Erich Mielke: Mistr hrůzy u poválečné tajné policie Stasi

HISTORIE - Hlavní tajnou službou ve Východním Německu byla ve druhé polovině 20. století "Stasi". V jejím čele stanul v roce 1957 kovaný komunista Erich Mielke. Ten zůstal celý svůj život věrný komunistické myšlence, působil v Sovětském svazu a účastnil se i španělské občanské války. V tehdejší NDR vytvořil systematickou síť donášení a špiclování. Heslo Stasi znělo "Štít a meč strany".

Erich Mielke se narodil v roce 1907 do dělnické rodiny. Otec byl chudým tesařem a jeho matka krejčová zemřela čtyři roky po narození Ericha. Jeho osoba je zářným příkladem, že prostředí formuje osobnost a charakter daného jedince – jeho rodiče patřili k zakladatelům Komunistické strany Německa. Erich vstoupil do téže strany v roce 1925.

Zapáleným komunistou byl Erich po celý svůj život, v letech 1928-1931 působil jako reportér komunistických novin Rudá Vlajka, byl členem i ozbrojené složky strany T-Apparat. V řadách těchto složek spolu s kolegou Erichem Wichertem zastřelili policisty Paula Anlaufa a Franze Lenka. Incident se odehrál 9. srpna roku 1931. Anlauf byl jedním z policejních velitelů, kterého němečtí komunisté přímo nesnášeli – jeho jednotky totiž velmi často rozháněly nepovolené demonstrace komunistů.

Nejprve spáchal vraždu, poté šel bojovat do Španělska

V reakci na tuto událost Erich Mielke nejprve uprchl do Sovětského svazu, kde se krátce před druhou světovou válkou vyučil na Leninově škole. Za uprchlého Mielkeho byli v Německu potrestáni tři jiní komunisté – všichni byli popraveni. Následně se jako Fritz Leissner účastnil španělské občanské války, kde se ve vojenské hierarchii vyšplhal až na politického důstojníka, byl zodpovědný za průběh stalinských čistek v mezinárodních brigádách.

Po španělské epizodě se pod dalším krycím jménem, tentokrát jako Richard Hebel, uchýlil do Belgie a poté do Francie. Ve válečných letech 1940 až 1943 se Mielke podílel na ilegálním vedení komunistické strany ve Francii, později byl zatčen a po propuštění se zdržoval na území pozdější francouzské a americké zóny v Německu. Po válce se navrátil do Berlína a stal se z něho velitel policejní inspekce. Navíc byl zaúkolovaný ze Sovětského svazu, aby vybudoval bezpečnostní síly, které by prosadily dominanci komunistů v sovětské okupační zóně.

V roce 1947 dva němečtí policisté poznali v Milkem vraha z let třicátých a informovali o jeho přítomnosti v Německu velitele kriminální policie v Západním Berlíně. Tamější prokurátor skutečně nařídil případ otevřít, na základě starých záznamů o vraždě se podařilo nashromáždit důkazy o vině Ericha Mielkeho, mělo proběhnout jeho zatčení. Do vyšetřování se však zapojili sovětští zástupci, kterým se zákulisními hrátkami podařilo všechny dokumenty, vztahující se k vraždám policistů, zabavit. Následně je předali přímo Mielkemu, který si je uložil do svého trezoru.

Štít a meč strany disponoval nepřeberným množstvím informací

Kariéra kovaného komunisty se rozvíjela i dál. Stal se vedoucím oddělení pro policii a justici při Ústředním výboru Komunistické strany Německa. V roce 1950 se pak stal jedním ze státních tajemníků ministerstva státní bezpečnost a velitelem ministerstva – „Stasi“ – se stal o sedm let později. Šéfem Stasi byl až do pádu komunismu ve Východním Německu v roce 1989. Od roku 1980 získal hodnost armádního generála.

Oficiálně byl tak Mielke mužem č. 2 v mocenské hierarchii Východního Německa. Jedničkou byl Erich Honecker, generální tajemník východoněmeckých komunistů. Mielke, jakožto šéf tajné služby a rozvědky, nicméně disponoval nepřeberným množstvím informací – jak o svých protivnících, tak spojencích. Mielka lze bez ostychu nazvat jedním z největších „špiclů“ Východního Německa. Mottem organizace Stasi se stalo spojení „Štít a meč strany“.

Východoněmecká Stasi měla přes 170 tisíc informátorů

Ze jeho vedení čítala Stasi kolem 85 tisíc zaměstnanců a 170 tisíc informátorů. Říká se, že v každém veřejném úřadě byl za Mielkeho vedení alespoň jeden informátor Stasi. Štvavým kampaním a zastrašování ze strany Stasi podlehly desetitisíce občanů, které skončily ve věznicích. Z vedení rozvědky odstoupil Mielke s ostatními členy vlády NDR dne 7. listopadu 1989. Ministerstvo státní bezpečnosti bylo nahrazeno Úřadem pro národní bezpečnost. Přesvědčený komunista byla ze strany vyloučen v prosinci roku 1989.

Za vraždu policistů ze třicátých let byl na základě spisů z jeho osobního trezoru odsouzen až v roce 1993. Měl si odpykat šest let v žaláři. Nakonec však byl už v roce 1995 podmínečně propuštěn ze zdravotních důvodů. Zemřel v berlínském pečovatelském domě v roce 2000 ve vysokém věku – bylo mu 92 let. Za svého života Mielke holdoval sportu, alkohol a cigarety mu naopak nic neříkaly. Jeho vášnivou zálibou byl lov a honitba, na které ho často doprovázeli sovětští kolegové.

Související

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina obdrží další pomoc od Německa

Německo připravilo další balíček pomoci Ukrajině, jehož součástí jsou zbraně a podpora pro ukrajinskou energetiku. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání se spolkovým kancléřem Friedrichem Merzem, jenž v neděli přijel na návštěvu Kyjeva. 

Více souvisejících

Německo ,  ndr ,  Stasi ,  komunisté ,  Erich Mielke

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 2 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 5 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 6 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 7 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 8 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 9 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 10 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý

Babí léto víceméně skončí už dnes, ale i ve čtvrtek má být na řadě míst ještě dost teplo. Zejména v Čechách se očekává hodně oblačnosti, po delší době zaprší a také zesílí vítr. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy