Velký přehled k rakouským volbám: Co se děje u sousedů a proč by nás to mělo zajímat

Ani česká ani zahraniční média se o předčasných voleb v Rakousku příliš nezajímají, pozornosti se dostává jen Svobodné straně Rakouska (FPO) či charismatickému předsedovi Rakouské lidové straně (OVP) Sebastianu Kurzovi. Není divu, oba kandidáti mají jedno téma společné - muslimští uprchlíci. Předvolební průzkumy sice dávají největší šanci sociálním demokratům (SPO), ale mnohem důležitější je otázka budoucí koalice.

Rakušané míří k předčasným volbám právě proto, že spolupráce mezi OVP a SPO se prokázala být neúčinná. Vláda krizi v květnu neustála a tehdejší předseda lidovců musel rezignovat. Průzkumy sice sociálním demokratům přisuzují až 30 procent, FPO a OVP se shodně pohybují kolem 25 procent, a pokud volby dopadnou podle předpovědí, lze očekávat, že další koalice FPO a SPO kvůli nedávným vážným neshodám už nevznikne.

Do parlamentu se dostávají i Zelení (10 procent) a uzavírací klauzuli 5 procent stěží překročí pokaždé i jiná menší strana. Vytvořit většinovou vládu s nimi však nejde, budoucí kabinet tak musí vybírat ze tří hlavních hráčů. A právě proto se veřejnost obrací hlavně na FPO - strana, která vzešla s nacistů, ale její předseda Heinz-Christian Strache má velkou šanci stát se novým kancléřem.

FPO je silně přirovnávána k německé AfD - její hlavní letošní téma je migrace a s ní ohrožená bezpečnost, je proti-islámská, proti-uprchlická, motivem je Rakousko převážně pro Rakušany. Na rozdíl od své německé "sestry" má však strana dlouholetou historii, v minulosti už vládli společně s poslanci za FPO a letošní účast by mohla být kompenzací za to, že v minulém roce jejich prezidentský kandidát Norbert Hofer jen těsně prohrál souboj o post hlavy státu.

Jejich další předvolební sliby jsou také velmi líbivé - snížení dani, zvedání minimálního platu a zavedení minimální penze pro důstojné stáří (alespoň 1000 euro pro každého, kdo pracoval více než 40 let). Na začátku roku byla jejich popularita nejvyšší a průzkumy jim dokonce předpovídaly i vítězství, jistou měrou se na tom podílelo nedůvěra lidí ve vládu, která procházela zrovna krizí. Jenže po zvolení Sebastiana Kurze do čela lidovců, nového politického oblíbence veřejnosti, strana ztratila několik preferenčních bodů.

Šéf lidovců je v Rakousku považovaný za vzácný talent, který se jen tak nevidí. Politická superstar je i přes nízký věk (31 let) přirovnávána k nejvýznamnějším kancléřům v historii země. Už ve 27 letech se stal ministrem zahraničí, což z něj činí nejmladšího šéfa evropské diplomacie. Strana pod jeho vedením dále řeší sociální jistoty jako svůj pevný program, ale nabírá i silné proti-islámské tendence. Kurz by rád zrušil dávky migrantům a zakázal všechny muslimské školky, které podle něj brání v integraci přistěhovalců.

Doposud nejsilnější Sociálně demokratické straně Rakouska a jejímu šéfovi Christianu Kernovi tak dělá současná situace hluboké vrásky. Na co jim bude vítězství, kdy se do vlády ani nedostanou? Program strany je přitom dlouhodobě mezi voliči úspěšní, jsou konzervativní a proevropští, hájí rovnost a spravedlnost a podobně jako německá kancléřka mají plán na dosažení plné zaměstnanosti. Získali i voliče mezi lidmi, kteří se obávají příliš pravicové vlády.

Ať už volby dopadnou jakkoliv, je jisté, že Evropská unie bude čelit další kritice za svou vřelou politiku vůči uprchlíkům. Rakousko sice kvóty na přerozdělování migrantů přijalo, avšak zavírá hranice všem dalším azylantům, které nemusí na základě evropských dohod přijmout. Předčasné volby se uskuteční v Rakousku 15. října.