Macron na cestě k další výhře: Ve francouzském zámoří začalo 2. kolo voleb

Kromě obyvatel souostroví Saint Pierre a Miquelon u kanadského ostrova Newfoundland, jehož obyvatelé začali hlasovat ve 12:00 SELČ, svůj hlas v druhém kole parlamentních voleb mohou voliči do uren vhazovat například i na karibských ostrovech Guadaloupe a Martinik, ve Francouzské Guyaně a Francouzské Polynésii. V evropských departementech se bude volit až v neděli.

Očekává se rekordní výhra Macronova hnutí Republika v pohybu (REM). Podle průzkumů obsadí v dolní komoře parlamentu 440 až 470 z celkových 577 křesel. Na druhém místě by měli skončit Republikáni, na třetím socialisté. Několik mandátů by podle anket měla získat také krajně levicová Nepodrobená Francie Jeana-Luka Mélenchona a krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové.

Volby tak dovrší politické zemětřesení ve Francii, které započalo vítězství původně poměrně velkého outsidera v prezidentských volbách a vyloučení kandidátů tradiční velkých stran již v jejich prvním kole. Republikáni a socialisté jsou velkými poraženými také parlamentních voleb. Pravice sice skončila druhá s 21,5 procenta hlasů, ale po druhém kole si může dělat naději jen na 70 až 110 zákonodárců. Dosavadní vládní levice, která měla za socialistického prezidenta Françoise Hollandea většinu v parlamentu a která získala v prvním kole jen 9,5 procenta hlasů, se scvrkne na skupinu o 20 až 30 poslancích.

Zcela vyhořela také obě radikální hnutí, tedy nacionalisté z Národní fronty (13 procent) a levičáci z Nepodrobené Francie (11 procent), jejichž prezidentští kandidáti přitom ve volbách hlavy státu dostali dohromady přes 40 procent odevzdaných hlasů. Po druhém kole má krajní levice dostat nanejvýš 18 mandátů a krajní pravice maximálně 10.

V prvním kole parlamentních voleb získali již poslanecký mandát díky nadpoloviční většině v jejich okrsku jen čtyři kandidáti, z toho dva z REM. Zbytek čekají duely a v jednom případě se střetnou tři kandidáti, protože i ten nejslabší splnil podmínku překročení limitu 12,5 procenta hlasů všech registrovaných voličů daného okrsku.

Macron chce prosadit zákon o morálce a etice v politice, který má vymýtit nešvary v podobě zaměstnávání příbuzných ve státních orgánech a hromadění funkcí. Dále se mají trvale posílit pravomoci bezpečnostních složek v boji proti terorismu.

V ekonomické sféře si pak Macron stanovil za první úkol zpružnit pracovní právo, čehož chce dosáhnout zrychlenou procedurou, zahrnující vydávání vládních dekretů, aby se vyhnul dlouhým parlamentním debatám. Dekrety musejí ovšem v konečné fázi stejně uzákonit poslanci.

V zahraniční politice se Macron hlásí k tradičnímu spojenectví se Západem a k dalšímu budování EU, v níž už prosazuje kroky proti údajnému sociálnímu dumpingu východoevropských zemí, a to v oblasti vysílání pracovníků do zahraničí. K tomu se už ale ozývají odmítavé názory ze zemí střední a východní Evropy.