sedmi podmínek nutných k unijnímu členství. „Kyjev učinil významné kroky, když provedl reformy soudnictví a přijal mediální legislativu, která je v souladu s mediálními zákony EU,“ upřesnil.

Hostující pracovník při EU Michael Leigh z German Marshall Fund of the United States ale hodnotí, že je potřeba zdůrazňovat další velké výzvy. „Musíme si uvědomit, že Ukrajina je velká země s přibližně 45 miliony obyvatel, kde je přibližně čtvrtina pracovní síly zaměstnána v zemědělství, a země, jejíž národní důchod na hlavu je hluboko pod úrovní EU,“ připomněl. 

Leigh se obává připravenosti EU na další výdaje. „Pokud byste tedy aplikovali stávající politiku EU s Ukrajinou jako členem, je blok připraven na další výdaje? Některé země se jistě obávají, jak je rozšíření nákladné,“ dodal. 

Zatímco válkou zmítaná Ukrajina splnila dvě podmínky ze sedmi, Moldavsko za tutéž dobu má splněno tři z devíti. „Moldavsko má specifický problém, že spolu s Podněstřím je část jeho státního území okupovaná a spravována Ruskem, což je pro zemi výzvou, když se snaží stát členem EU,“ vysvětlil Leigh. 

Gruzie splnila tři z dvanácti doporučení určených k tomu, aby vůbec dostala kandidátský status. „Gruzínská vláda kolísá mezi těmi, kteří jsou více prozápadní a více proruští, a země musí tento problém řešit, protože pracuje na získání statusu kandidátské země EU,“ předeslal Leigh. 

Pracovník hostující v Bruselu zdůraznil, že Kreml bude případné rozšíření o tyto tři země vnímat velmi negativně. „Před dvaceti lety Putinovi tolik nevadilo, že země, které byly dříve součástí Sovětského svazu, směřují ke členství v EU. Jeho hlavní starostí bylo členství v NATO, protože jde o vojenskou alianci. Ale jak roky plynuly, Putin začal vnímat jako hrozbu i perspektivu členství v EU,“ vylíčil. 

EU si podle Leigha musí uvědomit, že vlastní rozšíření coby nástroj zahraničí politiky problémy s Ruskem nevyřeší. „Blok by se měl zaměřit také na rozvoj dalších nástrojů provádění geopolitické politiky, například v oblasti bezpečnosti a ochrany,“ doplnil. 

Související

Více souvisejících

Ukrajina EU (Evropská unie) Martin Dvořák Gruzie Moldavsko

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

Černý kašel v ČR: Situace se podle SZÚ ustálila. Hlášeno další úmrtí seniora

V Česku během uplynulého týdne přibylo 1383 nových případů černého kašle, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Letos už je evidováno téměř 15 tisíc případů onemocnění. V uplynulých dnech bylo nahlášeno také další úmrtí nakaženého seniora. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy