Pásmo Gazy dnes opustila další skupina lidí s cizími pasy. Přes hraniční přechod Rafáh se dostali do Egypta. Podle médií tato skupina zahrnovala více než 100 britských občanů, včetně rodičů manželky skotského premiéra Humzy Yousafa. Uvedl to server Politico.
Palestinské pohraniční úřady noci zveřejnily seznamy osob, kterým bylo dnes umožněno opustit postiženou oblast. Na seznamu se nacházeli zranění Palestinci a 335 jedinců s cizími pasy. Všichni byli požádáni, aby se brzy ráno shromáždili před vstupní halou přechodu.
Egypt poprvé od začátku války mezi Izraelem a hnutím Hamás otevřel hraniční přechod Rafáh ve středu. V jeho okolí rozmístil tanky a obrněná vozidla v reakci na obavy z možného přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků.
Podle serveru The Guardian se na palestinské straně průchodu ve středu shromáždila řada lidí, není ale jasné, kolika lidem se podařilo odejít. Záběry z místa ukazují davy lidí vstupující na palestinskou stranu a přechod pravděpodobně překročilo 400 cizinců s dvojím občanstvím.
Egyptský vládní představitel potvrdil, že 45 zraněných Palestinců bylo ve středu převezeno do Egypta z Gazy a v současné době se léčí v různých nemocnicích. Očekává se, že v dalších dnech dorazí další. Podle médií je před hraničním přechodem také zaparkováno 70 humanitárních kamionů s pomocí, které čekají na vstup do Gazy.
Evakuace byla opět obnovena ve čtvrtek a očekává se, že bude pokračovat i v následujících dnech. Egypt také povolil převoz desítek vážně zraněných lidí. Na záběrech z místa vyla vidět řada sanitek čekajících na odvoz nemocných a zraněných z Pásma Gazy. Zahraniční vlády tvrdí, že v pásmu Gazy se nacházejí držitelé pasů 44 zemí a 28 organizací včetně agentur OSN.
Jak dlouho zůstane hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem otevřen není jasné. Katar zprostředkoval mezi Egyptem, Izraelem a palestinským hnutím Hamás dohodu, která umožní odchod držitelů zahraničních pasů a některých kriticky zraněných lidí z Gazy.
Egypt se podle prohlášení ministerstva zahraničí připravuje na usnadnění evakuace téměř 7000 cizích občanů v Gaze z více než 60 zemí přes přechod Rafáh. Uvedl to server CNN.
Dohoda není spojena s dalšími otázkami, o kterých se jedná, jako jsou rukojmí zadržovaní Hamásem nebo dočasné zastavení bojů zaměřené na zmírnění humanitární krize v pásmu Gazy, kde je nedostatek potravin, vody, paliva i léků.
Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví 9227 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.
Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů 10 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem. Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky uvádí, že více než 600 000 lidí přišlo o domov. Většina z nich se ukrývá v nemocnicích a školách OSN. Nemají kam jinam jít. Izraelská armáda se mezi tím připravuje na pozemní invazi do Gazy. Izraelská armáda už dříve uvedla, že její síly jsou připraveny na další fáze války, včetně "kombinovaných a koordinovaných úderů ze vzduchu, moře a země."
Související
Příměří v Gaze jako nadlidský úkol. Pomoct mohou mezinárodní síly, shodu se ale najít nedaří
Hamás zůstane Hamásem – posílí a znovu udeří. Příměří v Gaze trvá, je ale nesmírně křehké
Válka v Izraeli s Hamásem 2023 (Gaza) , Pásmo Gazy , Egypt
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Pentagon: Čína v roce 2027 rozpoutá válku s Tchaj-wanem
před 2 hodinami
Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause
před 2 hodinami
Předvánoční úspěchy českých sportovců, které dávají naději směrem k Zimním olympijským hrám
před 2 hodinami
Ještě v neděli závodil, před Štědrým dnem ho našli v hotelu. Zemřel biatlonista Bakken
před 2 hodinami
Zůna ukázal SPD tvrdou realitu. Bohužel však skončil dříve, než vůbec začal
před 3 hodinami
Na Kilimandžáru se zřítil vrtulník s pěti lidmi na palubě. Mezi mrtvými jsou čeští turisté
před 4 hodinami
Papež vyzval Ukrajinu a Rusko, aby zasedly k jednomu stolu a začaly jednat
před 4 hodinami
Soud poslal MMA zápasníka Karlose Vémolu do vazby
před 5 hodinami
Turecko zadrželo stovku sympatizantů Islámského státu. Chystali teroristické útoky během novoročních oslav
před 7 hodinami
Islámský stát v tichosti opět sílí. Vytváří statisíce nových uprchlíků
před 8 hodinami
Úřady oznámily, že našly přes milion nových dokumentů v kauze Epsteina
před 9 hodinami
Evropa může čelit válce s Ruskem do několika let. Podle expertů na to není vůbec připravena
před 11 hodinami
Počasí bude mrazivé i po svátcích, o víkendu se přidá sněžení
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
Vztahy mezi Evropou a Spojenými státy zažívají prudké ochlazení. Francouzský prezident Emmanuel Macron a zástupci Evropské unie ostře odsoudili rozhodnutí Washingtonu uvalit zákaz udělování víz pěti vlivným evropským osobnostem. Jde o lidi, kteří stojí v čele boje za regulaci amerických technologických gigantů a potírání dezinformací. Evropská strana mluví o „zastrašování a nátlaku“, zatímco USA argumentují bojem proti „mimosoudní cenzuře“.
Zdroj: Libor Novák