Zapomenutá historie: Transporty smrti vezly tisíce Čechů do Běloruska, domů se nikdy nevrátily

Více než 70 uplynulo od konce nejkrvavějšího konfliktu v dějinách Evropy. Druhá světová válka za sebou nechala stopy hrůz, které jsou patrné dodnes. České dějiny se ale zaměřují převážně na tuzemské, německé či polské stopy nacismu, častokrát proto opomíjí například koncentrační tábory zřízení v Pobaltí. I zde končily desetitisíce Čechů, a velká část z nich se už domů nikdy nevrátila.

Dějiny holokaustu českých a moravských Židů jsou většinou spojeny s pojmy ghetta v Terezíně a koncentračními a vyhlazovacími tábory Osvětim, Majdanek či Treblinka. Stranou zůstávají deportace do ghett, táborů nucených prací a koncentračních a vyhlazovacích táborů v oblasti Pobaltí či Běloruska.

Tam byla během jediného roku násilně odvezena více než polovina všech českých a moravských Židů, 48.991 jich bylo zavražděno, přežilo pouhých 549. První transport Židů z Protektorátu do táborů na území okupovaného Běloruska vypravila německá správa 16. listopadu 1941.

Židé z Protektorátu, ale i z Německa a Rakouska, byli převáženi do minského ghetta či vyhlazovacího táboru v Malém Trostinci. Místo pro ně Němci zajistili tím, že krátce před jejich příchodem povraždili zde internované běloruské Židy. Z celkem 6981 deportovaných Židů z Protektorát se konce války v nelidských podmínkách dožilo jen 22.

Nacistické "konečné řešení židovské otázky" začalo v Protektorátu Čechy a Morava 16. října 1941 prvním transportem Židů z Prahy do Lodže. Celkem zahynulo za války 80.000 Židů z Čech a Moravy; z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350.000 osob, zahynulo 250.000 Židů.

Další Židé nejen z Generálního gouvernementu, ale též ze Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava, Německa, Holandska a Francie, byli deportováni do Sobiboru. Vyhlazovací tábor nacisté vybudovali nedaleko vesničky Sobibor, která se nachází na východní hranici dnešního Polska. Během války patřil do lublinské oblasti. Na jeho výstavbě se podíleli místní obyvatelé spolu s několika desítkami Židů z blízkých ghett.

Do likvidace tábora v říjnu 1943 zde bylo zabito na 250.000 lidí, převážně Židů.  Poslední transporty přijely do Sobiboru z několika likvidovaných ghett. V říjnu 1943 vypuklo v táboře povstání, většina vězňů ale byla zabita na útěku nebo nepřežila přechod přes minové pole. Tábor byl poté zlikvidován. Válku přežilo asi 50 vězňů.

Další čeští občané končili v táboře Terezín. Židovským ghettem zde prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo. První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty ve městě pro přijet dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941. Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména staré Židy i z dalších zemí Evropy. První transporty na východ (do Rigy) odtud odjely v lednu 1942; poslední z celkem 63 transportů odjel v říjnu 1944.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

nacisté II. světová válka Koncentrační tábory

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

před 4 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

před 5 hodinami

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

před 6 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

před 8 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi

Vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou čelí dalšímu vážnému testu, který tentokrát nepramení z přímých hrozeb Donalda Trumpa, ale z aktivit separatistické skupiny v provincii Alberta. Tato skupina, známá jako Alberta Prosperity Project, oficiálně požádala o pomoc Washington při snaze odtrhnout se od zbytku Kanady. Podle zpráv se lídři hnutí již několikrát tajně sešli s představiteli amerického ministerstva zahraničí, aby projednali možnosti podpory pro nezávislou Albertu.

před 10 hodinami

Pete Hegseth

USA zazdí další summit NATO. Po Rubiovi na něj nepojede ani Hegseth

Vztahy mezi Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí procházejí dalším zatěžkávacím testem. Americký ministr obrany Pete Hegseth se podle diplomatických zdrojů nezúčastní nadcházejícího únorového setkání ministrů obrany NATO v Bruselu. Tato zpráva vyvolává značné znepokojení mezi evropskými spojenci, neboť jde již o druhý případ v krátké době, kdy se klíčový člen kabinetu prezidenta Donalda Trumpa vyhne oficiálnímu jednání aliance.

před 10 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin slíbil, že nebude týden útočit na ukrajinská města, tvrdí Trump. Kreml o tom mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský vůdce Vladimir Putin souhlasil s týdenním přerušením útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev a další obydlené oblasti. Důvodem pro tento nečekaný krok mají být extrémně nízké teploty, které v současné době region sužují. Podle Trumpových slov Putin na jeho osobní žádost slíbil, že po dobu jednoho týdne nebude ruská armáda ostřelovat města ani obce.

před 12 hodinami

včera

včera

Markéta Davidová

Český biatlonový tým počítá pro olympiádu i s Markétou Davidovou

Poté, co si biatlonistka Markéta Davidová dala zdravotní pauzu a nezúčastnila se o posledním víkendu domácího podniku Světového poháru v Novém Městě na Moravě, by se měla opět připojit k biatlonovému týmu a začít s ním trénovat na blížící se zimní olympijské hry, které v Miláně a Cortině d´Ampezzo začínají již v pátek 6. února. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman zhodnotil Macinkovy esemesky. S Pavlovým názorem nesouzní

Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů. 

včera

První zprávy o počasí v únoru. Připravte se na mrazivou epizodu

Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy