Pieta v Osvětimi: Svět si připomíná zvěrstva nacismu na největším hřbitově bez hrobů

Osvětim - Dnes 27. ledna si svět připomíná 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté zavraždili nejméně 1,1 milionů lidí, hlavně Židů. Na hrůzy 2. světové války zavzpomínají především přeživší. Do piety se bohužel promítá současná politická situace v Evropě, prezident Ruska Vladimir Putin se v Osvětimi neukáže.

Vzpomínková slavnost se odehraje v bývalém táboře, přeměněném v obří muzeum někdejších hrůz. Na "největším hřbitově světa bez hrobů" má hovořit jménem přeživších bývalý polský vězeň Kazimierz Albin a polská židovka, nyní občanka Izraele Halina Birenbaumová.

"Zásadní otázou je, kolik pravdy o těch strašných zkušenostech se ujalo a kolik pravdy o zločinech všech totalit se nám ještě podaří předat mladším pokolením. Myslím, že hodně, ale ne dost. Nikdy jí nebude dost!" míní bývalý polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski, který byl v Osvětimi uvězněn jako osmnáctiletý chlapec v září 1940.

"Nikdo si neumí představit křik člověka umírajícího na drátech," řekla agentuře AFP Polka Zofia Posmyszová (91), deportovaná do Osvětimi v roce 1942. "Viděla jsem mrtvoly visící na drátech. V noci dívky vycházely z baráků a vrhaly na oplocení, které bylo pod proudem. Bylo to strašné, opravdu strašlivé! V noci nás budil hrůzný křik," dodala bývalá vězeňkyně číslo 7566, která své vzpomínky literárně ztvárnila.

Zpočátku Osvětim, připojená po polské porážce k Německu jako Auschwitz, přesněji místní kasárna, byla vězením jen pro Poláky, než k nim přibyly tisíce sovětských zajatců, na nichž nacisté vyzkoušeli vražedný plyn Cyklon B. Šlo ale jen o zkoušku před přeměnou tábora v opravdovou továrnu na smrt rozšířením o výstavbu plynových komor a krematorií v nedaleké Březince.

"Pamatujme, že v Auschwitz-Birkenau byli Poláci pro Němce podlidi, ale s Židy z celé Evropy zacházeli jako s hmyzem," připomněl Bartoszewski, bývalý vězeň číslo 4427, v listu Gazeta Wyborcza.

Psali jsme:
OBRAZEM: Nacistický vyhlazovací tábor Osvětim po 70 letech  

Pietního shromáždění v polské Osvětimi za Českou republiku kromě premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zúčastní ministři Martin Stropnický (ANO), Michaela Marksová Tominová(ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL).

V Terezíně ve stejný den oběti holokaustu uctí předsedové obou komor Parlamentu Jan Hamáček a Milan Štěch, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (všichni ČSSD) a zahraniční hosté českých připomínkových akcí holokaustu, sdělila česká diplomacie.

Tábor v Osvětimi osvobodili sovětští vojáci 27. ledna 1945. Osvětim se stala jedním z hlavních symbolů hrůz holokaustu. Sami Poláci mívají jiní problém: uráží je výraz "polské koncentrační tábory", čímž zahraniční média mají na mysli nacistické tábory v okupovaném Polsku, a sami proto důsledně rozlišují mezi Osvětimí, jako polským městem, a Auschwitz, jako bývalým táborem.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

Zemřel jeden z prvních vězňů Osvětimi, holič velitele tábora

Varšava – Polák Józef Paczyński, který byl jedním z prvních vězňů osvětimského tábora, zemřel. Bývalý vězeň se stal osobním holičem velitele tábora Rudolfa Hösse. Jeho smrt potvrdila polská agentura PAP a odvoláním na osvětimské muzeum. Bylo mu 95 let.
Ilustrační foto

Bomba na Zemana, podezřelý dron. Výročí Osvětimi přišlo policii na 10,5 milionu

Praha - Česká policie zrealizovala mimořádné bezpečnostní opatření k akcím konaným u příležitosti uctění památky padlých a 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Pořadatelem akcí byl Evropský židovský kongres, zúčastnilo se jich asi pět stovek hostů a více než stovka novinářů. Odehrály se krátce po teroristických útocích ve Francii. Proto byla Policie ČR nucena zvýšit bezpečnostní standardy, permanentně spolupracovat napříč českou i mezinárodní zpravodajskou komunitou a aktuálně vyhodnocovat možná rizika, informuje Policie.cz.

Více souvisejících

Osvětim (70. výročí osvobození) Osvětim II. světová válka

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy