Dvořák vnímá úsilí Ukrajiny o vstup do EU. Kyjev ale není jediným vážným zájemcem

Loni v červnu se všechny země bloku shodly na udělení kandidátského statusu Kyjevu a Kišiněvu s tím, že Tbilisi ještě musí splnit určité reformy. „Je působivé vidět reformní úsilí, které Ukrajina a Moldavsko vyvíjejí, aby se staly členy Evropské unie,“ prozradila švédská ministryně pro evropské záležitosti Jessika Rosswalová. 

Okomentovala také novou zprávu Evropské komise o postupu zemí s kandidátským statusem v záležitostech podmínek, které jim EU po jeho udělení stanovila. „Navzdory brutální agresivní válce, kterou Rusko vedlo proti Ukrajině, dosáhla významného pokroku. Patří mezi ně nový návrh zákona o ústavním soudu a přijetí nového zákona o médiích. Jsem přesvědčena, že obsah zprávy bude využit jako vodítko pro další reformy,“ dodala Roswallová. 

Český ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák rovněž vnímá úsilí těchto zemí velmi pozitivně. „Jako obdivuhodné vnímá především úsilí Ukrajiny, která již rok a půl válčí a bojuje za ideály jako svoboda a demokracie, na kterých stojí Evropská unie, a i přesto všechno se snaží plnit kroky, které jsou nezbytně spojené s jejím možným členstvím s EU,“ popsala ministrovo stanovisko mluvčí resortu Veronika Lukášová pro EuroZprávy.cz.

Evropský komisař pro politiku rozšiřování Oliver Varhelyi ve Stockholmu řekl, že Ukrajina je na dobré cestě a splnila dvě ze sedmi podmínek nutných k unijnímu členství. „Kyjev učinil významné kroky, když provedl reformy soudnictví a přijal mediální legislativu, která je v souladu s mediálními zákony EU,“ upřesnil.

Hostující pracovník při EU Michael Leigh z German Marshall Fund of the United States ale hodnotí, že je potřeba zdůrazňovat další velké výzvy. „Musíme si uvědomit, že Ukrajina je velká země s přibližně 45 miliony obyvatel, kde je přibližně čtvrtina pracovní síly zaměstnána v zemědělství, a země, jejíž národní důchod na hlavu je hluboko pod úrovní EU,“ připomněl. 

Leigh se obává připravenosti EU na další výdaje. „Pokud byste tedy aplikovali stávající politiku EU s Ukrajinou jako členem, je blok připraven na další výdaje? Některé země se jistě obávají, jak je rozšíření nákladné,“ dodal. 

Zatímco válkou zmítaná Ukrajina splnila dvě podmínky ze sedmi, Moldavsko za tutéž dobu má splněno tři z devíti. „Moldavsko má specifický problém, že spolu s Podněstřím je část jeho státního území okupovaná a spravována Ruskem, což je pro zemi výzvou, když se snaží stát členem EU,“ vysvětlil Leigh. 

Gruzie splnila tři z dvanácti doporučení určených k tomu, aby vůbec dostala kandidátský status. „Gruzínská vláda kolísá mezi těmi, kteří jsou více prozápadní a více proruští, a země musí tento problém řešit, protože pracuje na získání statusu kandidátské země EU,“ předeslal Leigh. 

Pracovník hostující v Bruselu zdůraznil, že Kreml bude případné rozšíření o tyto tři země vnímat velmi negativně. „Před dvaceti lety Putinovi tolik nevadilo, že země, které byly dříve součástí Sovětského svazu, směřují ke členství v EU. Jeho hlavní starostí bylo členství v NATO, protože jde o vojenskou alianci. Ale jak roky plynuly, Putin začal vnímat jako hrozbu i perspektivu členství v EU,“ vylíčil. 

EU si podle Leigha musí uvědomit, že vlastní rozšíření coby nástroj zahraničí politiky problémy s Ruskem nevyřeší. „Blok by se měl zaměřit také na rozvoj dalších nástrojů provádění geopolitické politiky, například v oblasti bezpečnosti a ochrany,“ doplnil.