Europoslanci debatovali o vejcích, komisař systém varování ohledně potravin hájil

Kauza kolem vajec vypukla v srpnu, posléze se ale zjistilo, že belgické úřady o případech vajec obsahujících jedovatý insekticid věděly už začátkem června, ale informovaly o něm poprvé až 20. července. Nizozemsko o takových případech vědělo dokonce už loni v listopadu, přesto své evropské partnery neupozornilo.

Někteří europoslanci, včetně Olgy Sehnalové, připomněli, že jde o další kauzu v bezpečnosti potravin v EU. Už v roce 2013 vypukl skandál s koňským masem. Výrobci deklarovali na výrobcích hovězí maso, ale nahrazovali ho levnější koninou. "Sankce nejsou dostatečné, aby odradily podvodníky, přitom mnozí máme ještě v paměti skandál s koňským masem," uvedla Sehnalová.

Debatu oživil italský europoslanec Piernicola Pedicini, který si k řečnickému pultíku přinesl dvě vejce - jedno infikované fipronilem a druhé ne. Poté jako všichni jeho kolegové, kteří před pult předstoupili, kritizoval unijní systém varování před závadnými potravinami.

Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis ale samotný systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) bránil. Jen díky němu byla infikovaná vejce vůbec odhalena. Podle něj navíc jen vejce ze tří farem překročila rizikovou úroveň a většina vajec byla pod úrovní ohrožují lidské zdraví. "Samozřejmě to ale nemůžeme bagatelizovat, protože došlo k použití nelegální látky," řekl před europoslanci litevský komisař.

Podle Andriukaitise by zejména Francie, Nizozemsko, Německo a Belgie měly nyní předložit návrhy na zlepšení komunikace v bezpečnosti potravin. EK kvůli tomu svolala zvláštní schůzku na vysoké úrovni na 26. září, v říjnu by o tomto tématu měli jednat ministři zemědělství. Komisař hovořil také o odškodnění pro postižené farmy, nejprve ale je nutné uzavřít trestní řízení v kauze kolem vajec.

V evropském systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) by měly být dle Jurečky lépe dohledatelné informace o logistickém řetězci, tedy o tom, jak si zboží obchodníci přeprodávají.

"Nedokážu si představit, že bychom na resortu věděli, že nám tady bobtná problém, máme ho tady měsíc nebo dva, a váhali, jestli dáme tuto informaci do RASFFu ostatním členským státům, protože tím můžeme ohrozit naše producenty a samozřejmě i byznys," řekl ČTK Jurečka.

Systém v Česku podle něj funguje tak, že dozorové organizace, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Státní veterinární správa, informaci do systému dají, a teprve pak informují ministerstvo zemědělství. Systém by se měl podle Jurečky zlepšit, aby byly informace o možných kontaminovaných šaržích dostupné rychleji. Jako příklad uvedl dosledovatelnost krabiček cigaret nebo masa.