Erdogan opět kritizuje Izrael: Šance na mír v Pásmu Gazy je ztracena

Šance na mír v Pásmu Gazy po humanitárním příměří je prozatím ztracena z důvodu nekompromisního přístupu Izraele. V sobotu to uvedl turecký prezident prezident Recep Tayyip Erdogan. Izrael ale tvrdí, že příměří jako první porušil Hamás.

"Vždy jsme zdůrazňovali, že jsme spíše za trvalé příměří než za humanitární přestávku... Byla zde příležitost na mír a bohužel jsme tuto příležitost prozatím ztratili kvůli nekompromisnímu přístupu Izraele," citovala Erdogana agentura Reuters.

Turecký prezident cestou ze Spojených arabských emirátů (SAE) novinářům také řekl, že neztrácí naději na trvalý mír v Gaze. Hamás podle jeho slov nelze vyloučit z možného řešení izraelsko-palestinského konfliktu. "Musíme se zaměřit na dvoustátní řešení... Vyloučení Hamásu nebo jeho zničení není realistický scénář," uvedl Erdogan.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že hnutí Hamás nesouhlasilo s propuštěním dalších rukojmí a porušilo tím podmínky příměří. Podle tamní armády navíc militanti jako první vypálili raketu na Izrael, krátce před vypršením příměří, uvedl server BBC.

Doporučené články

Erdogan dlouhodobě kritizuje Izrael za válku vedenou v Pásmu Gazy. Ve středu nazval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua "řezníkem z Gazy" a obvinil ho z vyvolání antisemitismu po celém světě. Uvedl to server France24. Izrael označil za "teroristický stát" a Hamás nazval "osvobozeneckou skupinou".

Tato slova zopakoval i během proslovu před členy své islamistické vládní strany v tureckém parlamentu. "Netanjahu se už zapsal do dějin jako řezník z Gazy," řekl Erdogan v proslovu vysílaném v celostátní televizi.

"Netanjahu ohrožuje bezpečí všech Židů na světě, neboť vraždami, které spáchal v Pásmu Gazy, podněcuje antisemitismus," dodal.

Na počátku listopadu Erdogan uvedl, že už dále nemůže s Netanjahuem mluvit. "Netanjahu už není někdo, s kým můžeme hovořit. Vymazali jsme ho a vyhodili," řekl Erdogan novinářům. Turecký ministr zahraničních věcí ale podle něj Hakan Fidan bude nadále s izraelskou stranou v kontaktu, stejně jako s Hamásem a dalšími palestinskými skupinami.

Doporučené články

Turecký lídr ve vyjádřeních zopakoval možnost, že by Turecko mohlo být garantem jakékoli budoucí dlouhodobé mírové dohody mezi Izraelem a Palestinci. "Pokud Řecko může být ručitelskou zemí, Anglie může být ručitelskou zemí a Turecko je ručitelskou zemí na Kypru, proč by podobná struktura nemohla existovat v Gaze?" řekl Erdogan.

Turecký prezident vyzval už dříve k okamžitému příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás. Uvedl, že v pásmu Gazy jsou páchány zločiny proti lidskosti.  

"Neexistuje představa, kterou by se dala vysvětlit nebo ospravedlnit brutalita, které jsme svědkem od 7. října. Otevřeně řečeno, v Gaze se už přesně 28 dní páchají zločiny proti lidskosti," řekl Erdogan na summitu Organizace turkických států v Astaně, hlavním městě Kazachstánu .

Doporučené články

"Naší prioritou je rychlé nastolení humanitárního příměří," uvedl Erdogan. Dodal, že Turecko pracuje na nových mechanismech, které zaručí bezpečnost všech bez ohledu na to, zda jsou muslimy, křesťany nebo židy.

Turecko podle prezidenta nadále vyvíjí úsilí na uspořádání mezinárodní mírové konference. Už dříve také kritizoval Evropskou unii za to, že nevyzvala k příměří v pásmu Gazy. Obvinil Západ z lhostejnosti vůči utrpení muslimů a hovořil o situaci s papežem Františkem.

"Kolik dětí ještě musí zemřít předtím, než Evropská komise vyzve k příměří... Kolik tun bomb musí dopadnout na Gazu, než Rada bezpečnosti OSN začne jednat," řekl Erdogan v televizním projevu s tím, že Západ nevidí násilí, které se odehrává v pásmu Gazy, "protože se tam prolévá muslimská krev".

Doporučené články

Každý by měl podporovat snahy o poskytování "nepřerušované pomoci nevinným civilistům" v Gaze, řekl a zopakoval turecký postoj, že trvalým řešení konfliktu může být pouze vytvořením nezávislého palestinského státu.

Erdogan také dříve obvinil Radu bezpečnosti OSN z toho, že svým údajným proizraelským postojem prohlubuje současnou krizi v Gaze. Jeho ministr zahraničí Hakan Fidan prohlásil, že se svět nachází ve zlomovém bodě. "Buď se posuneme k trvalému, udržitelnému míru, nebo začne světová válka," uvedl podle The Guardian

"Mezinárodní společenství se nestaví na odpor nezákonným a bezuzdným útokům izraelského režimu na civilisty," prohlásil Erdogan v úterý. "Zastáváme názor, že Rada bezpečnosti OSN nezastavila krveprolití a nenastolila příměří, ale svým jednostranným přístupem krizi ještě prohloubila," tvrdil Erdogan.

Erdoganovo prohlášení bylo zveřejněno krátce po jeho telefonátu s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Rusko je spolu s Británií, Čínou, Francií a USA jedním z pěti stálých členů RB OSN. Turecký prezident obvinil Radu bezpečnosti z toho, že nečinně přihlíží kolektivnímu trestání obyvatel Gazy a že umožnila ochromení činnosti agentury OSN pomáhající palestinským uprchlíkům.

Související

Návštěva prezidenta Volodymyra Zelenského v USA

Zelenskyj a Ergodan žádají po nočních útocích Ruska příměří ve vzduchu a na moři

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na noční ruské útoky, kdy uvedl, že „první kroky k opravdovému míru musí zahrnovat donucení jediného zdroje této války, Ruska, zastavit útoky proti životu“. Zelenskyj rovněž znovu podpořil výzvu k omezenému příměří v oblastech vzduchu a moře, jak původně navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron.
Recep Tayyip Erdogan Komentář

Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země

Pád režimu Bašára Asada přišel zdánlivě nečekaně a přináší s sebou zásadní geopolitické důsledky. Turecko, které dlouho čekalo na tento okamžik, nyní převzalo otěže v regionu, zatímco ruský vliv dramaticky slábne. Ankara upevňuje svou pozici prostřednictvím tvrdé moci, zatímco Moskva čelí problémům na Ukrajině a v Sýrii. Tento vývoj může přetvořit globální mocenskou rovnováhu.

Více souvisejících

Recep Tayyip Erdogan Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza)

Aktuálně se děje

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelská armáda se chystá k útoku

Izraelská armáda zahájila ofenzívu v Pásmu Gazy

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

včera

Převezmeme vaše jaderné elektrárny, navrhnul Trump Zelenskému

Bílý dům oznámil, že během včerejšího telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským se diskutovalo o možnosti amerického vlastnictví ukrajinských jaderných elektráren. Zelenskyj později upřesnil, že se jednalo pouze o elektrárnu v ruskou okupovaném Záporoží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy